Další díla Varga Vikernese na adrese ( v sekci kultura ) :

www.brunn.web1000.com

 

např. rozhovor   s Vargem Vikernesem z 12. srpna 2004   a další

 

Pro více informací si můžete napsat na : vargsmal@seznam.cz

 

 

 

Vargsmål
 
 
 
 

 

 

 

  

Obsah

Poznámka českého překladatele

Poznámka ruského překladatele

Předmluva k ruskému vydání

Předmluva

  1. Krev a země
  2. Stavitelé Šalamounova chrámu
  3. Кdyž je mikrokosmos obrácen na hlavu  
  4. Síly v Ginnungagapu
  5. Hrnec bez kaše nikoho nezasytí
  6. Rodový kruh
  7. Ctnosti a neřesti
  8. Hlavní opora vyšší kultury
  9. Hamingja
  10. Skrytá zrada
  11. Asgardreiden
  12. Náboženství smrti
  13. Domino efekt
  14. Čistá krev: poslední šance člověka
  15. Generace X
  16. Služebníci stagnace
  17. Svátek mrtvých
  18. Skuteční rasisté
  19. Ovce ve vlčím rouchu
  20. Srdce a dítě
  21. Rudo-bílo-modrá
  22. Zneužívání drog
  23. Vnitřní síla
  24. Demokracie
  25. Morituri Te Salutant
  26. Zeď chrámu
  27. Sever nade vše
  28. Zapomenuté vědomosti
  29. Ještě trocha rasové hygieny
  30. Sebeobrana
  31. Naděje - sen bdícího člověka
  32. Pravicový extremismus
  33. Sturm Abteilung
  34. Futhark
  35. Dvě prostředí
  36. Padělání historie
  37. Armáda - anděl
  38. Stará řeč
  39. Severní země
  40. Vordrin
  41. Asgard
  42. Kyvadlo
  43. Původ jmen
  44. Prázdnota
  45. Knihy
  46. Homo Homini Lupus est
  47. Aeternitas Te Adjutabitur
  48. Amor/Freyja/Afrodita/Ištar
  49. Norská pohanská fronta
  50. Úpadek
  51. Věda
  52. Nový svět
  53. Mímiho studna
  54. Nadčlověk
  55. Idunn
  56. Vystup na nejvyšší horu a pohlédni sám k horizontu
  57. Skuteční teroristé
  58. Protimluvy
  59. Jasná věc
  60. Zase Hollywood
  61. Misantropie  
  62. Malebná lež
  63. Východní "alternativa"
  64. Znamení Šelmy
  65. Skandinávie
  66. Opovržení
  67. Naše víra
  68. Nebesa
  69. Hermafrodit Jehova
  70. Vývoj
  71. Tomu, kdo věří v židovského "boha"
  72. Obžerství
  73. Naší vlastní silou a mocí
  74. Zbabělci
  75. Hrdost
  76. Probouzíme se
  77. Pohlavní život
  78. Ginnungagap
  79. Cizí
  80. Kompenzace
  81. Psychopatologie
  82. Kobka smrti

 

 

 

Poznámka českého překladatele

Reakce na český překlad některých kapitol "Vargsmålu", který byl spolu s dalšími články Varga Vikernese zveřejněn na stránkách Bruderschaft Brünn ( www.brunn.web1000.com ), nás vedly k rozhodnutí publikovat úplný text tohoto díla. Na rozdíl od dřívějšího překladu z útržkovité a především dosti nekvalitní anglické verze vychází nynější podoba z kompletního a oficiálního ruského vydání. Těm, kteří již český "Vargsmål" znají, doporučujeme přečíst text opět celý, neboť tím, že kniha byla přeložena od základu znovu, vznikla její zcela nová podoba, kdy některé části byly oproti anglickému zdroji změněny a doplněny. Připomínáme, že tato kniha byla napsána Norem, tudíž příslušníkem germánského národa, pro Nory, a proto některé ideje o výlučnosti Germánů mohou působit na české čtenáře negativně. Důvodem k zveřejnění "Vargsmålu" není vzbudit nelibost, či naopak slepé následování cizího vzoru, ale především zprostředkovat pohled do duše nacionalisticky smýšlejícího pohana a seznámit s jistě netradičními názory na témata, jež se mohou dotýkat i nás.

 

Wolf

Červenec 2005

 

Poznámka ruského překladatele

Kniha, kterou držíte v rukou, má neobyčejný osud. Byla napsána v roce 1994, ale vydána až roku 1996. Třebaže v něčem oproti dnešní době zastarala, přece ještě zůstává aktuální.  

Autor knihy, Varg Vikernes (známý také pod pseudonymem Count Grishnackh), je norský hudebník, pohan a nacionalista. Varg se stal známým v prvé řadě kvůli hudbě své skupiny Burzum, kterou tvořil on sám. Projekt Burzum byl součástí avantgardního norského black metalu, přičemž hudba Varga byla od samého začátku velice originální. Poslední dvě alba Burzum (z let 1997 a 1999), obě instrumentální, se vyznačují znatelným odklonem od black metalu k ambient, Varg sám však svou hudbu nazývá "neoklasika".

Na počátku 90. let se Norskem přehnala série žhářských útoků na kostely. Účastnil se jich i Varg. Roku 1993 byl Varg zatčen a po roce odsouzen na 21 let vězení pro obvinění z vraždy a pálení kostelů. Jeho obětí se stal Øystein Aarseth, známý pod pseudonymem Euronymus - kultovní postava norské black metalové scény. Vargovo stanovisko k okolnostem je podrobně vyloženo v této knize, kterou napsal ve vězení.

Název Vargovy knihy - "Vargsmål" - se překládá jako "Promluvy Varga".  Varg ji nazval jako analogii k starověkým skandinávským vyprávěním (například "Havamål" - "Výroky Vysokého"). Varg Vikernes píše o historii a osudu své vlasti - Norska, a vyzývá své krajany, aby zavrhli současný materialismus a křesťanství ve jménu víry předků. Kniha je v první řadě určena obecně Skandinávcům, zejména Norům, a Varg ji neplánoval přeložit  do jiných jazyků. Nicméně zájem, jež se vzedmul po celé Evropě, Varga donutil své mínění přehodnotit. Kniha má tudíž vyjít i ve švédštině a angličtině.

Ruské vydání knihy se připravovalo dost dlouho. Některé věci v knize mohou na Slovana působit urážlivě (jindy Varg zachází ve svém vychvalování Germánů příliš daleko), nicméně v těchto případech je nutno zohlednit to, že daná kniha se psala v roce 1994 a Vargovy názory se nyní poněkud změnily. Sám o tom píše v předmluvě.       

Pro čtenáře nedostatečně obeznámené se skandinávskou (germánskou) mytologií je nutno uvést něco vysvětlujících poznámek. Nejvýznamnějšími postavami panteonu germánských bohů jsou Ódin (otec bohů a lidí, bůh moudrosti, smrti a války), Tór (bůh hromovládce), Tyr (bůh války a válečnické cti), Frey (bůh plodnosti). Samotní bohové se dělí na dvě skupiny - Ásy a Vany.  Všichni výše zmínění, kromě Freye, jsou Ásové. Vanem je také Njörd - bůh moře. Sídlo Ásů se jmenuje Ásgard. Duše statečných bojovníků si po smrti bere Odin k sobě do paláce - Valhaly. Tam hodují, loví, bojují a čekají na svůj čas, až je povolá Otec bojovníků - Odin. K tomu dojde, až nastane ragnarök - poslední bitva bohů, v které se Ásové a Vanové utkají s vojskem obrů - jotnarů a grimstunů.

Chci vyjádřit obrovský dík a vděčnost všem, kteří mi každý svým dílem pomohli v této nelehké práci - Jarlu   Ovrehusovi a Jarlu Pedersenovi (Norsko), Mattiasovi L. a Jonasovi A (Švédsko), Helze B. (Rusko) a konečně i samotnému Vargu Vikernesovi. 

V druhém vydání byly opraveny chyby v překladu, zjištěné ve vydání prvém.

Sverd

Předmluva k ruskému vydání

Tuto knihu přeložil kamarád z Ruska. Vychází z překladu rukopisného originálu, přičemž jsem některé jeho části ubral (v první řadě ty, které nemají se samotnou knihou nic společného) a jiné doplnil.

Současná situace v Rusku se v mnohém odlišuje od situace v Norsku, na druhou stranu se jí však v mnohém podobá.  Do jisté míry se všichni setkáváme v životě se stejnými problémy. Problémy rozličnými, zároveň ale i podobnými. Všechny naše problémy nicméně spočívají v jednom a to: že naše země řídí cizáci. " Vargsmål" se tedy dotýká problémů, které jsou stejně závažné pro Rusy i pro Nory.  

Některé části " Vargsmålu" se mohou zdát zvláštní či , v lepším případě, pro Rusy nezajímavé. Doufám však, že rozkrytí problémů pro vás vzdálených, vás připraví na to, že nutně nastanou i v Rusku. Rusko narazí na všechny problémy Západu (kromě těch, na které již narazilo) - je to jen otázka času.

Zdá se mi, že v Rusku dělají z komunismu buď obětního beránka zodpovědného za všechno neštěstí Ruska nebo na něj pohlíží jako na jediné řešení všech problémů - protože "za komunistů bylo všechno mnohem lepší". V západoevropských kapitalistických "demokraciích" nám říkají, že jste chudí, protože sedmdesát let komunismu toho mnoho zničilo, takže když se Sovětský svaz rozpadl, bylo velice těžké uvést Rusko do chodu (a celkově pracovat v Rusku efektivně). Každý myslící člověk s nevelkou znalostí historie ví, že Rusko nezničil komunismus; Rusko zničila kapitalistická ekonomická válka a bojkot Sovětského svazu. Většina světa na konci 90. let vyhlásila Rusku (tehdejšímu SSSR) ekonomickou válku.      

Tato válka byla inspirována USA a jinými "demokraciemi" a jejich koloniemi v podobě svobodných či nesvobodných amerických loutek. Takže jestli máte nějaké pochybnosti, mohu říci: Rusko nebylo rozbito komunismem, ale USA! Když říkám o "USA", mluvím o lidech, kteří USA řídí, např. Madeline Albrightová (tajemník vlády), Robert Rubin (ministr financí), Julian Kohen (ministr obrany), Alan Grinspen (předseda Federální rezervní banky), Dan Glickman (ministr zemědělství), George Tenet (šéf CIA), Samuel Berger (šéf Národní rady bezpečnosti), Richard Holbrooke (zvláštní zástupce USA v NATO), a tak dále. Pokud jste ještě nepochopili, mohu říci, že oni všichni jsou Židé.

Dnes se situace v Rusku v mnohém podobá situaci v USA. Židé ovládají všechny banky a patří jim skoro celá (ne-li celá) země. Ale ještě než zatoužíte po návratu k hrdé éře komunismu, chci vám připomenout, že komunismus je také židovská ideologie. Karel Marx, tvůrce komunismu, byl Žid. Totéž se týká i komunistických vůdců. Krupská, žena Lenina, byla Židovka; Trockij, Martov, Zinověv, Kameněv, Sverdlov, Kaganovič byli Židé, Rosa Luxemburgová byla Židovka, atd. Všichni vůdcové komunistických států Evropy, s výjimkou Jugoslávie (vedené Chorvatem Titem), byli také Židé.  

Třetí alternativou pro obyčejného Rusa může být Ruská pravoslavná církev. Problém tkví v tom, že křesťanství je také židovské. Sám Ježíš byl Žid! Mojžíš, Abraham, Marie, Josef i všichni ostatní byli Židé! Starý zákon je jedním z nejposvátnějších textů dvou nejdůležitějších židovských náboženství. Nový zákon napsali Židé (pouze Lukáš nebyl Židem). Samotná idea jednoho "všemohoucího boha", "Jehovy", je zcela židovská.  

Pro Rusko existuje jen jedna cesta, pokud chcete vrátit vaši slavnou minulost a nalézt novou slavnou budoucnost! Všechny národy a původní lid Evropy se musí vrátit ke svým kořenům. Všichni jsme Árijci, všichni máme společnou víru, my všichni jsme bratři a sestry! Všichni se potřebujeme vrátit k naší pohanské minulosti a vzít si své původní hodnoty do budoucnosti. Rusové musí obrodit  svoji duši a zavrhnout židovský kapitalismus, komunismus a judaismus (křesťanství)!

Doufám, že tato kniha dokáže některé ruské duše poučit nehledě na to, že byla původně napsána pro Nory. Všechna minulá neštěstí učinila z Rusů silné lidi, tak ukažte, že spoléháte na svou dostatečnou sílu oživit v opravené formě Pravdu svých předků i v Novém světovém řádu!

Sláva Rusku a pravému ruskému duchu!

Varg Vikernes
Trondheim, Norsko
30
. května 2000

Předmluva

V době, kdy jsem psal "Vargsmål", jsem byl teprve chvíli odsouzený, a to v podstatě kvůli politickým motivům. Celý soudní proces jsem chápal jako inkvizici.  Zdálo se, že vše je naplánováno, a cítil jsem, že soud není ničím jiným než cirkusem, předem určeným k ospravedlnění potlačování určitého druhu "politicky nepohodlných" lidí v Norsku (jmenovitě pohanů). Dělo se tak záměrným zkreslováním mých motivů a předpokládaného jednání. Mnohokrát jsem opakoval, že nejsem satanista, přesto mne stále za satanistu označovali.

Střetával jsem se s problémem, že sdělovací prostředky interpretovaly má slova tak, jak chtěly - jak bych je neřekl. Mohli citovat má slova: "Jsem Germán s germánskou vírou“ a v témž článku mě nazvat satanistou! Cítil jsem silnou potřebu dát lidem poznat svoji verzi o celém dění a o skutečných příčinách mé revolty proti současnému světu.      

"Vargsmål" také představuje mou verzi. Tuto "řeč na svoji obranu" jsem napsal roku 1994, když jsem byl v samovazbě bergenského vězení. Kniha byla napsána ve dvou obdobích, která trvala pár týdnů a asi měsíc. V té době vedení věznice mohlo zastavit proces psaní, ale po  nějakých problémech jsem dokázal část rukopisu, která byla hotová, předat na svobodu.    

Rukopis nebyl dokonalý, bylo v něm mnoho gramatických chyb a zahrnoval mnoho materiálů, o nichž jsem nebyl přesvědčen, stojí-li za to je z různých důvodů vůbec zařadit. Po jednom či dvou letech života v samovazbě bergenského vězení mě přemístili do vězení Ila. Po téměř dvou letech pokusů provést v rukopise opravy (v době návštěvních hodin) - jsem se rozhodl v každém případě knihu vydat, i když  v ní nebylo všechno v pořádku (ještě v ní zůstaly gramatické chyby a obsahovala některé materiály, jež se mi moc nelíbily).

Kniha byla vydána v Norsku roku 1997 - tři roky po svém napsání. Bylo nutno ji vytisknout za hranicemi, protože norská nakladatelství kontroluje vláda.

Nebudu skrývat, že jsem byl skeptický vůči nápadu přeložit mou knihu do jiných jazyků. Předně mohla být  nesrozumitelná pro lidi neznalé poměrů a jejich prezentace v norském tisku. Prostě nemusíte vůbec vědět, o čem je řeč. Dále mi bylo jen 21 let, když jsem ji ve zlosti psal. Byl jsem s " Vargsmålem" mnohem více srostlý než dnes. Byl jsem velice přímý a upřímný ("nemilosrdně upřímný", jak jsem tehdy říkal).

Po " Vargsmålu" jsem napsal ještě několik knih a chtěl jsem, aby lidé četli více moje nové knihy, nežli tuto. Je to zcela přirozené. Nicméně chápu, že jsou to, konec konců, různé knihy o různých tématech. Některá témata, jichž se dotýkám ve " Vargsmålu", jsou natolik vážná, že nemůžu svým pocitům dovolit, aby mě ovlivnily. Snad to pro mě může být  nepříjemné, ale nemá to smysl.

Tato kniha je upřímná, možná přímočará a napsal ji mladý člověk pro mládež. Dnes jsem již starší, ale mohu říci, že moje názory takovými zůstaly - třebaže se mnohem více rozvinuly. Můj norský nacionalismus přerostl v pangermánský nacionalismus (pangermanismus) a dokonce v panevropský nacionalismus (v rasovém smyslu).

Varg Vikernes
Trondheim, Norsko
2. listopadu 1999

 

 

Krev a země

Dnes je těžší zemřít než žít. Neustále jsme pod ochranou "matky svině" (všechny totalitní systémy současného státu - pozn, rus. překl.). Vystavovat sebe či druhé značnému nebezpečí je trestné. Žít pod zesílenou ochranou  znamená vzdávat se schopnosti projevit odpor ve chvíli nebezpečí. Nezemřu, pokud nebudu stimulovat svoji lidskou přirozenost a své instinkty, ale zdegeneruji!

Za tisíc let cizácké tyranie jsem již zdegenerovali!

Stačí jednoduše odpovědět, proč je stále více a více alergií, větší a větší zločinnost, více a více nepokojů, více a více slabých a nemocných, více a více tělesných útrap, zkrátka, více a více bídy. Jsme umírající národ. Bojujeme proti své jedinečné germánské podstatě. Není důležité, za koho se germánští židokřesťané považují; ať chtějí či ne, jsou Germány s pohanskou krví.

Patříme k "norské státní církvi", ale žádná "norská státní církev" neexistuje. Je to stejně nesmyslné jako "norský Francouz". Křesťanství je židovské náboženství, Jehova je židovský bůh a křesťanská kultura je židovská kultura. Nikdy se nemůže stát norskou! Pro pochopení toho, jak směšné je pro Nora být křesťanem, představte si prosím Žida klanícího se Ódinovi nebo černocha ve vikingské přilbě či jarla Mohameda. Neslučuje se to, a stejně tak se neslučuje, když  má být hrdý norský národ křesťanským.

Jsem čistokrevný Germán s 1/16 švédské a 15/16 norské krve a uráží mne, když negermáni využívají symboly i historii mé rasy. Když se např. organizovalo turné pod názvem "Midgard", kde několik umělců byli černoši. Je to urážka mne, mého národa a mé rasy a také Ásů a Ásynjí (severských bohů a bohyň - pozn. čes. překl.). Ani jeden negermán se nemůže nikdy stát věřícím v Ásy a ani nemají využívat naše jména a symboly. Není důležité, kdo jsou nebo za koho se považují. Je zcela pochopitelné, že i jiným učarovala germánská kultura a chtěli by být sami Germány, ale není tomu tak, nikdy tomu tak nebylo a nebude. Totéž se týká "germánských židokřesťanů", ani oni nejsou z "bohem vyvoleného národa", nikdy jimi nebyli a nemohou se jimi stát!

Stavitelé Šalamounova chrámu

Největší zrádci rasy se nacházejí v zednářských řádech. Zednáři se nechávají usmrcovat, aby se později zrodili jako "umělí Židé“. Jak někdo může mít tolik sebeopovržení, aby dělal něco takového!

V rituálu 3. stupně - rituálu mistra sv. Johana - ukládají "bratra" do hrobu. Prezident ho bije do čela a říká: "Dokonáno". Potom tohoto "bratra" zvednou na hrob. Nato ho přikryjí umrlčím rouchem. Pak čtyři jiní "bratři" odnesou hrob "s mrtvým bratrem" za zvuků pohřebního pochodu do umrlčí kaple. Po hodinové přestávce v hrobu se "bratři" (pokaždé šest) probouzí z mrtvých následujícím způsobem: prezident zvedne "bratrovu" pravou ruku a pronese: "Pohleďte, trup se již rozložil. Nohy se začaly uvolňovat od konečků prstů, ale s pomocí mě a Kleopatry (egyptská bohyně) ho navrátím k životu". Nato "bratra" vyzvednou z hrobu.

Při vstupu do 4-5 stupně, které jsou sloučeny v jeden, jde přijímaný "bratr" dlouhými a zcela temnými katakombami hluboko v podzemí. Tyto katakomby, které se nazývají "cesta Akázia", jsou plné koster, lebek a hrobů. Po procházce "bratr" musí projít potokem Chedron, který teče ze země hor, a najít "větvičku Akázia". S větvičkou v ruce vystupuje do 4-5 stupně. Zde potkává Kleopatru, bohyni krásy; a na zednáři je vykonána symbolická obřízka - rychle na něm rozřežou oděv. Germán v 3. stupni se znovu rodí v 4-5 stupni jako "umělý Žid"!

Norský zednářský řád čítá 165.000 členů; je to největší rakovinový nádor, jaký kdy naši zemi postihl.

Když je mikrokosmos obrácen na hlavu

Staré úsloví praví, že homosexualita je vnějším příznakem duchovní vady. Je to evidentní, a stejně tak evidentní  je i to, že židokřesťanská víra je vnějším znakem duchovní vady, pokud se objevuje u nežidů.

Všichni se patrně shodneme v tom, že Žid, který se prohlašuje za nacionálního socialistu, je duchovně poškozený Žid. Tak tedy i Germán, který se prohlašuje za křesťana, je duchovně poškozený Germán. Přát sobě a své rase, aby byla níže než jiné, je odporné. Zcela přirozené je stavět sebe a svoji rasu výše než jiné. Rasismus není xenofobie, ani zloba, či komplex méněcennosti. Je to projev duchovního zdraví a lásky k sobě a své rase! Milovat svoji rasu je stejně přirozené jako milovat své dítě, vše ostatní je již nezdravé. Dnes se tato láska potlačuje; zašli již tak daleko, že ji nazývají zlobou. V této kultuře, kde lásku nazývají zlobou a kde se naše vlastní rasa prohlašuje za nižší, nejsme "bohem vyvoleným národem" a co jiného můžeme očekávat kromě degenerace a nekonečného úpadku?  

Křesťanství je rasismus ve vztahu k naší rase, který v bratrech naší rasy podporuje život, v němž mají sloužit Židům a být jejich otroky.

Síly v Ginnungagapu

Výše jsem zmínil turné "Midgard", kde vystupovalo mnoho černochů. Bylo to turné "proti rasismu" (ostatně, málokdo  na něj přišel, k velké radosti mě i jiných pravých Norů). Další hudebníci také používali pohanské symboly a jména v "antirasistickém" klíči.  Dospěli až k tomu, že Ódina nazývali bastardem a říkali, že naše pohanství je pro všechny národy i rasy.

V severské mytologii se praví, že Ódina ("zuřivého") porodila jotnarská žena jménem Bestla ("chudoba"), dcera jotnara Böltóra. Bratři Ódina se jmenují Vili ("vůle") a Vé ("posvátné místo", "bázeň", "svátost"), nebo se také často nazývají Hœni a Lodur. Jejich otec, Bor ("výuka", výcvik"), byl synem krásného, velkého a silného člověka jménem Buri, jenž vzešel z vápencového kamene, který olizovala kráva Audhumla (doslova "bohatá modř" nebo "neobyčejná modř"). Po tomto výčtu je již možné vše správně pochopit, ale lze toho říci ještě mnohem více. V prvé řadě je nutno pochopit, že jotnarové jsou zosobněním nekontrolovaných sil přírody. To jotnar Hrésvelg ("hltač mrtvol") v podobě orla vyvolává svými křídly vítr. Zpěněné mořské vlny jsou vousy druhého jotnara, Ægiho ("moře"), a jeho žena Rán ("loupež") chytá pomocí sítě či snad mlhy všechny, kdo se vydali příliš daleko na moře. Ale ve skutečnosti byl z podobných sil vytvořen svět. Ódin se svými dvěma bratry zabil jotnara Ymiho ("hluk", "zvuk") a stvořil z něj svět: hlava se stala nebem, krev mořem, tělo zemí, vlasy stromy, kosti horami a zuby hromadami kamení.

Lidé byli stvořeni, když Ódin, Hœni a Lodur našli dva na břeh vyplavené kusy dřeva, které se tvarem podobaly na ně samotné. Rozhodli se dát jim život. Obdařili větve dechem a životem, rozumem a pohybem, tváří, řečí, sluchem a zrakem. Učinili je takovým obrazem, že Hœni, již nebyl tak znalý, protože jim dal svůj rozum, a dále již neslyšíme o Lodurovi, protože jim dal svůj život. Ódin jim daroval ducha, a tím z nás udělal součást sebe sama. Tyto lidi pak nazvali Ask a Embla. Toto je vědecká historie stvoření oděná do hávu esoterismu. Ódin se svými dvěma bratry je severským ekvivalentem elektronu, neutronu a protonu ve fyzice, a stříbra, soli a síry v alchymii, tj. stavebních látek vesmíru!  

Mytologie tak skrývá ohromné množství vědění před těmi, kdo nemají základy k pochopení. Před toho nehodnými, dalo by se říci. Vraťme se ale k Ódinovi, který kdysi žil a získal si jméno ve vyprávěních učenců právě proto, že sám byl nejchytřejší a nemoudřejší ze všech.

Ódin Fridleifson, který se oženil s Frigg Fjorgvinsdotterovou, přesídlil před mnoha tisíci lety z území na severozápad od Kaspického moře (tedy z Ásie). Právě odtud přesídlil germánský národ, který dnes žije v Německu, což potvrzují současné výzkumy.  

Šestnáct generací po Ódinovi žil Tór ("věrnost") se svojí ženou Sif  ("příbuzenství"). Tór vypadal ve srovnání s druhými muži tak krásně, že byl jako slonová kost ve srovnání s dubem; jeho vlasy byly krásnější než zlato. Sif pocházela z nejsevernější části světa, z Thule, byla podobná světlu a také tak krásná jako její muž.

Ódin měl mnoho synů: Baldra ("pán", "vůdce", "člověk"), který byl tak krásný, že z něj vycházela záře (všimněte si, že naši předci posuzovali krásu, vedle ostatního, dle toho, nakolik byl člověk světlý) a on zdědil zemi, jež se dnes nazývá Vestfálsko. Druhý syn, Vegdeg, vládl ve východním Sasku; dalším byl Sigi ("boj" či "vítězství"), který vládl ve Franklandu, zemi Franků. Tito synové položili základy germánského rodu v Enea, čili nynější Evropě.

Ódin se vydal dál na sever a měl ve Skandinávii další syny.  Jedním z nich byl Skjöld  ("štít"), který začal vládnout v Reidgotalandu (nyní Julland), V Svithjodu (Švédsku) se Ódinovi narodil syn Yngvi ("král"), který tam i začal vládnout. Poté pokračoval ještě více na sever, až došel do země Ultima-Thule (latinsky "nejsevernější země"), která se také nazývá Hyperborea (řecky "nejsevernější země"). Tato země se nyní jmenuje Norsko a zde nechal vládnout druhého syna Seminga ("pomalý" - zde ve smyslu "příchozí opožděně či poslední"; nebo "čestný", "uvážlivý", "ctěný"). Také mohu připomenout, že dánské kmeny se nazývají Skjöldungové, švédské Ynglingové a norské Hölejgetenové. Evropští Germáni se nazývají Völsungové.

Je důležité pochopit, že mytologie nám poskytuje zašifrované zprávy o naší víře. Je to způsob, jak nepřipustit, aby, dovolím si použít to slovo, idioti mohli zneužít bezednou studnici pohanské moudrosti, jejíž součástí je mytologie. Je nutno poznávat s rozumem, pokud si přeješ žít dobře.

Hrnec bez kaše nikoho nezasytí

Chci poznamenat jednu věc: my pohané, si nepřejeme vnucovat svou víru všem ostatním. Chceme, aby bratři naší rasy, Germáni,  zavrhli židokřesťanskou misantropii a následovali svoji podstatu. V co věří zbytek světa, je nám jedno, pokud to není víra, dle níž by naše rasa měla být vyhlazena nebo zotročena. Chtít obrátit na svou víru všechny ostatní není nic jiného než komplex méněcennosti. To je samo o sobě důkazem toho, že křesťané se cítí méněcennými! Za prvé, tato víra není jejich vlastní, a za druhé, kříž je středomořský symbol člověka, který stojí s roztaženýma rukama a děkuje Matce Zemi za dary, jež nám dává!  

Uvedu zde několik příkladů toho, že ve skutečnosti je v "křesťanské" symbolice velmi málo křesťanského.

Oko symbolizuje, kromě jiného, vševědoucího "Boha". Tato symbolika je převzata z náboženství uctívající slunce, vyskytuje se např. u Egypťanů na náhrobních kamenech, rakvích mumií, a tak dále, jako obraz boha světla a jeho vítězství nad tmou. Židé tuto symboliku zcizili a význam oka překroutili ve vševědoucnost jejich "boha".  

Židokřesťané nazývají kříž "Crux ansata", ale také se jedná egyptský symbol. "Ankh", jak se ve skutečnosti kříž nazývá, nosili Isis, Osiris, Hór i mnozí další jako symbol života a nesmrtelnosti.

Arci-pohanské sluneční kolo se také neubránilo šílenému překrucování. Židokřesťané ho použili jako "kříž Kristova vítězství", a zde v Norsku se nachází na mnoha dřevěných kostelech. Již jsem zmínil výše, že kříž odvozuje svůj původ ze středomořských náboženství, takže je možno ukázat, že latinský i řecký kříž jsou variantami slunečního kříže/slunečního kola.

Oslava Vánoc (Jule) je pohanský zvyk obětování uprostřed zimy. Ostatně, pít v čase tohoto svátku medovinu a pronést Ódinovi přípitek je náboženská povinnost.

Maslenica (křesťanskou kulturou přejatý zvyk) odvozuje svůj původ z Asgardreiden - divoké, zuřivé armády Ódina, kterou tvoří mrtví vojáci, vycházející za noci jako démonické postavy, vedené jezdcem na sivém koni.  

Všechny dny týdne mají pohanská jména. Sobota (Lordag)  je Laugardag, den, kdy se pohané umývají a uklízí dům - tento  obyčej se stále dodržuje. Neděle (Sondag) je pohanským dnem odpočinku, který dostal jméno Sunnadag, což znamená "den slunce". Později ho přejmenovali na Sondag, aby učinili posvátný den více křesťanským. Také máme pondělí (Manensdag - den Luny), úterý (Tysdag - den Tyra), středa (Odinsdag - den Ódina) a čtvrtek (Freysdag - den Freye, ne Freyji). V angličtině je to téměř stejné: Monday je Moonday (den Luny), Tuesday - Tysday (den Tyra), Wednesday - Wodensday (den Wotana), Friday - Freysday (den Freye), Saturday (sobota) je jediný den, který se liší od norských názvů, a vykládá se jako Saturnday (den Saturna), Sunday je den Slunce, stejně jako v norštině.

Pohané měli tak dobrou hygienu proto, že se myli jednou týdně; křesťané však objevili, že umývat se je hříšné. Potom následovalo "století, kdy se nikdo nemyl" - 11.století. Po stu letech, kdy se lidé umývali jednou za rok, křesťané trochu přišli k rozumu a  "povolili" lidu mýt se častěji.  

Není žádného jiného náboženství, které by bylo příčinou více smrti a neštěstí, než je křesťanství. Omlouvají to nyní tím, že ti, kdo se toho dopouštěli, nebyli skutečnými křesťany, ale jen lidmi, pro které bylo křesťanství       prostředkem k získání moci. Očekávají tak, že je pochopíme a odpustíme jim. Můžeme se křesťana zeptat, proč nemůžeme říct totéž o "nacistech", a uvidíme, co řeknou v tomto případě. Ostatně, i nacistické Německo bylo křesťanské s heslem "Gott Mit Uns" ("Bůh s námi") na přezkách pásků všech německých vojáků, s výjimkou vojáků SS, kteří tam místo toho měli napsáno "Unsere Ehre Heisst Treue" ("Naší ctí je věrnost")! Zapamatujte si tato dvě vyjádření.

Dále mohu říci, že církevní rituály jsou převzaty přímo z nekřesťanských okultních rituálů. Zvláště je mnoho převzato z keltského náboženství wicca a středomořských náboženství a všech ostatních, většinou však z egyptského náboženství.

Proč bychom neměli očekávat, že křesťané s takovým náboženstvím-gulášem netrpí vážným komplexem méněcennosti? Je špatné, že si to sami neuvědomují a hází hnůj zpátky tam, odkud jejich náboženství přišlo  - k Židům! (Všechny rituály jsou ukradeny z jiných náboženství, ale samotné křesťanství je však samozřejmě na 100% židovské!)

Důvod, proč chtějí pokřesťanštit celý svět, je jednoduchý: nechtějí být méně důstojní než všichni ostatní. Začínají závidět, když slyší o hrdých černoších, kteří tancují své tradiční rituální tance (i všechny tance jsou náboženské); když slyší o obrovských sbírkách knih, které vlastnili starověcí Řekové; když slyší o tibetských mniších, kteří konají hrdinské činy, o nichž  si oni sami mohou jen nechat zdát; když vidí ohromné egyptské pyramidy; když vidí sluneční chrámy Inků; když vidí neotřesitelnou věrnost samurajů; když slyší  keltské druidy mluvit o věcech, na něž křesťané nikdy ani nepomysleli; a když se setkají s germánskými kmeny, které drtí desetkrát větší římské armády. Co jiného mohou křesťané dělat, než se považovat za méněcenné? Jsou méněcenní a jediný způsob, jak se mohou stát stejnými jako ostatní lidé světa, je vnutit ostatnímu světu tentýž komplex méněcennosti, jímž sami trpí! Zkrátka a dobře, strkají nás do hnoje místo toho, aby vstali a začali být někým jiným, nežli zbabělými zrádci rasy, národa a obecně - lidstva!

Rodový kruh

Dnes musí všichni žít. Nezávisle na tom, jak je dítě slabé a nemocné či zmrzačené, nutí ho žít. Totéž se týká i starých lidí - nedovolí jim zemřít, napojí je na podpůrné přístroje jen proto, aby vláda získala statistiku o dožívání se vysokého věku a mohla ji předložit jiným vládám. Také ji zneužívají pro manipulaci s národem; chtějí, aby národ věřil, že žijeme lépe než druzí a máme za to být vládě vděční. Pokud by staří lidé měli více úcty k sobě i svým dětem, přijali by, že nic více jim není třeba dávat, a přijali by i z toho plynoucí následky.

V pohanských dobách neužiteční lidé odcházeli do lesa, aby tam zemřeli, a tímto projevovali lásku ke svým bližním a alespoň umírali důstojně. Naši předkové byli příliš hrdí na to, aby  byli příživníky společnosti. Smrt není hrozná, není to smutná nebo mrzutá událost. Narození i smrt jsou dvě nejdůležitější události života, část jednoho většího celku. ("Jedinec umírá, ale národ může žít věčně".)

Nesluší se truchlit nad mrtvým! Stejně jako se nesluší truchlit při narození dítěte! Smrt je obnova života; umírají, aby se znovu narodili. Prvorozené dítě v rodu má nést jméno posledního zemřelého, a jak pokračuje v rodovém kruhu, tak jde dále i jeho duchovní individuum; památka na zemřelého a hrdost na to, co vykonal, žijí věčně (samozřejmě se to týká obou pohlaví). Pokud se těhotné ženě zdá o někom, kdo zemřel, znamená to přání zemřelého znovu se narodit. Pokud se dá dítěti vhodné jméno, pomůže to zemřelému znovu se narodit!

V židokřesťanské společnosti staví do středu všeho sebe. Jediný důvod, proč lidé chodí do kostela, modlí se k "bohu" a obětují svůj život, pomáhají slabým a nemocným, je strach o sebe, strach, že nebudou vítáni v "bráně z perel". Pomáhají druhým, aby si zajistili místo v "ráji". Druhým však pomáhají pouze z egoismu; dělají to jen proto, aby se sami dostali do "nebe"! Modlí se k "bohu", aby se případně dostal do "nebe" někdo jiný jen proto, aby se za něj dotyčný přimluvil dobrým slovem!  

Tento židokřesťanský idiotismus není nic jiného, než hrubé opovrhování člověkem. Oslavují dětinský výmysl o "ráji" a zavrhují tvůj, svůj vlastní i můj život jako odporný! Vše, co dělají, je příprava svého vlastního egoistického života na tento "ráj". Jediný důvod, proč si přejí, aby jejich blízcí byli v "ráji", je znovu to, že budou odměněni tím, že tam budou jejich blízcí!  

Když umírá někdo blízký, jsou židokřesťané smutní. Jsou smutní, protože sami ztratili něco, čemu by byli rádi. Jsou smutní, protože mají zajistit ostatním život bez smrti. Jsou smutní, protože jsou egoistické svině, které ztratili to, co je pro ně cenné, jako když dítě ztratí svou zmrzlinu. Dítě pláče, protože ztratilo dobrou zmrzlinu. Dítě je egoistické, protože ještě není dostatečně duševně vyspělé, aby pochopilo, že osobní potěšení a radost neznamenají v tomto životě všechno.  

A tak, vrátíme-li se k duchovní ochablosti židokřesťanů, dostaneme se k tématu mentální paralýzy. Myslet je v křesťanství skoro "satanské". Ano, ale ve skutečnosti "démon" znamená duchovní inspiraci či tvůrčí mysl! A tak myslet tvůrčím způsobem je u křesťanů "démonské". Není pak toto opovrhování člověkem potvrzením toho, že jsme posedlí démony, když využíváme své jedinečné schopnosti myslet? Přehlíží to, že schopnost myslet, nás činí lidmi.

Ctnosti a neřesti

Z křesťanských ctností máme například moudrost. Zajímalo by mne, zda považují spálení alexandrijské knihovny v Egyptě za typicky moudrý skutek - skutek, který činí lidstvo moudřejší?  

Také považují za ctnost chrabrost. Proč se však musí modlit k "bohu", když potřebují chrabrost? Copak je   možné mít tyto vlastnosti a v modlitbě k "bohu" žádat o jejich získání? Pokud máš chrabrost, tak jsi chrabrý. Ale jestli se modlíš k "bohu", abys ji získal, tak nemůžeš mít ani chrabrost, ani odvahu. Není třeba, aby ses modlil k "bohu", pokud ji už máš! Další ctností je spravedlivost. Zacházeli spravedlivě s čarodějnicemi, když je upalovali na hranicích? Nebo s těmi, kdo se rozhodli nezradit bohy otců v době obracení Norska na křesťanství?

Neméně protiřečení je i v jejich další ctnosti, která se nazývá milosrdenství! Židokřesťané se řídí svými zákony a dodržují svou morálku v poslední řadě a jen málo, s výjimkou šílených sekt, které nezřídka páchají masové sebevraždy, jak tomu bylo nedávno ve Švýcarsku. (Na stěnách jejich "chrámu" byli obrazy madony a na podlaze velká Davidova hvězda. Sdělovací prostředky neřekli ani slovo o tom, zda se jednalo o židokřesťany, řekli jen, že to byla fanatická sekta. Židovský tisk nechce, aby lidé věděli o tom, že 99,9% těchto fanatických sekt je 100% křesťanských. Dávají přednost tomu, aby se lidé domnívali, že je řeč o "satanských" sektách.)

Dost směšné je na tom to, že jsem větším křesťanem než tito "křesťané", a jsem takový proto, že jsem pohan! Pohan je čestný, odvážný a statečný, spravedlivý, lačný poznání, věrný, doufající a milující. To vše jsou také židokřesťanské vlastnosti, ale mezi křesťany se nalézají ve velmi malé míře, v mnohem menší míře než mezi námi, pohany!

Hlavní opora vyšší kultury

Víme, že Leif Erikson objevil Ameriku, že Vikingové obchodovali s Bagdádem, že Vikingové byli na Kanárských ostrovech, v Byzanci , že objevili a osídlili Island, a mnoho jiného.

V historii se zamlčuje ta skutečnost, že jmenovitě Germáni založili starověké vyšší kultury. Zarathustra, který založil perskou říši, byl bílým Árijcem; římské impérium bylo založeno bílými Árijci; severoindická kultura byla založena bílými Árijci; a Řekové byli bílými Árijci! Kmeny Germánů přesídlili a bojovali na ve výše uvedených územích, vytvářeli tam organizované společenské struktury, kde byli sami pány, ale praobyvatelé byli prostým lidem.

Obzvlášť důležité je zmínit zde důvod, proč podobné kultury zanikly! Všechny výše jmenované kultury, avšak také egyptská a španělská, zanikly proto, že páni, tedy bílí Árijci, se smísili s lidem. Rasové smíšení vedlo k tomu, že brzy bílí Árijci jednoduše neexistovali a organizační schopnosti zmizely. Kultury zanikly a nyní se z nich zachovaly pouze zbytky.  

Dnes vidíme nepatrné znaky toho, že bílí Árijci se vyskytovali v indické kultuře a v Řecku. Ve vyšší kastě se v Indii dnes rodí děti s modrýma očima a světlými vlasy, jejich kastovní systém zpomalil vyplavování bílé árijské krve. V Řecku také vidíme tu jednoho, tu druhého obyvatele se světlými vlasy a/nebo modrýma očima. Jsou to zbytky vyšší kultury.  

Používám zde slovo "Árijec". Árijec znamená "pocházející z vyšší třídy", "šlechetný" a "cizozemec", a proto toto slovo používám. Je to slovo ze sanskrtu. Stejně dobře mohu používat slovo "Germán".  

Dlouhé lodě - drakkary - jsou symbolem touhy po objevech, novým ideám a riziku. Po celém světe jsou symboly Vikingů na toto téma, a zvláště Vikingů norských. Švédové byli v podstatě obchodníky a Dánové  organizovanou armádou, která obsadila Anglii.

Idea kolonizování jiných planet a zkoumání vesmíru je typicky pohanská idea. Dlouhé lodě a dračí hlavy jsou nahrazeny kosmickými loděmi, moře galaxiemi, ale idea je pořád tatáž. Žízeň po poznání a dobrodružství hýbe všemi "démonskými" ideami.

Hamingja (osobní ochranný duch - pozn. rus. překl.)

Úcta k našim rodičům může být velmi velká. Dnes k nim úctu nemáme, a jestliže tomu tak u někoho přesto je, měl by se nad tím ještě jednou zamyslet. Neboť proč bychom si, sakra, měli vážit těch, kteří prožili celý život, aniž by udělali něco pro to, aby se odstranilo utlačování lidí (křesťanství)?

Základ naší rodové hrdosti je nám odňat. Neboť kdo může vyprávět o svém rodu více než dvě, možná tři generace nazpět? Dokázal bys mi říci, odkud pocházíš, čím se zabývali tvoji předci? Rod je základ cti, to nejdůležitější v pohanské víře! Vyprávět svým dětem o tom, po kom se jmenují, o jejich skutcích a osobních vlastnostech, a o tom, odkud pochází, znamená nejen vštěpovat dětem hrdost a víru v sebe, ale také činí rodinu, celý rod jedním celkem! 

Dobrodružné příběhy, ságy a písně Eddy dají dětem to, co je jim třeba, aby se konstruktivně vyvíjely. Je to také nejdůležitější vklad při vštěpování dětské úcty ke svým rodičům a předkům, a jak víme, úcta ke svým kořenům je to jediné, co může dát sebeúctu. Neboť pokud matka či otec jsou v našich očích úplné nuly, jak potom my, jejich potomci, můžeme být lepší? Nemocní a slabí rodí nemocné a slabé! Hloupí rodiče rodí hloupé děti!  

Tak se dostáváme k rasové hygieně (eugenice), protože nechat všechny, kdo by jinak bez pomoci moderní medicíny zemřeli, vychovávat a znovu mít slabé a nemocné děti, je vysloveně vraždou naší rasy i celého lidstva!  

Pokud náš národ nebude plodit ty, kdo jsou stále silnější a silnější (silnější také duchovně), zahyneme, protože ten, kdo se nestává každým dnem silnějším, stává se slabším, neboť všichni druzí se stávají silnějšími. Nemusíme zbavovat slabé života, ale musíme se postarat o to, aby pochopili, že nemají mít potomstvo s dalšími slabými. Dva slabí rodiče plodí slabé děti, ale slabý a silný v každém případě zvyšují úroveň slabšího. Potomstvo slabého tedy bude silnější než on sám.

Skrytá zrada

Moderní medicína je vůči člověku nepřátelská, protože nás činí slabšími a závislejšími na lécích. Týká se to i každodenních věcí, jako je zvlhčující krém na kůži, který oslabuje schopnost samotné kůže zvlhnout; zubní pasta, která snižuje odolnost zubů vůči kazům; zubní kartáček, který odírá zubní sklovinu, a mnoho dalších.

Aby květ voněl, potřebuje, aby byl oceňován. Tohle živí duši květu. Totéž se týká i člověka. Také máme své přirozené vůně, které potřebují být oceňovány, aby nevyprchaly. Nahrazovat tyto vůně umělými vůněmi znamená pozvolna ničit přitažlivost této vůně pro druhé pohlaví. Pokud to zajde dostatečně daleko, tato vůně vyprchá, jak se tomu děje právě u některých květů. Vůně se změní a ztratí svoji magickou sílu přitažlivosti. Květy potřebují vedle sebe živočichy a lidi, aby šířily svůj pyl, a lákají je pomocí své kouzelné vůně (anebo svých květů). Stejně tak lidé potřebují kolem sebe druhé lidi, aby se rozmnožovali, a jedním ze způsobů je vůně. Umělé vůně ničí kouzelné vůně člověka a výhledově jsou prostředkem k vyhubení člověka.

Asgardreiden

Jak již bylo dříve zmíněno, uctívači Vanů se pohřbívali v mohylách, avšak uctívači Ásů se spalovali na hranicích - na zemi nebo na lodích. Mohyla je podzemní prostor, kam uložili mrtvého s celou jeho výstrojí. Živí dokonce přinášeli mohylám oběti v těch případech, pokud si mrtvý přál znovu se narodit v rodu, a tak on znovu "žil" v mohyle, často se svojí ženou (slovo "žena" ("hustru") znamená "věrnost domu", a také toho, kdo je věrný domu a rodině; toho, kdo má dům a je mu věrný). Hovoříme zde o duše zbaveném těle a beztělesné duši. Tito mrtví se stávají ochránci rodiny, rodu. Mrtví, kteří byli obzvlášť silní, moudří či prospěšní, se pohřbívali se sochami bohů; jejich nevelké sošky se stavěli v čase svátků, a když bylo třeba rady nebo poučení.

Znamená to také uctívání předků, které věrní Norové a Švédové udržovali do 19. století a které někdo v různé míře udržel dodnes. Sám mám sošku Ódina, která stojí přede mnou a vyzařuje pohanskou moudrost.

Staré hornoněmecké "Helle", německé "Holle", staré norské "Hel" a norské "Helvete" ("peklo") znamená právě podzemní prostory! Je to pojmenování hrobu (trochu mě baví skutečnost, že všichni křesťané se po smrti dostávají do pekla).

Druhý pohanský obyčej nakládání s mrtvými je spálit je na hranici s celou jejich výstrojí. Tělo se spálí, aby se odmaterializovalo a  bylo přijato do posvátného mužského bratrstva (Valhaly). K zasvěcení do tohoto mužského bratrstva dochází již za života. Jedinec se zavěsí a visí tak dlouho, dokud se neocitne blízko smrti, můžeme to nazvat okamžikem v říši mrtvých. Tak získává vědění o runách (což znamená "tajemství"), které není živým známo. Toto zasvěcení je oběť Ódinovi, obětuje svůj život Ódinovi tak, jak Ódin sám učinil na počátku času. Po tomto rituálu, kdy se život odevzdá Ódinovi, muž  bytuje mezi životem a smrtí. Je jak živý, tak mrtvý, neboť  žije, ale jeho život náleží Ódinovi. Z tohoto důvodu se Asgardreiden nazývá zuřivou armádou Ódina, složenou z mrtvých vojáků. Mnohdy staří a nemocní vojáci prováděli tento rituál a brali si tak život, aby nezemřeli nečestnou smrtí na loži. Věšeli se a tímto činem se zasvěcovali a přijímali do tohoto posvátného mužského bratrstva. Spáchat tuto rituální sebevraždu bylo stejně čestné jako zemřít v boji.

Když zasvěcení umírali, žili dál jako einherjové ("Ein Herjar" bylo pojmenování zasvěcených vojáků Ódina, živých či mrtvých, kteří byli přijati do tohoto posvátného mužského bratrstva) a valkýry, jež podstoupily rituál zasvěcení, spálení na hranici. Tyto valkýry Ódina odnášejí naše vojáky do Valhaly.

Einherjové jsou buď berserkové ("medvědí kůže") nebo ulfhetnarové ("vlčí kůže"). Když jde tato elitní armáda do útoku, vedou ji lidé, kteří nesou na holi uřezanou koňskou hlavu a kteří jsou sami pokryti koňskými kůžemi nebo houněmi. Nejčastěji tuto formaci tvoří čtyři lidé, a proto se jí říká Ódinův kůň, Sleipni, jenž má osm nohou. Jak již bylo zmíněno, einherjové se oblékají do zvířecích kůží, a tímto způsobem se stávají oním zvířetem.

Aby se stal voják berserkem, musí nahý zabít medvěda, aby se stal ulfhetnarem, musí stejným způsobem zabít vlka. (Vojáci musí vypít krev mrtvého zvířete a sníst jeho syrové srdce, aby získali jeho sílu a chrabrost). To vysvětluje, proč berserků není zrovna mnoho a také proč se jich lidé velmi báli a bojí i dnes. Není člověka, který by dokázal přemoci toho, kdo sám a bez šatů zabil medvěda.  

Zabít vlka není lehčí, zvláště když je známo, že vlci žijí ve smečkách. Vojáci, které v bitvě zabijí, prostě ukazují, že nejsou do té míry dobří vojáci, aby byli součástí Asgardreidenu. Všichni takoví se dostávají do Valhaly, protože zemřeli v boji, a to se týká i těch, kteří nepřežili rituál zasvěcení. Tito lidé přece také dokazují chrabrost, která překonává udatnost obyčejných lidí a tudíž jsou hodní úcty. Ve "Výrocích Vysokého" se o tom praví: "Udatnost je lepší než síla meče".

Rituál zabití zvířete je zasvěcení síly zvířete sobě. Einheri získává tuto sílu, když si obléká kůži zvířete a vykonává rituál. Každý muž má vlastní způsob, jak tento rituál vykonává, vykonává se individuálně a učí se ho během rituálu zasvěcení. Nejdůležitější věcí je autosugesce za křiku a tance.

Někdy také člověk upadá do stavu transu. Tehdy tělo leží v klidu, zatímco Hamen (astrální tělo) vychází z těla a prohlašuje se za medvěda či vlka, který za vojáka bojuje. Říká se tomu "hamleipa" ("nechat Hamen vyletět") a za našich dnů je nám známa jakožto astrální projekce.

Valkýry jsou ženy Seidu (skandinávský magický ženský rituál - pozn. rus. překl.), které vykonávají podobné rituály. Shromáždí se dav žen a ty potom zpívají monotónní píseň, přičemž jedna z žen začne upadat do transu. Žena Seidu tancuje až do konce písně a klesá vyčerpáním. Zároveň se u ní dostavuje trans, v němž Hamen vychází z těla. Tento rituál, stejně jako některé jiné, se používal k vyšetření a vyléčení nemocí.

K nemocím dochází proto, že duchové zaberou tělo, a lze je vyhnat astrálně a duchovně. Bacil je materiálním projevem ducha nemoci: bacil zmizí, pokud se duch vyžene. To je základ prosté formy současného "healingu", který postupuje stejně (proč místo "healing" neříkají jednoduše "léčení" - je to za hranicemi mého chápání, copak nejsme Norové?). Rakovinový nádor může zmizet, když se vyženou duchové, kteří rakovinu vyvolávají. Takto mohou nemoci a záněty na čerstvém vzduchu zmizet bez sebemenší stopy.

Způsob, jak se tomu naučit, je regrese. Návratem k životu, který se žil před tisíci lety, můžeme zjistit vše o více či méně zapomenutém severském vědění.

Tato nauka byla zničena v čase upalování čarodějnic. Právě to někteří hloupí židokřesťané nechápou. Nemohou to pochopit, protože se toho bojí, a my víme o příčinách tohoto strachu.

Náboženství smrti

Pornografie se stává stále více a více přijatelnou a běžnou. V časopisech čteme reklamy, které nás mají naučit, jak zlepšit náš pohlavní život. Také nás učí, že nejsou žádné důvody k tomu, abychom se styděli za svá odhalená těla, a že pornografie odstraňuje naše předsudky proti "lepšímu a otevřenějšímu pohlavnímu životu".     

Lepší a možná jediný způsob, jak zlepšit pohlavní život, je učinit ho za prvé více "zakázaným", a za druhé jít cestou pokusů a omylů spolu se svým stálým partnerem. Je třeba čas, než se pozná, co je na partnerovi nejcennější.

Pornografie činí odhalené tělo běžným a pohlavní život zákonným. Nezávisle na tom, co člověk dělá, je to pornografií přijímáno. Právě takto ve skutečnosti toto všechno s elegancí oslavuje.  Je to jako důkaz toho, že jsi osvobozený od předsudků a dnešní člověk. Mizí vzrušení z provádění něčeho zakázaného, mizí pocit  provádění něčeho, co nikdo jiný nedělá. Tyto věci má rád každý. Pornografie nám tyto věci bere.

Následkem toho se někteří lidé zoufale pokouší najít cosi nezákonného; lidé jdou dál a dál, dostáváme ty, co znásilňují děti, s radostí své vlastní, dostáváme ty, co znásilňují dospělé, dostáváme nekrofilii, dostáváme sadomasochismus, dostáváme sodomii, dostáváme ty, kdo se oblékají jako druhé pohlaví a jiné nesčetné nezdravé formy pohlavního života.

Uctívání ďábla je také variantou tohoto jevu! Uctívači ďábla jsou například ti, které dráždí znásilňování žen, zvláště panen, na oltáři, a oblékají se jako knězi, aby to bylo více vzrušující. Ženy se toho ochotně zúčastňují a nechávají se volně znásilňovat. (Tvrdím, že ženy, které nechávají muže provádět takové věci, samy přijímají účast v násilí na vlastním těle a své ženské důstojnosti. Není to nic jiného než násilí na ženě a je vedlejší, zda k tomu dochází s jejím souhlasem či ne.) Ve skutečnosti to nemá s uctíváním ďábla nic společného kromě toho, že uctívají chorobnost a ohavnost v sobě! Pokud by obyčejný pohlavní život byl něčím zakázaným, nebylo by nutno zacházet tak daleko, aby se stal pohlavní život dráždivým.

Mnozí z odpůrců pornografie jsou takoví, protože se poznávají v roli laciných děvek. Dobrým příkladem jsou "feministky ". Reagují jako ženy, které zobrazili lacinými děvkami. "Feministky " uráží pravda o nich samotných! Nechtějí přiznat, že jsou přesně tak laciné a takové děvky, jako ty ženy, které ukazují v pornografii. Dávají přednost tomu, aby nikdo nevěděl, že jsou laciné děvky. Stydí se samy za sebe. Fakticky se nad tím nezamyslely, dokud neviděli pornografii, která říká pravdu o nich samotných. Je to pro ně jako políček, a tehdy se pokoušejí zakázat pravdu!

Jiné  "feministky " závidí ženám v pornografii, protože ony samotné nejsou tak hezké, že nikdy nezakusí to, co se tam děje! Také je pornografie uráží. Neboť ony přemýšlí jako laciné děvky a napadlo je udělat něco, aby se zúčastnily podobných pornografických orgií. Sní o tom a pokaždé, když vidí nebo slyší o pornografii, připomene jim to jejich sny, což, samo sebou, nepřináší zvláštní potěšení. Chtějí se zbavit pornografie, "útlaku žen ".

Nejen pornografie ničí zdravý pohlavní život. Dělá to i celá židokřesťanská (anti)kultura. Mnohý židokřesťan brojí proti pornografii a  "mentalitě kultury děvek ", ale nechápe, že se pokouší brojit proti problému prostřednictvím samotné příčiny problému, kterým je bezpochyby židokřesťanská (anti)kultura!

Křesťanství je zcela hédonistické, vše se dělá pro osobní potěšení! Mnichové, kteří žijí v klášterech a mučí se, to dělají jen proto, aby zvýšili svou šanci dostat se po smrti do  "nebeského království“. "Nebeské království“ je ráj materialistů, zde mohou nepřetržitě a věčně přesycovat všemi statky tohoto i onoho světa. Zdá se být zcela opomenuto, že v podobném "nebeském království“ je degenerace nevyhnutelná. Materialistická touha dusí vše ostatní! Jak se mohou odvážit zničit fyzická potěšení kultury děvek, pokud toto potěšení sami oslavují?

Mluvím o sexu a materialismu jako o dvou stranách téhož. Činím tak proto, že na dnešním sexu nevidím nic jiného, než materialistické uspokojení. Ve skutečnosti není ničím jiným, než materialismem!

Vše se zaměřuje na obnažené tělo a ne na osobu, která obnažené tělo vlastní, a tak to nazývám materialismem, když se na tělo pohlíží jako na objekt, "objekt potěšení".

Řeknu zde něco o pohanském pohlavním životě. Žena je symbolem života a čistoty. Žádný muž si nevezme za manželku ženu, která nepředstavuje takový symbol, a žádná žena si neumí představit, že by ztratila úctu a vztah, který získává v podobném symbolu. Toto z ní právě dělá ženu. Čistá žena není totéž co panna; čistá žena je žena, která se chrání pouze pro svého muže a nikoho jiného! Dokonce pokud znásilní ženu proti její vůli, stává se znečištěnou, a ostouzí svého muže či svého otce. K tomu dochází bez ohledu na to, že je povinností muže či otce, aby dohlížel na svoji ženu či dceru, a pokud to nemohl dělat, nemůže být nadále mužem.

Žádný muž si nevezme za manželku znečištěnou ženu, a pokud se stala znečištěnou po uzavření sňatku, má muž právo se rozvést! Žena sotva najde muže, který by si ji chtěl vzít, pokud je rozvedená nebo již není čistá. Muž se může, pokud si to někdo přeje, aby byla jeho ženou, znovu oženit a nebude na tom nic špatného. Právě žena je symbolem života a čistoty a  má na to dbát ona, ne muž! Žena, která přišla o svého muže, se nemůže znovu vdát bez toho, aby se nestala znečištěnou!

Muž má právo zabít nevěrnou ženu, protože ho ostouzí svou nevěrností!

Možná to může vypadat jako utlačování žen, ale já chci říci, že je to opak utlačování. Žena se má ctít, je symbolem života a může dále šířit rod. Každá čistá žena je bohyně a má také o sebe dbát jako o bohyni!

Ženy mají bezpočet vlastností, které muži nemají. Žena je více magicky obdařena než muž, např. žena častěji než muž předvídá budoucnost. Ženy jsou citlivější, a proto  více nadané než muži ve věcech, které vyžadují více citu, např. pokud jde o duchovní a astrální léčení nemocí!

Žena také nepotřebuje dodávat muži jeho sílu a chrabrost, protože ona sama je polovinou veškeré mužské motivace!  Pomysli, ve všech dobách muži konali hloupé a nebezpečné věci kvůli ženám! Právě očekávání ženy dělají muže chrabrým, bez ženy by byl zbabělý. Ano, právě očekávání ženy dělají muže!

Když již žena není symbolem čistoty a života, ztrácí pro muže hodnotu, a do této míry ženy ztrácí vliv na muže a ten se stává slabým a zbabělým! Pouze duchovně omezené ženě se líbí ženám podobní muži!

Totéž ve větší míře (mohu donekonečna uvádět příklady osobitých kvalit ženy a její význam pro národ) spatřujeme v germánském názoru na ženu ve společnosti.

Protože židokřesťanská (anti)kultura neoceňuje tyto osobité ženské kvality, tak ženy ztrácejí svou hodnotu.

Křesťanství je mužské náboženství pouze s mužskými symboly, s výjimkou Panny Marie (je důležité si povšimnout, že ve skutečnosti to byla žena Marie, která zřejmě porodila onoho Žida jménem Ježíš. Pokud se přeloží starožidovské slovo "žena" do řečtiny a dále z řečtiny do němčiny, ve výsledku dostaneme slovo "panna". Není těžké pochopit, že knězi dali později přednost slovu "panna" před "žena". Dělá to jejich náboženství více zajímavé). Vychvalují panenství, ne však čistotu, a vychvalují tak ženy, které nedávají život, před těmi, které šíří rod. Nazývám to uctíváním smrti a ničím jiným!

Ve skutečnosti jsou sami mniši největší uctívači ďábla na světě, je to organizovaná forma uctívání smrti! Mnozí považují potrat za vraždu, ale tito mnichové nikdy ani nedovolí životu vzniknout, takže kdokoliv z nich páchá vraždu!

Jak již bylo dříve zmíněno, toto protipřírodní misantropické náboženství smrti má na nás, Germány (a na všechny ostatní nežidovské rasy a národy), takový efekt, že vede přímo k protikladu toho, že si přeje plodit.

Naše příroda reaguje na tento protiklad a vytváří obranný mechanismus, který dělá protiklad tomu, že tento protiklad si přeje plodit. Takto se ženy stávají děvkami, které jsou v této židokřesťanské (anti)kultuře protikladem panen.

Právě muži nechávají ženy  stát se děvkami, být děvkami a žít jako děvky!  Hrdost mužů (být trochu hrdým na to,  abych vedl pohlavní život s pošpiněnou ženou) a jejich smysl pro čest (cítit se potupený, pokud jsou ženy tvého národa pošpiněné) jsou ničeny náboženstvím smrti stejně jako obdobné vlastnosti žen. Ženy jsou částí mužské cti, ale neznamená to, že nemají smysl pro čest a věrnost této cti! Žena je stejnou částí mužské cti jako sám muž!

Domino efekt

Homosexualita je dnes společností přijímána. Učí nás jak ve škole, tak v televizi, v novinách, a tak dále,  že na homosexualitě není nic špatného.

Před nějakou dobou se homosexualita vnímala jako něco odporného, nepřirozeného a chorobného. Dnes je tím odporným, nepřirozeným a chorobným pedofilie. Týká se to rovněž incestu. Také nás o tom učí ve škole a prostřednictvím TV, novin a jiných sdělovacích prostředků.

Za nějakou dobu se bude pedofilie a incest vnímat stejně, jako dnes vnímáme homosexualitu. Budou nás o tom učit ve školách, prostřednictvím TV, novin a tak dále. Možná rodičům dopřejí mít se svými dětmi pouze anální a orální styk, aby zabránili krvesmilstvu, ale po jakési době bude přijímáno i toto. Plody liberalismu?

Čistá krev: poslední šance člověka

Provedli jsme eugenický průzkum a našli jsme důkazy toho, že míšení ras je pro potomky škodlivé. Institut rasové hygieny v Oslo byl zrušen po 2. světové válce a všechny výsledky bádání byly zničeny, protože byly "nacistické"! Jistou část prací se však zničit nepodařilo. Všichni již víme, že rasové míšení je pro lidi škodlivé. Či správněji, zjišťují to ti, kdo se snaží studovat materiály o eugenice. Všichni ostatní dál žijí ve víře, že míšení ras nepůsobí škodu. Ti, kdo studují anatomii, a ti, kdo prostě myslí logicky, také chápou, že míšení ras je pro lidi škodlivé. Alespoň by to měli chápat.

Ke mně samotnému se dostaly materiály, které mne v mnohém poučily o tomto tématu, ale ve vězení byly zabaveny jako "nacistické" a "rasistické". Politická a náboženská svoboda se týká pouze těch, kteří v naší zemi   zastávají "správné" politické a náboženské přesvědčení. To s sebou nese fakt, že nemohu použít latinské názvy různých částí kostry a nemohu vyjmenovat přesné tvary lebky všech různých ras.

Ženská pánevní kost je přizpůsobena tvaru hlavy ženiny rasy tak, aby porody proběhly pokud možno snadněji a aby při porodech nedošlo k poškození hlavy dítěte. Pokud se smísí dvě rasy, existuje 50% pravděpodobnost, že potomstvo získá tvar hlavy otce! Tehdy, pokud žena rodí a její pánevní kost je přizpůsobena k rození dítěte s tvarem hlavy matčiny rasy, dítě bude vystaveno nepoměrně větším zatížením. Běžně existuje 5% pravděpodobnost, že při porodu dojde k poškození mozku dítěte. Může to být vše od vážného po méně vážné poškození mozku: tak vážné, že se dítě stane imbecilním, či natolik nevinné, že to povede jen k alergii (je však nutno chápat, že ne všechny alergie jsou následkem poškození mozku, nejčastěji jde o následek špatných genů). Když matka rodí dítě s tvarem hlavy jiné rasy, pravděpodobnost poškození mozku vzrůstá na 20% z důvodu jiné ho tvaru pánevní kosti a vážnost poškození vzrůstá na mnohem větší míry!

Dalším příkladem škodlivého dopadu míšení ras je, když mají spolu děti Germán a Laponka. Germán má silné kyčelní kosti a široké kolenní čéšky, Laponka má mnohem méně silné kyčelní kosti a přiměřeně menší kolenní čéšky. Pokud dítě zdědí germánské kyčelní kosti a kolenní čéšky Laponky, či obráceně, značně vzroste šance na poškození kyčlí. Tehdy bude kyčelní kost větší než kolenní čéšky a obráceně.

Našemu národu toto vědění odpírají, protože opravňuje nacionální socialismus k dalšímu oboru. Pokud se nebudeme mísit s jinými rasami, židokřesťané nemohou zvětšovat svou moc na světě!

Největší hrozba pro židokřesťanství jsou rasově čisté národy. Pohanství je v naší krvi a mísit krev znamená hubit silné lidi. Vzpomeňte si, že křesťanství nechce, abychom se stali silnými, chce, abychom se stali slabými a mrzkými zrádci válejícími se v prachu a otroky "Bohem vyvoleného národa"! Míšením krve ničíme hrdost být Germánem, Keltem, Arabem, černochem či kým máme být, a zničená hrdost znamená, že ničíme schopnost vzdorovat křesťanskému uctívání smrti!

Židokřesťanské náboženství smrti také chce, jak bylo zmíněno dříve, aby se všechny národy celého světa podrobily této víře. Aby toho docílili, musí zničit u všech národů pocit odlišnosti od všech druhých. Toto právě činí míšení všech národů a ras. Namísto různobarevného světa, plného různých národů, ras a kultur, dostáváme jednobarevný svět s degenerující lidskou masou a židokřesťanskou (anti)kulturou nad tím vším! Důvodem, proč ji nazývám (anti)kulturou, je, že ničí všechny jiné kultury a nahrazuje je sama sebou! Dělá svět jednostranným a šedým. Jediným způsobem, jak christianizovat svět, je vnutit světu tolik psychických a tělesných muk, aby pak přijal něco tak ohavného a člověku nepřátelského, jako je židokřesťanská víra, a míšení ras je jeden z prostředků, jak toho dosáhnout!

Generace Х

Poprvé za mnoho desetiletí (s výjimkou vážné hudby) hraje bílý člověk hudbu bílých lidí, a co je ještě revolučnější, hudbu bílých začali hrát černí.  

Hudební styl, o němž mluvím, je techno. Techno hudba (pod tímto termínem mám na mysli techno/ambient/hardcore/trance atd.), vznikla jako následek rasismu. Bílí nebyli vpuštěni do prostředí hip-hopu, protože nebyli černí, a vytvořili tedy vlastní styl - techno.  Tato hudba má kořeny v německé elektronické hudbě jako je např. Kraftwerk.

Tato hudba, jak mnozí ví, se stala populární a tehdy začali hrát techno i černí. Stejní lidé, kteří vyloučili bílé z prostředí hip-hopu, nyní hrají hudbu těch stejných bílých, které pronásledovali kvůli rasismu.

Techno je taneční hudba, v mnohých případech je ji spíše možno nazvat tanečním rytmem, protože v písních není nutná melodie. Hudba se tvoří na počítačích, které jsou připojeny k syntezátoru. Také je možné připojit různé přístroje pro rozšíření možností. Hudbu dělají všichni, kdo nejsou líní. Muzikálnost či talent obecně není třeba, ale samozřejmě je výhodou. V mnoha případech písně nejsou ničím víc než aranžmá, skládající se z různých elektronických zvuků. Z hudebního hlediska je v technu tak málo hudby, jak je to jen možné, s výjimkou industriálu, kde je jí ještě méně.

Můžeme se tedy ptát - proč se techno vůbec stalo tak populárním? Teoreticky populárním být nemá! Je možné, že za technem stojí nějaká idea, a právě ta ho dělá populárním? Ano, jaká idea ve skutečnosti stojí za techno hudbou? Je jich mnoho, jsou různé, mezi jinými máme ideu, že máme na všechno zapomenout a jen se radovat a tancovat. Máme čistou ideu hippie. Máme oslavu násilí. Máme oslavu technologie budoucnosti. Máme, tak říkajíc, vše. Vše od techno skinheadů po techno hippie. Všichni mohou v těch písních najít ideje, které se jim líbí. Techno dělá posluchače dokonale neidentifikovatelnými, nelze říci: "Ten, kdo poslouchá techno, musí být takový a takový". Pokud člověk poslouchá country nebo heavy metal, hned však o něm víme dostatečně mnoho, ale pokud člověk poslouchá techno, nevypovídá to o něm nic. Vypovídá to jedině o tom, že je součástí Generace X. Domnívám se, že techno je hudbou Generace X.

Genereace X je stejně neidentifikovatelná jako samotná techno hudba! Nikdo jiný, kromě Generace X, nemá techno rád! Techno je způsob, jak shromáždit Generaci X, hudba je brána do jiného rozměru. Techno je rituální hudba. Samotný tanec je stejně hrozivý jako ženský rituál Seid. Monotónní tanec noří tanečníky do transu, v mnohém stejně, jako když se do něj nořily zpěvem při tanci ženy Seidu, tanečníci to dělají celé hodiny, mohou tancovat od brzkého večera do pozdního rána. Cílem je vyčerpat se, extrémně se vyždímat. Vyčerpané ženy Seidu padaly na záda a začínaly druhou fázi rituálu; techno tanečníci jdou domů spát, do krajnosti věc nezachází.

Právě toto udělalo techno populárním. Tanec se dotýká lidských archetypů. Tanec černochů při bubnech, Seid a tanec berserků u Germánů, indiánský tanec kolem totemu, šamanismus Laponců atd.

Techno hudba vyvolala Generaci X k životu. U Generace X není nic, pro co by žila; prostě žijeme, bez cíle a smyslu. Techno nám podává důkaz, že žijeme, dává nám pocit bytí.

Když tancujeme, líbíme se sobě a vlastně nevíme proč. Když tancujeme, předvádíme něco ze sebe, my, ženy Seidu nebo berserkové konáme rituál. Jsme těmi, kým jsme byli kdysi, a něco v nás si často nevědomky přeje být tím i dnes. Naše tělo dychtí po životě, neboť tisíc let v smrtelném transu nás učinilo prázdnými a smutnými, učinilo z nás neidentifikovatelný dav bez cíle a smyslu. Udělalo z nás Generaci X!

 

Služebníci stagnace

Většina židovské symboliky a magie je převzata  z egyptské mystiky. Problém je v tom, že Židé nerozuměli, co které přejaté symboly znamenají! Nejlepším příkladem je jejich mylná představa o "bohu". Jméno jejich "boha" je Jehova. Ve staré židovštině se píše YHVH (dnešní židovský jazyk má více znaků než stará židovština, protože Židé, což je dost směšné, nerozuměli lecčemu z toho, co napsali jejich předci, a aby učinili řeč písma srozumitelnou, přidali do ní více samohlásek! To samo o sobě říká dostatečně mnoho o cennosti židovských náboženských vyznání, pokud oni sami nerozumí svým starým zápisům!). YHVH je "Tetragrammaton", neboli "jméno ze čtyř písmen", jak můžeme říci. Každé písmeno je pánem jednoho elementu. Takže YHVH je vzduch, oheň, voda a země.

Ve staré Bibli, než z ní židokřesťané ubrali to, čemu nerozuměli nebo s čím nesouhlasili, se tvrdilo, že YHVH není nejvyšší "bůh". Existuje "bůh", který je silnější a mocnější. Naše Země se skládá ze vzduchu, ohně, vody a země. Právě naši planetu Židé pokládali za "boha" a za hranicemi naší planety leží vesmír, a tento vesmír je i "bohem", který je mocnější než YHVH (naše planeta).

Vidění vše pojímajícího Merkura (všimněte si, že Merkur i Ódin jsou jedno a totéž: vše pojímající duch).

Světlo je v Bohu,

Lux (jednotka měření světla; nehmotné, duch) postavil člověka před skutečnost.

Slunce,

Luna,

a bloudící hvězdy -

vše obsahuje Lux,

Lux ve světle,

střed je v kruhu,

kruhu z ničeho.

Čím se můžeš stát, tím se máš stát.

Ano, tak se staň. (Vzduch. Oheň. Voda. Země.)

Tak jest. (Sůl země/koření).

Být ve všem. (Čistý duch celého vesmíru).

Tak se má stát (Duch ve sféře).

Ve všeobjímající platnosti a pravdě od věčnosti.

Čas.

Den.

Rok

Věk,

vše jedno,

a vše ve všem,

VĚČNOST.

Zde se jasně tvrdí, že vše je vytvořeno na "životní síle", čili "duchu"! Právě duch se nachází ve sféře materializované jako vzduch, oheň, voda a země, jež rodí Zemi a život.

O tom také mluví naše příběhy o stvoření, v nichž Ódin (Merkur) stvořil svět.

Tento názor je převzat z římských pohanských pramenů a vyprávění té doby, kdy v Římě existovala vysoká kultura. Dnes ho používají kabalisté (Kabala je židovský magický systém, mylný výklad egyptské magie, ve staré židovštině QBLH a Qabalah v židovštině současné. Tento název vznikl z QBL/Qibel, což znamená "získávat") a tvrdí, že Lux (LVX) je "božské světlo", a  že proto "božské" světlo stvořilo svět. Tudíž ten "bůh", který je silnější než "bůh", stvořil onoho "boha", který stvořil Zemi.

Zdá se, že zapomněli, že toto odhalení Merkura je převzato z pohanského pramene o pohanském bohu. Vesmír je Ginnungagap, "zející propast magických sil". Nazývají vesmír "bohem" a uctívají ho, věří v něj jako ve spasitele, což je mimo veškerou logiku. To se rovná uctívání televize jako "boha informací" namísto toho, aby se na ni pohlíželo prostě jako na televizi! Je to zcela nesmyslné a hloupé.

Židé zašli se svým nepochopením všech věcí nadobro do slepé uličky! Davidova hvězda (židovská hvězda) je zcela zastaralá. Je to znak Slunce, kde každý z šesti cípů znamená jednu planetu, které se otáčí kolem Slunce. To, co dnes známe, dělá tuto hvězdu zbytečnou; existuje deset planet (včetně Měsíce), a ne šest. Stejně dobře by bylo možné dál věřit, že Země je plochá. Pro vyvíjení se je třeba zavrhnout vše, v co se věřilo dříve. Neboť často se věřilo ve správnost něčeho, co se později prokázalo falešným. Stagnace znamená degeneraci. Protože nikdo nestojí na místě, stagnující unikají nemilosrdnému běhu evoluce.

Dále se židovská hvězda skládá ze dvou neslučitelných sil. Pyramidy a obrácené pyramidy, kde každá z nich znamená oheň a vodu, čili muže a ženu!

Každý trouba ví, že oheň a voda jsou neslučitelné.  K tomu ostatně dochází stále v jejich odporném náboženství smrti, v němž se pokoušejí sjednotit různé rasy. Židovská hvězda je hermafrodit, a toho chceme? Chceme sjednotit muže a ženu? Zde je také vidět, jak je ve skutečnosti židovská tato rovnost mezi dvěma silně odlišnými pohlavími. Je to židovský způsob myšlení. Jeho výsledkem je domino efekt; potom, co udělají obě pohlaví si rovnými, zachce se jim je sloučit, protože ve skutečnosti (dle jejich hlediska) nemá smysl existence dvou pohlaví, pokud si jsou rovna. Tudíž židovská hvězda bude toho logickým symbolem, až Židé učiní z lidí hermafrodity (to je možné udělat s pomocí genového inženýrství už dnes a zítra to bude aktuální).

Místo měnění symbolů tak, aby byly přijímané realitou (používám slovo "přijímané" místo "byly", protože můžeme říci, že něco chápeme tak a tak, ale co znamená tak a tak, nebude pravda. Každý chápe realitu různě), se Židé snaží změnit svět tak, aby se připodobnil židovským symbolům. Tímto způsobem chtějí Židé přestat být ošklivými, tělesně slabými, s nosem podobným chobotu a ušima jako slon; lidmi, trpícími nedostatkem chthonických (souvisejících se zemí, blízkým zemi - pozn. rus. překl.) vlastností, dobrým vztahem k zemi, a žijícími jako parazité na důstojných lidech světa, protože chtějí, aby svět přijal židovské symboly!

Židé vidí, že se rozvíjíme a uvědomujeme si realitu, a jediný způsob, jak mohou zabránit našemu dalšímu rozvoji, je přinutit nás k jejich stagnujícímu vnímání reality.

Svátek mrtvých

K znesvěcování hrobů dochází v poslední době celkem často. Proč? Když někdo zničí hrob, je zpětná reakce vždy silná. Je to zcela nesmyslné a pouze to vyvolává antipatii vůči těm, kdo se toho dopouští. Tak proč to dělají, když je to vlastně nesmyslné?

Sám mám několik známých, kteří znesvětili hroby, a společného mají  nenávist přímo ke společnosti a k těm, kteří pro ni pracují. Někdo dává této nenávisti průchod na jiných lidech, někdo na společenském vlastnictví, zatímco někdo na společenských hodnotách.

Tohle vše se děje jako pomsta společnosti, jako to, co tuto společnost zcela ničí. Mnozí se cítí být k tomu stvořeni a ve skutečnosti k tomu vlastně stvořeni jsou. Znesvětit hrob je pro společnost tím největším projevem neúcty. Mrtví jsou symbolem těch, kteří udělali společnost tím, čím je dnes. Jsou také symbolem našich předků, zvláště té doby, kdy jsme byli hrdým národem s naší vlastní kulturou.

Máme pádný důvod k neúctě ke svým předků, těm stejným předkům, kteří dovolili do základů zničit naši kulturu, kteří znesvětili naše hroby, kteří dovolili proměnit naše pohanské chrámy v trosky a postavit na nich křiklavé kostelní stavby, kteří poplivali Ódina a jiné Ásy a Vany, kteří za sto let udělali naši zemi a národ otroky jiných zemí a národů, kteří chladnokrevně věšeli naše předky, protože byli věrní Ódinovi, a kteří ani jednou nepocítili hanbu za to, co učinili? Máme je mít v úctě?

Každý křesťan, který dnes žije, je za to zodpovědný, a tím, že nezavrhují své náboženství, které toho bylo příčinou, ukazují, že se od toho také nedistancují!

Mohu zodpovědět vše, co pohanství vždy dělalo! Není ani jedna věc, od které se distancuji! Jeden z důvodů, proč jsem pohan, je, že pohanství nepřineslo germánskému národu nic negativního!

Tak se můžeme zeptat křesťana: co pozitivního udělalo křesťanství pro germánský národ? Což nestojí za úvahu to, že pro náš národ nic pozitivního neudělalo? Naučili jsme se psát abecedou a získali skutečně "literární" kulturu. Zdá se to být pozitivním, ale vždyť jsme měli náš vlastní futhark a bohatou ústní tradici (velmi rozvíjející paměť), a začíná být jasné, že to už není tak pozitivní.

Vše, co dnes známe, je pár set vyprávění Eddy. Trápí mne pomyšlení na to, jak mnoho skaldských děl bylo ztraceno kvůli christianizaci Německa a Skandinávie!

Slýcháme, že raději máme být vděční, protože křesťané pro nás na věky uchovali vyprávění Eddy, neboť bez jejich zápisů by bylo vše zapomenuto. Říkají to, a nevidí v tom protimluv. Mohu odpovědět, že kdyby nebylo křesťanů, nemuseli bychom vůbec zapisovat ani jedno vyprávění, neboť tehdy by nám je povídali naši rodiče a předci, a já věřím, že i mnohá jiná vyprávění v pohanském Norsku, kde bychom mohli uctívat Ódina a nebyli kvůli tomu upalováni na hranicích nebo na půl života zavřeni ve vězení!

Moji předkové z matčiny strany a částečně i z otcovy strany byli křesťané. Když bylo mé matce 6-7 let, její matka jí řekla, že  za ní pořád stojí anděl, který jí říká, zda udělala něco nedovoleného. Má matka se obrátila a podívala za sebe, nečekaně se otočila, aby objevila toho anděla, snažila se ho uvidět v zrcadle a neodvažovala se dělat zakázané věci. Má matka musela sama přijít na to, že to není pravda. Zeptejte se psychologa, jaký účinek to má na dítě, a pochopíte, jaký účinek má křesťanství na náš národ. "Bůh všechno vidí".

V důsledku toho jsem ani já, ani můj bratr, nebyli pokřtěni! Sami jsme si mohli vybrat, za což jsem navždy vděčný! Díky, mami! Mohu mít soucit s těmi, kdo neměli na výběr, a vím, že soucit vyvolává odpor - pomyšlení na to, že se jich dotkla ta "svěcená" židovská voda. Něco tak hnusného a odporného jako je židokřesťanská koupel při křtu, by bylo třeba ještě dlouho hledat!

Vrátíme se tedy k tomu, čím jsem začal. Každým zcela zničeným hřbitovem je pomstěn pohanský hrob, každými deseti kostely, které leží v popelu, je pomstěn pohanský chrám, každou likvidací deseti knězů či zednářů, je pomstěn pohan!

Je třeba se pomstít za mnohé, ne proto, že se to nám, pohanům, zdá být zábavné, ale proto, že jsme povinni pomstít naše hrdé pohanské předky za jejich neštěstí a v důsledku toho i neštěstí naše.

Nedávno jsem četl v novinách komentář k znesvěcování hrobů, v němž se psalo: "Nemohu pochopit, že to někomu  působí radost". Vypovídá to mnoho o neznalosti a omezenosti toho člověka! Kdo říkal, že to má být "pro radost", nebo že je třeba mít radost ze všeho, co děláš?

Křesťané z novinového článku nepochybně vyjádřili své hédonistické stanovisko závěrem, že hroby se znesvěcovaly, aby to někomu působilo radost, a že se to vše dělá pro radost.

Ať je to pro radost, nebo ne, nehraje žádnou roli, pomstít se za naše hrdé předky, je naše povinnost!!

Mnozí křesťané cítí v podobných sdělení hrozbu. Nemají k tomu žádný důvod. Když zničíme hybnou sílu křesťanství, tak zemře. Když vyjde na světlo pravda o křesťanství, žádný člověk nebude váhat ani sekundu, aby jej hodil na hranici a spálil, aby z něj nic nezůstalo!

Vím, že v každém Germánovi se nalézá pohan, který je hoden starostlivosti; pokud je dnes křesťanem, může být opět navrácen k životu. Přesto je třeba někoho obětovat (např. kněze), abychom znovu začali vládnout!

Jakmile bude křesťanství zavrženo, někdejší křesťané se mohou stát stejně dobrými pohany jako my (přirozeně s výjimkou zednářů, vždyť oni již nejsou Germáni, ale "umělí Židé")!

Není důležité, kolik času uplynulo od doby, kdy se stal pohanem. Má smysl pouze to, že jsi se stal pohanem nyní nebo se jím staneš zítra a nastálo. Od Ódina jsme přišli a k Ódinovi se máme vrátit. Sláva Ódinovi!

Skuteční rasisté

Existuje mnoho tzv. antirasistů, kteří bojují proti "rasismu", proti čemu však ve skutečnosti bojují, a nejsou většími "rasisty" oni sami? Tvrdí, že bojují proti netoleranci a předsudkům. Nuže ano, samozřejmě netoleruji lidi cizí kultury, nemají tu co dělat. Má netolerance je však na úkor cizinců, ne našeho národa!

Netoleruji to, že sem přijíždí cizinci a ničí náš národ drogami, pohlavními nemocemi, rasovým míšením a znásilňováním našich žen! Pokud můžeme norskou ženu ochránit před znásilněním její smrtí, nebo vzít život deseti tisícům cizinců, připadá mi, že to máme udělat! Ano, právě tak. Není třeba, abychom dál pohlíželi na lidi jako na lidi, je třeba se dívat na náš vlastní národ jako na nejvíce si zasluhující obrany, více než všechny jiné!

Procento kriminality cizinců je skutečně velké v poměru k jejich počtu. Sám jsem mluvil s policistou, který říkal, že 60% všech zločinů v Oslo páchají cizinci. Policii nedovolují výše řečené zveřejnit, a to také hovoří mnoho o tom, nakolik je vláda čestná. Pravda je před lidmi skrývána, a tohle se nazývá "demokracií"?

"Antirasisté" nesnáší, že jsme netolerantní, a proto na nás útočí baseballovými pálkami či podobnými věcmi (všimněte si, že jen tehdy, když je jich 5-6 krát víc než nás). Ne všichni používají násilí, aby "bránili" ty, kteří znásilňují a prodávají drogy jejich dětem, část se věnuje boji s naší nesnášenlivostí. Ano, jsme tak netolerantní, že nás prostě nemohou snést. Máme mlčet, není třeba, abychom existovali. Takové netolerantní lidi jako jsme my, společnost nemůže strpět.

Také nesnáší Nory, kteří bojují za další život norského národa,  trpí však cizince - parazity na norském národě!   Ve Švédsku je každý čtvrtý novorozenec původem cizinec, jak to může vláda dovolit? Cožpak je švédský národ tak málo hoden Švédska? Cožpak má norský národ tak malou hodnotu, že na něm trpíme cizí parazity? Dost špatné je již to, že my sami žijeme v cizí židovské (anti)kultuře, takže ji nemusíme mísit s ještě více židovskými elementy (takovými jako islám).

Proč lidé bojují proti "rasismu"? Říkají, že bojují za barevné, protože sami barevní jsou příliš hloupí či zbabělí, aby bojovali sami za sebe. Potřebují bílé ochránce. Těm, kdo litují barevné, říkám, že veškerá lítost je opovržení!

Také slýcháme, jak "antirasisté" říkají, že "nejsme lepší než barevní , oni mají stejnou cenu jako my". Jedině v tomto s nimi souhlasím, "antirasisté" nejsou o nic lepší než barevní, my jsme však jiní! Vždyť my máme svoji hrdost, svoji věrnost národu, naši vůli bojovat a umírat za norský národ, naši uvědomělou lásku k tomu, co je naše, naši starost o naše děti a vnuky, a to nás dělá důstojnějšími, jsme Norové!!!

Vrátíme se k cizincům. Zmínil jsem jejich podíl na kriminalitě, ale to není hlavní. Proč tu jsou? Chci tu říci něco o tom, proč utíkají ze své rodné země, utíkají proto, že se bojí o svůj život. Co chtěli obětovat pro svoji vlast? Možná mnoho; možná nic; my však víme, že za ni nechtějí zemřít! Utíkají od problémů místo toho, aby je řešili. Pokud by zaplatili životem, umírali by s vědomím, že jejich dítě na ně může být hrdé a že umřeli za to,  v co věřili. Chtějí snad zvítězit v boji? To nikdo z nás neví, protože utekli se svěšeným ocasem. Jsou to také neobyčejně zbabělí lidé, kteří nechtějí bojovat a zemřít za svou vlast, jsou zrádci své země, všichni do jednoho!

Věříš tomu, že chtějí bojovat a zemřít za Norsko? Nebo se domníváš, že odtud utečou, pokud tu také bude ohrožen život a zdraví? Cožpak je tu nějaká pochybnost? Země je závislá na tom, zda lidé budou před problémy utíkat nebo ne, pokud národ nebo jeho část uteče, co pak? Počítáme s běženci, jsme tak naivní, že věříme, že když už jsme je jednou tak dobře přijali, tak oni nám nepochybně pomohou, pokud u nás budou problémy. Je to od začátku do konce nesmysl - pokud se střetneme s obtížemi, budou právě běženci mezi prvními, kdo z Norska utečou! Neobětují kvůli norskému národu ani kalorii!

Máme samozřejmě i jiné imigranty. Ti, kdo ve své rodné zemi opravdu zakouší bídu, tam zůstávají. Právě ti, kdo  mají peníze, mají možnost odjet do jiné země. Ti, kdo jsou dostatečně chytří, jedou k důvěřivým Skandinávcům znásilňovat ženy, prodávat drogy dětem a dospělým a krást peníze mužům! Pokud je chytí, tak si odsedí  polovinu, protože cizinci "si odpykávají horší tresty než my, Norové", zatímco my si odsedíme dvě třetiny. Nemyslím si, že by vůbec Nora nechali naživu, pokud by v Iránu znásilnil Iránku nebo černošku v jedné z afrických zemí.

Někdo si možná ještě pamatuje fotografie z Rwandy,  kde "takoví rozumní a důstojní" černoši šli ulicemi a mačetami zabíjeli děti, ženy a staré lidi, protože nebyli Hutuové nebo Tutsiové, nebo tak nějak. My přece víme, jak mají černí rádi bílé. A my že jsme netolerantní? Někteří volají: "Norsko pro Nory! ", ale ještě důležitější je, že jsme "Norové pro Norsko"!

Ovce ve vlčím rouše

Mnozí, dokonce i mezi "stejně smýšlejícími", mě hodně nemají rádi. Proč?

Jsem stejně pyšný, chlubivý a sebevědomý jako moji předkové! Dnes je třeba být skromným, pokorným a je nežádoucí mluvit jako já, že "mám ve vězení nejlepší společnost na světě - sebe". V mnohých to vyvolává hněv a nemají mě za to rádi. Chci říci takzvaným stejně smýšlejícím, že skromnost a pokora jsou židokřesťanské hodnoty! Pohan nemá být pokorný nebo skromný! Nemáme žádný důvod být takoví, my jsme pohané!

Máme důvody se cítit být lepšími než druzí a ve skutečnosti jsme lepší! Uvažovat jinak je pozůstatek židovských idejí, které ještě nevyprchaly z duše. Fuj, hanba!

Křesťané nám závidí, protože to chápou, ale nepřiznají, že my pohané jsme lepší než oni. Chápou, že máme všechny důvody být hrdými, máme všechny důvody chodit s nosem nahoru a vypnutou hrudí. Závist vyvolává nedobré úmysly a nenávist; nemám je rád, protože jsou závistiví! Ovšem to, že jsou závistiví, je zcela pochopitelné, neboť k tomu mají všechny důvody.

V novinách mě obvinili, že jsem u soudu "hrál divadlo". Příčina toho byla v závisti ovládající novináře, neboť uviděli chrabrého, hrdého pohana, který se nenechal ani na vteřinu vystrašit soudním systémem židovské společnost! To není pro slabé křesťany či humanisty pochopitelné; a když uviděli silného, hrdého pohana, který se tak chová, nechtěli pochopit, že takovým i jsem! Věděli, že sami by si nadělali do kalhot a třásli se strachem, kdyby se ocitli v podobné situaci, a báli se mě nechat být silnějším než oni! Nechápou, že ve skutečnosti jsem silnější než oni! Výsledkem bylo, že jsem "hrál divadlo", a proto jsem vlastně "nepochopil, v jaké jsem se ocitl situaci". Udělali to tak, aby to vypadalo, že jsem vlastně jen mladík, který nebral nic vážně. Přesvědčili sebe o tom, že  jen proto jsem u soudu "nepopolezl ke kříži".

Jsem přesvědčen, že jsem byl s soudní síni jediný, kdo nehrál divadlo! Hněv novinářů bylo možno cítit. Novináři sakrovali, že jsem jim nezavdal ani jednu příčinu k tomu, aby se o mě řeklo v novinách něco negativního! Seděli, mnuli si ruce a spoléhali na to, že zapláču, aby mohli den poté napsat v novinách, jak jsem byl slabý. Seděli a spoléhali na to, že soudní psychiatři řeknou, že jsem hloupý; když soudní psychiatři řekli opak, novináři tomu nebyli příliš rádi, a tak dále.

Dostal jsem charakteristiku, kde bylo napsáno: "nedostatečný morální vývin".

To byl pro novináře dar, konečně něco negativního! Novináři v tisku nezmínili, že mi dali tuto charakteristiku za to, že nemám úctu k životu negermánů a bez váhání mohu zničit všechny z nich, kteří jsou v naší zemi, bez výčitek svědomí.

Nepochybně si přáli, aby "nedostatečný morální vývin" byl chápáno jako něco hloupého, dětinského a blízkého slabomyslnosti. Dokonce i zednáři-psychiatrovi, který tuto diagnózu učinil, se zdálo, že je to nevhodné pojmenování, které může být zcela nahrazeno slovem "amorální" (mluvíme zde o židokřesťanské, a ne pohanské morálce). A mohu také říci, že se divil, když jsem sám učinil tuto diagnózu, zatímco všichni psychologové či psychiatři se snažili dát přesnou definici (a hádejte, byli novináři rozčilení?)

Být dnes "amorální" právě neznamená nic špatného, a právě "stejně smýšlející" jako já si mají přát takovou znamenitou definici. Cožpak židokřesťané nazvou nějakého pohana "morálním"?

Jiná věc, které jsem si všiml, bylo používání fotografií sdělovacími prostředky. Ve skutečnosti jsem blondýn, mám čistě modré oči a přiměřenou výšku (180 cm). Poněvadž mě velmi zajímá tato otázka (světlé vlasy a modré oči), vždy se dívám na své fotografie v novinách, a bývají dělány tak temné, že mám černé nebo tmavě kaštanové vlasy a tmavé oči. Televize vždy ukazovala můj obličej tak, aby bylo přesvědčivé, že nikdo nepochopil, že ve skutečnosti nevypadám jako "hrozivý satanista“.

Obarvil jsem si vlasy načerno jednou v roce 1992 a udělal jsem to proto, abych zdůraznil svou bílou kůži, ne však proto, aby vypadal "zlý". Vlastně mě potěšilo, když mě německý novinář popisoval v německém týdeníku jako trochu podobného andělovi. "Andělské stvoření se zuřivostí Vikinga"! Vyložený kompliment.

Právě noviny vytvořily toto "satanistické prostředí", které dnes existuje! Kdyby nás noviny nepředstavovaly jako černovlasé "satanisty", neexistovalo by žádné "satanistické prostředí"! Sdělovací prostředky mě využily k tomu, abych ztělesňoval "zlého satanistu", a udělaly ze mne symbol "zla", který představuje "satanisty"! Je to zcela směšné. Nesnáším ani "satanisty", ani laveyisty (následovníky Antona Szandora La Veye (1930-1997), zakladatele "Církve Satanovy". Hlásají víc než individualismus, naprostý egoismus a pohrdání utrpením druhých - pozn. k švédskému vydání.), ani následovníky Aleistera Crowleye!

Nemám rád černé vlasy, to vysvětluje, proč jsem si vlasy obarvil jen jednou, a pak již nikdy. Nemůžu strpět slaboučké, nedospělé idioty v černých kožených bundách! Nesnáším "uctívače ďábla",  jsou úplně stejní židokřesťané jako samotní křesťané! Nesnáším "black metal", jediný "metal", který poslouchám, je norská árijská hudba skupiny Darkthrone nebo mé vlastní skupiny Burzum, a nemohu strpět, když mě srovnávají s těmito podlidmi!!!

Jeden z důvodů, že jsem ho zabil (míní se Øystein Aarseth - pozn. rus. překl.) a že jsme byli nepřátelé, tkvěl právě v tomto. Nechtěl jsem, aby mě lidé srovnávali právě s ním - "zlým uctívačem ďábla s černými vlasy a v kožené bundě". To, že jsem ho zabil, hovoří samo za sebe o tom, co si myslím o podobných ztroskotancích a jejich ideách (ano, mimochodem, jaké mají ideje? Nemají žádné ideje, jen dělají dojem, že stojí za čímsi  "zlým".  Všechno toto je ve skutečnosti jen dětinský a židovský nesmysl, za který je třeba se stydět!).

Chci jim povědět totéž, co říkám druhým židokřesťanům: "Probuď se, jsi Germán, ne Žid!"

Srdce a dítě

Učí nás, že jediný bezpečný způsob, jak se vyhnout AIDS, je používat prezervativy. Jako něco podružného slýcháme, že je také moudré mít malý počet sexuálních partnerů. Vše je založeno na pohlavních vztazích s jinými lidmi. Vidíme to v reklamě, v televizi, v novinách, ve škole, v rádiu, v časopisech, obecně všude. Vše se dělá výlučně s úmyslem přilákat druhé pohlaví, ať se to týká získání dobrého vzdělání či množství peněz, pomoci druhým, koupě drahého auta, založení hudební skupiny, v níž by se mohlo hrát, nebo něčeho jiného. Nikdo nemluví o kvalitě, pouze o kvantitě! Čím více, tím lépe. Je to příznak vykloubeného falu; duchovní vada, která se projevuje nejen u mužů, ale i u žen. Je to degenerovaný falus, nemocný falus!

Používat prezervativ znamená rozvracet lidskou sebeúctu a pocit hrdosti. Pokud někdo nechce mít děti, nemá si přát vést pohlavní život! Tělo člověka si zasluhuje více, než aby ho bylo možno dávat každému, dokonce ani pouze tomu, kdo se velmi líbí.

Pokud nejste dostatečně zralí, abyste měli děti, ani fyzicky, a co je naléhavější, ani duchovně, nejste dostatečně zralí, abyste vedli pohlavní život! Pokud nechcete mít děti, tak přijímejte i důsledky!

Je důležité být zodpovědným za tělo své i svých dětí. Nezakazovat dělat dětem různé věci, ale učit děti rozumně, pohansky. A také bojovat za to, aby dítě vyrostlo ve zdravé a svěží kultuře, namísto této židokřesťanské kultury děvek!

Naši rodiče mají příliš vymyté mozky, aby si uvědomili misantropii této (anti)kultury. A právě my musíme tento problém řešit! Neste zodpovědnost za vlastní děti - to pro nás naši rodiče nikdy nedělali. A neste zodpovědnost sami za sebe, to nemůže udělat nikdo jiný!

Pokud máme sebeúctu, tak obecně nemůže být žádné nebezpečí, že chytíme AIDS. Tento vir už v Norsku je, protože někdo měl pohlavní kontakty s lidmi jiné rasy, nebo imigranty, nebo Nory, kteří se nakazili při cestě za hranice. Pokud budeme žít jako pohané, a ne jako děvky a psi, tak nakažení zemřou sami! Když se virus nebude šířit, vymře.

Mít pohlavní kontakty s druhým pohlavím dnes nic neznamená. Obecně nemáme důvody cítit se úspěšní,    krásní nebo osobně přitažliví, jsme pouze jedni z mnoha lidí, kteří také měli pohlavní kontakty s oním člověkem. Tento člověk chce mít co možná nejvíce partnerů, takže to děláš kvůli tomu, aby v jeho seznamu byl ještě jeden. Nemá smysl mít pohlavní kontakty s jedním a týmž dvakrát, pokud však není nikdo jiný poblíž, tak je to jediná alternativa. Podobné myšlení jako to, jehož se tu dotýkám, je prostě děsivé. V každém případě se mi zdá být děsivé. Skutečně můj národ klesl tak hluboko? Jak se to mohlo stát? Odpověď je jednoduchá: židokřesťanská (anti)kultura!

Jediné, co nás židokřesťanská společnost nutí uctívat, je materiální blahobyt a tělesné potěšení! Vše je zaměřeno na sex, zatímco náboženství vlastně toto zaměření nemá rádo. Problém je v tom, že nemají co uctívat, právě kromě materiálních potěšení, buď ve formě peněz nebo sexu. Aby uspokojili lidi, musí dál následovat tento chorobný materialismus, i když je jen nedostačující.

Potřebujeme více než materiální uspokojení a blahobyt, ale také než židokřesťanský smysl života - dostat se po smrti do nebe, kde materiální extáze bude trvat věčně! Zdá se, že jejich krajně egoistický materialismus je uspokojuje, ale co s těmi, kteří více myslí hlavou?

Začíná být stále více a více těch, kteří si již nepřejí být součástí této materialistické orgie, a mnozí z nich ztrácí cestu kvůli jiným formám materialismu.

Příklady jiných forem "náboženského" materialismu jsou tzv. paganismus (nesprávný výklady keltského náboženství, např. "náboženství" Wicca), okultismus ("Ordo Templi Orientalis", "The Golden Dawn", atd.), satanismus ("The Church Of Satan" ("Církev Satana"), "The Left Hand Path" ("Stezka levé ruky") atd.), humanismus, "Det Norske Hedningsamfunn" ("Norská pohanská společnost" - forma "pohanství", postavená na židokřesťanském vidění pohanství), a konečně také jiná zcela židovská náboženství, jako islám a judaismus.

Skutečný paganismus není materialistický, ale keltský, a z úcty ke Keltům bychom směšovat naše náboženství s jejich náboženstvím. Jejich náboženství je možno studovat, ale to je maximum. Avšak "náboženství" wicca je feministická a zkreslená verze paganismu. Wicca např. slaví nový Měsíc a úplněk, zatímco zatmění Měsíce ignoruje. Svastika je také archetypální keltský symbol, který mj. symbolizuje čtyři fáze Luny. Také se věřilo v Dianu jako v "bohyni se čtyřmi tvářemi". Poněvadž wicca slaví pouze tři z nich, tak to vypovídá hodně o tom, jak málo doopravdy patří ke keltskému náboženství. Je to jako přeskakovat každé čtvrté číslo a zároveň tvrdit, že počítáš do sta. Nejen že přeskakuješ každé čtvrté číslo, ale také děláš všechna matematická pravidla neplatnými. Jakou hodnotu pak má matematika? Aby se matematika mohla používat, je třeba se řídit matematickými pravidly. Pokud to neděláš, tak už to není matematika. Prosté a jasné.

Jedinými lidmi, kteří se mohou někdy stát druidy, oblatery, bardy, keltskými knězi či kněžkami, jsou sami Keltové! Je to keltské náboženství, a aby byl někdo Keltem, musí mít keltské rodiče - přesně tak, jako Germán musí mít germánské rodiče. Náboženství existují pouze pro ty, kdo se narodili v národě a rase onoho náboženství, a pokud náboženství nemá původ ve vlastní rase a v hodnotách archetypu vlastního národa, tak je to umělé náboženství, falešné náboženství! Univerzální náboženství, neboli univerzální pohled na život, je nesmyslná, misantropická a židovská idea! (Židovské vlastně znamená synonymum k misantropickému)

Jediná alternativa materialismu je pro Germány naše vlastní pohanská víra.

Místo toho, abych pohlížel na tento život jako na můj jediný život (včetně těch, kteří věří, že po smrti budou žít dál v dobrém nebeském království), pohlížím na život pouze jako na část mého bytí! Já, to je část nadindividuální sféry, sféry národa, kterou nazýváme Ódin. My všichni jsme podstatou jedním a vším ve věčnosti. My, germánský národ, tvoříme dohromady "tělesnou formu Ódina"! My, to je Ódin, jeho tělo i krev, jeho duch i duše, neboť jsme jeho potomci. Oddělený člověk umírá, ale národ může žít věčně!

Dnes se oslavuje "individualismus". Výsledkem je zrada, neboť pokud zradíme druhé, tak to pro nás nic neznamená, poněvadž  jsme jen my, individuum, čímž označujeme sebe. Pohanský nadindividualismus funguje jinak. Pokud zrazujeme Ódina a náš národ, tak zrazujeme sami sebe, neboť my jsme jeho část, část národa. Tak nebudeme zrazovat druhé, protože pak budeme zrazovat sebe. Čím je menší společenství, tím je silnější jednota. Máme germánský národ, severský (skandinávský) národ, norský národ a máme své krajany, máme rod a nakonec  nejsilnější jednotu, rodinu!

Když jsme děti, projevuje se to silněji, a je to přirozené, protože mozek dítěte ještě není vymyt židokřesťanskou (anti)kulturou! Jsou pouliční války, kde se děti z jedné ulice honí za dětmi z druhé. Děti z jedné ulice mají jednotu proto, že žijí na stejné ulici; mají společné to, za co bojovat a co bránit (žertem mohu poznamenat, že jsem vyrůstal na Odinsvei - Ódinově ulici). Například nepomlouvají ty, kteří jsou ze stejné ulice. Právě toto je možné u dětí rozvíjet, je nutné jim dodávat pocit, že jsou částí vesnice (jediné město v Norsku je Oslo, Bergen je největší norská vesnice), v které vyrůstají, země, v které žijí, a národa, v kterém se narodili.

V Bergenu máme ještě hodně tento pohanský pocit jednoty, ale začínám mít dojem, že je ho v jiných norských vesnicích a obcích mnohem méně. Když potkáme někoho z téhož místa, cítíme, že ho známe, snáze mu důvěřujeme a snáze mu děláme společníka při slovních potyčce nebo rvačce. Jsme z jednoho místa, máme něco společného.

Když jsme za hranicemi a potkáme jiné Nory, tak právě nacionalismus vyvolává pocity, které při tom vznikají. Pokud potkáme Švédy, najednou se stáváme Skandinávci, a pokud potkáme Germány v Africe či jiné části světa, tak se stáváme Germány (chápu, že bohužel pojem "Evropané" se sem hodí více, ale kvůli Germánům potlačuji tento pocit evropské jednoty). Máme něco společného.

Dle té míry, jak se společenství stává méně osobním a pojímá více lidí, se pocit jednoty zmenšuje, ale stejně je přítomen. Nejsilnější jednota je rodina a rod. Je zdravé a pozitivní, že se učíme vybrat ty, kterým máme pomáhat a důvěřovat. Ti, kdož jsou nám nejblíže, mají být nejvíce hodni obrany. Nejvíce hodni obrany jsou od shora dolů: rodina, rod, krajané, Norové, Skandinávci či seveřané, Germáni, bílá rasa a potom ostatní rasy! Samozřejmě je to pro každý národ odlišné, pro Švédy jsou více hodni obrany Švédové, než národy jiných národností, atd.

Nemáme být pouze kosmopolity nebo pouze Evropany nebo pouze Nory, je důležité být vším najednou; ale ještě důležitější je vybrat ty, kdo jsou ti nejbližší! To je pohanské hledisko!

Rudo-bílo-modrá (barvy norské vlajky - pozn. rus. překl.)

Všechny severské země mají na vlajce kříž. Má to ukázat, že se považujeme za křesťany, ale ve skutečnosti kříž nemá ke křesťanství žádný vztah. Jak již bylo dříve zmíněno, kříž je pohanský středomořský symbol člověka, který stojí s rozpaženýma rukama a obdivuje a velebí Matku Zemi.

V naší době také máme důkazy, že onen nečinný Žid jménem Ježíš nebyl ukřižován na kříži, ale byl pověšen na kůlu! Takže to vlastně samo o sobě není krize, když máme na vlajce kříž. Problém je v tom, abych tak řekl, že kříž všichni spojují s křesťanstvím.

Toužím udělat vlajku více norskou a udělat i ostatní severské vlajky více severskými. Vlajka Dánska
 je nejstarší na světe, ale přesto je nutné ji udělat více dánskou. Samotné barvy jsou elegantní, ale zůstává kříž. (Ostatně, norská vlajka je norskou variantou dánské. Roku 1820 jsme naši vlajku ozdobili modrým pruhem).

Co můžeme vlastně s naší vlajkou udělat? Většina Norů je s ní zcela spokojena a mají dobrý vztah k vlajce, jaká je dnes. Chceme ji vlastně změnit? Musíme to vážně posoudit; není to ta nejdůležitější věc na světě, ale je to část celku. Kříž na vlajce je pro pohanský stát poskvrnou.  Můžeme ho změnit na sluneční kříž (Tórovo kladivo).

Odstraníme z naší kultury všechen neřád, kříž na vlajce je také neřád!

Zneužívání drog

V poslední době lidé více a více užívají drogy a zneužívají je. Jejich konzumenti jsou stále mladší a pořád jich přibývá. Nemám na mysli pouze MDMA (methylen dioxy metamfetamin), amfetamin, marihuanu a jiné podobné drogy. Mluvím také o alkoholu, coca-cole, kávě a jiných, více "anonymních" drogách.

Všechny tyto věci mají společné to, že uvádí konzumenty do stavu, kterého jinak není možno dosáhnout, ať se to týká "čilosti" z kávy, nebo je-li ti "skvěle" z marihuany či coly. Jejich užívání tudíž znamená uvědomění si nejistoty, a když se to týká silných látek, také strach před realitou. Ti, kdo užívají silné látky, to dělají proto, aby unikli před realitou, čili, jak sami rádi říkají, vytváří novou realitu přijímáním látek, které mění vnímání reality.

Veškerá kriminalita, která vzniká kvůli užívání silných omamných látek, je vyvolána zákazem těchto látek, což je i dělá drahými. Právě snaha získat peníze na další drogy vede k této kriminalitě. Pokud by bylo možné dostat drogy levně, tak by podobná kriminalita vůbec neexistovala. Tak proč k tomu nedojde? Narkomani se zakrátko zabijí a bez kriminality systém nebude mít nad lidmi tak velkou moc.

Jak již bylo řečeno, narkomani se zakrátko zabijí, pokud se drogy stanou levnými a lehce dostupnými. Čím méně slabých a nemocných zůstane naživu, tím lépe, a kdo je slabší a nemocnější než narkomani? Pokud se narkoman rozhodne zemřít, tak ho dopraví do nemocnice, aby mohli židokřesťané zachránit bezcenný život tohoto slabého člověka! ("Pro Boha jsou všichni stejně hodni úcty" - mnohem správnější je říci: "čím slabší, tím lepší").

Pokud se tyto omamné látky stanou legální, ti nejslabší ze společnosti nás opustí a velká část kriminality zmizí (druhou část si systém ponechává pro sebe, - takovou jakou je ekonomická kriminalita, vydírání, násilí na lidech, potlačování a zneklidňování lidí, krádež, - aby  se peníze daňových poplatníků použily na všechno, na co je libo, kromě toho, po čem touží norský národ).

Ostatní kriminalita tvoří sotva jedno procento toho všeho, i když právě té jsme především zvyklí si všímat. Mnohou kriminalitu prostě systém zamlčuje.

Židokřesťané říkají, že milují lidi, slabé lidi. Já miluji silné lidi a slabými pohrdám! Na čem získáme? Na člověku, který je stále slabší a slabší, nebo na člověku, který je stále silnější a silnější? Vím, co chci, a vím, co si přeje Ódin. Ásové používali rasovou hygienu, mísili krev s lidmi (nevznikali z toho bastardi, neboť to byli vlastní bohové rasy, vnitřní síla rasy) a činil to Ódin, nebo lépe řečeno, nechal to pro sebe dělat Heimdalla, aby se slabí lidé učinili silnější. Chtěl je učinit silnější, aby lidé byli silnějšími spojenci proti jotnarům (v tomto smyslu jsou jotnarové také cizáci, jako Hunové z východu).

Heimdall měl tři potomky: Traella, tmavého, vysokého a silného muže, který dal základ všem otrokům; Karla, jenž měl zrzavé vlasy a světlé oči, byl velký a silný a dal základ všem rolníkům; a Jarla, který byl blond, měl modré oči, byl světlý a krásný, vysoký a silný a  dal základ všem vojákům, vůdcům a velkým lidem.

Nikdo z těchto tříd nemůže vést život líného člověka, i když jsou otroci. Všichni mají své úlohy, které vyžadují pot i krev. Dnes jsou všichni otroky systému, ale já nechci, aby někdo vůbec byl otrokem!

Dnes máme zcela jinou strukturu společnosti než v době, kdy bylo přijato pohanství, před tisíci i více lety. Musíme dokázat, že se vyvíjíme, a nevracíme se zpátky.

Je nám jasné, že nikdo nepotřebuje otroctví, neboť my máme žít dobře a prosperovat, je nám však jasné i to, že   nemůžeme dovolit většině rozhodovat. Rozhodovat má elita národa, ne ti, kteří jsou jen schopni národ klamat nebo vydělávat na cizím utrpení, ale ti, kdo si vědomě přejí obětovat svůj vlastní život a svoji čest pro blaho svého národa!

Pro panovníka je velmi důležité přát si obětovat svoji čest, znovu použiji jako příklad Ódina. Ódin se naučil Seid, nemravnou ženskou magii, pouze pro dobro svého národa.

Poznání je síla a Ódin si přeje mít obě části pouze pro dobro svého národa. Ódin si vyrval oko, aby se napil z Mímiho studny moudrosti, a udělal to jen proto, aby zvětšil svoji moc, aby konal dobro pro svůj národ. Ódin se pověsil na jasan Yggdrasil (Ódinově koni), raněný vlastním kopím, pouze proto, aby získal poznání mrtvých, poznání z druhé strany. Všemu se v životě naučil sám, ale to nestačilo, neboť Ódin si přeje znát vše a vše se naučit, aby byl pro národ nejlepším pánem! Vše, co Ódin dělal, dělal proto, aby získal větší poznání, aby pomocí větší moci konal dobro pro svůj národ! Ódin naslouchá radám svých dvanácti synů (a také své moudré ženy Friggy), ale vždy rozhoduje sám!

Ódin je král všech králů, symbol toho, jaký má král být! Symbol toho, kdo má vést národ. Není nikoho silnějšího, něž Ódina!

Stáda hynou,  
I rodiče umírají,
I ty sám jsi smrtelný;
Avšak sláva Ódinova
Nikdy nezanikne
V nesmrtelné úctě.

Demokracie funguje tak, že slabí a zbabělí lidé se vyvíjí a prosperují na účet silných! Většina má vždy pravdu, neboť většina národa je mnohem zaostalejší, egoističtější a méně nadaná než ti, kteří ví, co je pro ně dobré! Právě proto stojíme před dilematem, neboť jediný způsob, jak přijít v Norsku k moci, je získat většinu ve volbách. Spoléháme na vzdělané lidi, jak je to jen možné, ale pokud vidíme, že většina se vždy při volbách mýlí, tak to znamená, že dávat našemu národu moc bude chyba!

Tudíž musíme národ učinit natolik vzdělaným a moudrým, aby většina věděla, co je pro ně dobré, a tímto způsobem můžeme získat moc v podobě výběru národa a nebude to špatný výběr.

Jediný způsob, jak národ přesvědčit, aby nás volil - donutit je pochopit, že všechny známe lépe a více, a potvrzením je právě to, že jsme v menšině (pokud se většina vždy mýlí, tak menšina musí mít pravdu).

Až získáme většinu, tak se rozběhne skutečná Demokracie, neboť právě většině, která pro nás hlasovala, má smysl naslouchat. Podobně to však znamená, že právě my musíme nakonec rozhodovat.

S tak velkým počtem slabých, nemocných, zaostalých, egoistických a málo obdařených lidí, kteří se rozmnožili za tisíc let židokřesťanského chovu podlidí, to bude zatraceně těžká a časově náročná  záležitost, avšak "Ódin musí bojovat a nikdy se nevzdávat!". A pokud nedokážeme národ zachránit, tak to možná udělají naše děti či vnuci; jediné co můžu s jistotou říci, je, že se nikdy nevzdáme!

Vnitřní síla

Co mne vede k tomu věřit, že jsem jeden z elity, jeden ze silných?

Za prvé, jsem kacíř (ten, kdo se odvažuje sám myslet) ; za druhé, nechci propást možnost zůstat naživu - jsem dostatečně silný, abych zůstal naživu ve společnosti, kde přežívá jen nejsilnější. Že se odvažuji být takovým, je samo o sobě dostatečným důkazem toho, že jsem silný, neboť jsem dostatečně odvážný, abych tuto možnost nepropásl! A tak velmi miluji svůj národ, že chci zemřít za to, aby národ přežil a stal se silnějším! Život národa je důležitější než můj život! (Znovu říkám: "Jedinec umírá, ale národ může žít věčně") Pokud zemřu, budu žít dál - v paměti národa, mých dětech a v jejich dětech! Pokud slabí umírají, tak se mají narodit silnými, neboť  pokud slabí umírají, tak pouze silní budou schopni mít děti!

A pokud mám zemřít v důsledku své slabosti, tak mohu zemřít s tím vědomím, že smrt je obnovením a zdokonalením života, že se můj slabý život zničí a já se znovu narodím silnější!

S tímto přesvědčením budeme mít národ s neobyčejnou vnitřní sílou!

Demokracie

Co je ve skutečnosti systém mnoha stran?

Místo jednoho řešení našich problémů, máme mnoho řešení, tolik, kolik je v zemi stran, a tato řešení se nestávají jediným řešením. Pro zjednodušení budou používat jako příklad zemi s dvěma stranami: dvě řešení neprojdou, proto vezmou polovinu z každého řešení a spojí je v jedno - a to je také demokracie.

Dostáváme protichůdná řešení, která pracují proti sobě a navzájem se ničí. Praví zůstávají pravými, kdežto leví zůstávají levými. V důsledku toho nikdo nejde vpřed, protože všichni stojí na místě a navzájem se pošťuchují. Nejdeme ani vpravo, ani vlevo, spotřebováváme energii na to, že stojíme na místě. Čím více stran, tím větší chaos. Pokud spolu dva lidé nesouhlasí, nemůžeme je rozdělit na dvě části a spojit je, to oba zabije. Silnější má  přinutit dělat slabšího to, co si přeje. Pouze tehdy se něco udělá namísto toho, aby všichni byli napůl nespokojení, silní budou spokojení a slabí nespokojení. Všechny nelze uspokojit, není to možné. Tvrdit něco jiného znamená opovrhovat lidskou různorodostí.

Místo toho, aby byla uspokojena většina, mají být uspokojeni silní. Slabí postupně vymřou a silných přibude,  poněvadž přežijí jen oni. Tak většina nakonec bude silnou a bude tedy většina uspokojena. Dnes silní budou zítra slabými v důsledku toho, že se pořád stáváme silnějším národem. Neustálá evoluce je jediný způsob, jak se rozvíjet a  zachovat národ i rasu!

Podobně to můžeme vidět i ve světě zvířat  - slabí umírají. Pokud neumírají slabí, tak vymírá celá populace! Lidstvo vymře, pokud se nebudeme rozvíjet!

Jak toho dosáhneme? Již jsem se zmínil o rasové hygieně. Ve skutečnosti má být společnost taková, aby slabí umírali místo silných. Můžeme slabší stále odstraňovat míšením slabých se silnými, a tím zvýšíme úroveň slabších. Silní mají mít potomstvo s jinými silnými, aby se úroveň silných nesnižovala! Tak se budeme stávat pořád silnějšími! Pokud ti, kdo se odlišili jako zvláště silní (jak duševně, tak tělesně), budou mít víc dětí, bude také stále narůstat podíl silnějších!

Je tedy důležité, že máme kulturu, kde se stále rozvíjí tělesně i duševně, to se rozumí samo sebou. Nemusíme získávat vzdělání, uspokojovat se tím a začínat pracovat. Místo toho musíme pohlížet na celý život jako na školu, kde se stále rozvíjíme, snažíme se být lepší než jsme dnes. Ten, kdo zvedne 200 kg, není silným člověkem; člověk s vysokým intelektem není silným člověkem; avšak ten, kdo je silný jak fyzicky, tak duševně, to je silný člověk! Musíme rozvíjet ve stejné míře duševní i fyzickou část, žádnou část samu o sobě, ani dávat prioritu jen jedné části!

Dlouhověkost nemá být  tou nejpožadovanější věcí. Když člověk smrtelně onemocní, nemáme dělat vše pro to, abychom mu zachránili život. Máme ho nechat zemřít! Tito lidé sehráli svou roli a již nemohou dát nic víc, naopak, mohou pouze brát, brát svým dětem to, co samotné děti potřebují. Předejdeme tak tomu, aby bylo více starých a nemocných, nežli mladých a plných života (nebo starých a plných života). Má být více mladých, a tak bude postupně méně a méně starých. Nemá být méně osmnáctiletých než sedmdesátiletých, avšak má být méně padesáti a šedesátiletých než dvaceti a třicetiletých.

Číslo může v tomto světě mnoho prozradit. Máme šťastná čísla jako 3 nebo 13, máme číslo nekonečna, jako je 10, máme neobvyklá čísla jako 11 a 22, máme magické číslo v okultních mystériích, jímž je 7. Když pojmenováváme naše děti, ovlivňujeme je daním jména se zvláštním číselným významem ("Každé číslo je slovo a každé slovo je číslo"). Právě jméno předává dítěti zvláštní energii (vidíme ji dnem narození dítěte), a proto jméno vyživuje dítě po celý život. Jméno pomáhá dítěti vykonat a projít tím, kvůli čemu se narodilo. Také můžeme jméno měnit, když vstupujeme do nové fáze života, kde bude nové jméno lepší. Každý sedmý rok  u nás dochází k výměně látek a my vstupujeme do nové fáze života. Každá fáze má své číslo a toto číslo označuje, co máš v této fázi vykonat a co bude udávat tón tvému životu (to mohou vypočítat numerologové, kteří jsou na podobné věci experti).

Všichni máme osud, který si sami určujeme mezi smrtí a životem před zrozením. Určujeme si ho, abychom se rozvíjeli, a tak si nejčastěji vybíráme osud s mnoha zkouškami, velkými útrapami a trestem za minulé chyby. Život bez nezdarů pro nás obecně nebude výhodný, a tak si takový život nevybíráme. V každém případě jsme na té úrovni uvědomělejší a moudřejší než tady. Je to i tak, že nadáváme na nitě osudu; a norny, které je spřádají, jsou síly v nás samotných. Všichni máme norny. Všichni máme vlastní norny , všichni lidé mají své tři norny, i všechny rasy a celé lidstvo, všechny planety a celý vesmír, všechna zvířata a rostliny mají tři norny, které určují osud. Všechno má osud, a tak i své tři norny. Planety se rodí a umírají jako my, lidé, ale jejich život je tak dlouhý, že zaregistrovat takové jevy, jako jejich zrod a smrt, je dost problematické, zdají se být od nás tolik odlišné.

Nadsmyslová (extrasenzorní) eugenika je stejně důležitá, jakož i obvyklá! Abychom u lidí rozvíjeli magické schopnosti, musíme vzít na vědomí, že číslo 7 je magickým číslem. Většina již slyšela o sedmém otci v domě a mnozí slyšeli o sedmém synu sedmého syna. Tento sedmý syn sedmého syna se narodí s velkými magickými schopnostmi (většími než ty, které má obyčejný člověk), a to se bezesporu týká i sedmé dcery sedmé dcery. Otec musí být otcem všech sedmi synů, ale není třeba, aby všichni synové byli od jedné ženy. Matka musí být matkou všech sedmi dcer, a tak je mnohem složitější získat sedmou dceru sedmé dcery, než sedmého syna sedmého syna. Můžeme to nazvat "nespravedlností přírody".

Tento sedmý syn sedmého syna, nebo sedmá dcera sedmé dcery,  může samozřejmě také mít sedm synů či dcer, a tímto dostáváme program na zvětšení magických schopností v rodě a národě. Pokud dostaneme sedm takových řad se sedmi syny či sedmi dcerami, bude to opět znamenat, že číslo sedm opět dosáhlo nové úrovně. Pokud se řetěz přetrhne, tak jen proto, aby se začalo vše nově. To také ukazuje, jak daleko dopředu myslí pohanská kultura. Musíme být prozíraví a starat se o své potomky a to, že my sami se znovu narodíme v rodu, nás nutí tak přemýšlet. Poněvadž my chceme konat pro své dobro, a protože dobro pro náš rod a národ je dobrem i pro nás, co je potom lepší, než si přát své dobro? Pokud někdo myslí jen na své vlastní dobro, s pohanským způsobem myšlení se to automaticky stává dobrem i pro rod a národ. Neprůstřelná ideologie!                       Protože jsou lidé egoističtí, tato ideologie převrací egoismus v dobro pro rod a národ, namísto dobra pro jedince.

Morituri Te Salutant (jdoucí na smrt tě zdraví (lat.) - pozn. rus. překl.)

Noviny píšou směšnou lež (lež nejen o "satanistech", ale, abych tak řekl, o všech a všem), aby vydělaly peníze. Nejvyšší, nejdůležitější podstatou novin je vydělávat dolary! Jakým způsobem to dělají, není tak důležité, pokud teče řeka dolarů. Dělají to, když zveličují, lžou a vytváří senzace! Ideologie sdělovacích prostředků je dostávat peníze i za nejmenší novinku či příhodu. Rozpadlé rodiny či plačící děti nehrají žádnou roli, pokud tečou dolary! Sdělovací prostředky samozřejmě mohou poskytnout i dobré vyprávění - programy s odhaleními a debatní programy, které lákají diváky, za něž také kanál dostává ještě více dolarů. Velkolepé.

Touto honbou za dolary je vinna právě židokřesťanská (anti)kultura! Znak dolaru $ je samotným symbolem peněz! Je to židovský symbol, který znamená trýzeň a soužení! Dobře charakterizuje peníze, neboť peníze nejsou ničím jiným než trýzní a soužením! Bez peněz je člověk zcela závislý na milosti společnosti, člověk je otrokem společnosti. S penězi je také závislý na společnosti, aby uchovával peníze a používal je, a je také otrokem, avšak z jiného důvodu. Je třeba být stále na pozoru, aby nikdo nevzal tvé peníze nebo aby tě neošálila reklama použít je na něco, co nechceš; aby ti je systém nevzal na daních; aby ti je neukradli zloději; aby tě kapitalistické svině nepřinutili vložit je do nějakých kapitalistických projektů, které ti mohou přinést více peněz a tím i více trýzně a soužení atd.Tvůj nejlepší přítel, tvé děti a nejmilejší rádi udělají vše, aby také získali tvé peníze. Nezřídka stojí peníze život těch, kdo je vlastní, kvůli penězům je vlastní děti zabijí. Pokud se lidé kvůli penězům navzájem zabíjí, co pak neudělají sdělovací prostředky pro to, aby je získaly? "Bůh" je pouze slovo, skutečným židokřesťanským "bohem" je dolar!

Zeď chrámu

Střední škola je stroj na devítileté vymývání mozků, kde dítě, kvetoucí, radující se ze života a plného fantazie, fakticky zničí proto, aby se včlenilo do nemocné židovské společnosti! Když "Pink Floyd" zpívali "just another brick in the wall" ("další cihla ve zdi"), zapomněli vložit jedno slovo. Měli zpívat "just another brick in the jewish wall" ("další cihla v židovské zdi")! Zeď je Šalamounův chrám. Budují ho zednáři, aby zotročovali pro Židy a aby se sami stali "umělými Židy" v židovském satanském chrámu! Chrámu postaveném na kostech našich dětí. Chrámu postaveném na našich kostech.

Naše děti z tohoto stroje vycházejí nejisté, slabé a hloupé. Čím víc se ve škole učí, tím se stávají hloupějšími. Mládež se učí snášenlivosti k druhým národům a kulturám, a totéž žádají od nás; učí, že lidé všech ras jsou "uvnitř" stejní; učí být mrzkými, zbabělými a podlými, a učí milovat Židy jako "bohem vyvolený národ"! Škola však není schopna za devět let lidi zničit, proto udělali to, že všichni musí chodit do školy deset  či dvanáct let. Pokud je i znepokojuje to, že každý desátý, který vychází ze školy pro mládež, neumí psát ani číst, tak pouze z toho důvodu, že je těžší krmit podobné lidi satanskou židovskou propagandou! Nazývám tuto židokřesťanskou víru satanskou, protože takovou i je! Na světě není nic více satanského než víra v židovskou, směšnou, dětinskou fantazii o "bohu a ráji"!

Trochu žertem mohu říct, že pokud se někdy dostanu do "nebe", bude to v čele armády, která přišla rozdrtit "boha" a jeho slabé anděle! Tórovo kladivo rozbořilo dům silnějších jotnarů, než je tento mizerný Žid, kterého uctíváte, a rozdrtit i jeho pro nás bude také potěšením! Wotan nade vše!

Sever nade vše

Mnozí tvrdí, že jsem "zlý", a o něco méně je těch, co se domnívá, že chci být "zlý", protože to vypadá "nemilosrdně". Obviňují mě, že se snažím vypadat  "zlý". Je to prostě směšné! Zdá se, že tito lidé nechápou, že ve skutečnosti máme všichni v našem nitru rozličné stránky. Mohu zabít mrzkého pololaponce, stejně jako si můžu hrát se svou milou dcerkou! To si navzájem neprotiřečí. Bojovat s lidmi, kteří se nám snaží vzít život, je samozřejmé, a není na tom nic "zlého"!

Mohu být stejně nemilosrdný, jakož i milující. Řídí se to dle toho, jaký mám k tomu vztah. Dávám to, co dostanu; pokud si někdo přeje být mým přítelem, tak já si přeji totéž; pokud si však někdo přeje mě zabít, tak já zabiji je, pokud se to budou snažit udělat, a nedám jim milost, pokud pochybí! Neberu vážně všechny výhrůžky zabitím, které jsou mi adresovány. V každém případě, pokud má někdo skutečně v úmyslu to, co říká, tak jim to vychází špatně! A pokud je neberu vážně a ukáže se, že to ve skutečnosti myslí vážně, jako s výhrůžkami, že mě zabijí, pak jsem nemilosrdný! V prvé řadě bych okamžitě zabil ty, kdo mně vyhrožují, abych ukázal, že není třeba druhému vyhrožovat, ale místo toho konat. Dokud však mají moc židokřesťané, takto postupovat nelze, bohužel.

Slaboši vyhrožují, ale skuteční muži konají! Nepotřebujeme slabochy, kteří nadarmo hází výhrůžkami bez jakéhokoliv výsledku!

Nemá to nic společného se "zlem". Bojovat se svými vrahy není "zlo", je to pud sebezáchovy, který mají všichni lidé!

Nemilosrdnost je lidská stránka, k níž máme přistupovat jako k jiným, tzv. "pozitivním" stránkám. Nejsou ani "zlí" lidé, ani "dobří", všichni jsme prostě lidé. Máme u nás lidi se ctí a lidi bez cti. Právě smysl pro čest dělá člověka cenným, ne však jeho schopnost potlačovat v sobě tzv. "zlé" stránky! Člověk, který neumí být nemilosrdným, je nemocný a duchovně poškozený člověk!

"Zlo" je samo o sobě směšný pojem. Není nic "dobrého" nebo "zlého", je správné a špatné! Zapamatuj si to. Dobré pro jednoho, je špatné pro druhého. Nikdy nebývá něco pouze dobré nebo pouze špatné!

Ve staré norštině nebylo slovo "zlý" nebo "zlost"! Existuje "illr", což znamená "špatný", existuje "bol", což znamená "neštěstí", "ztrátu" nebo to, co přináší bolest. Slovo "zlý" vzniklo ze staronorského slova "ond", což znamená duch, duše, dýchání, závan. Nyní víme, že židokřesťané nazývají duchovní inspiraci posedlostí démonem, a chápeme, proč dali právě tomuto slovu tak idiotský význam.

V pohanství není nic "dobré" a "zlé". Jsme, jak řekl Nietzsche, "Jenseits von Gut und Bose" (mimo dobro a zlo)! Nechceme se zdát  "dobrými" a neříkáme, že ti, s nimiž bojujeme, jsou "zlí". Jsme Germáni  a bojujeme proti všemu negermánskému neboli všemu tomu, co není v harmonii s naší germánskou přirozeností a co se pokouší způsobit nám újmu. Pro nás je germánské to nejlepší a vše ostatní je špatné. Také si však uvědomujeme, že pro druhé národy je germánské to špatné a jejich vlastní dobré, samozřejmě s výjimkou společných věcí. Avšak i to, co máme společné, máme u nás také svoje; většina má hrdost, ale jen my máme germánskou hrdost! Druzí mají vlastní hrdost, nebo vůbec žádnou. Nemůžeme se pyšnit tím, že jsme Římané, nebo že nejsme Římané; jakož i oni se nemohou pyšnit tím, že jsou Germáni, nebo že Germány nejsou. Je třeba být čímsi výlučný.

Velmi nás respektovali, když jsme byli Germány. Římané se báli furor teutonicus (germánské zuřivosti) a v době Vikingů se celá Evropa modlila k židovskému "bohu" za záchranu před hněvem Normanů! Dnes opět můžeme doma a v evropských kostelech slyšet modlitby za záchranu před barbarstvím Normanů. Neboť někteří z nás opět začali žít jako hrdí Germáni.

Zapomenuté vědomosti

Vždy jsem zastával názor, že jsem tak málo marnivý, jak je to vůbec možné. V Bergenu je celý rok tak chladno, že je zbytečné používat deodorant - nezůstává žádná vůně. Nepoužívám deodorant, nikdy nepoužívám žádné šperky, ani náhrdelníky, ani prsteny. Holím se velmi zřídka,a když už to dělám, tak nikdy nepoužívám vodu po holení. Když se myji, ne vždy používám mýdlo.

Můžeme se tedy zeptat: kdo je vlastně nejmarnivější?  Ti, kteří lpí na ozdobách, nebo lidé jako já? Jedna má známá, studentka psychologie, jednou řekla, že jsem jedním z nejmarnivějších lidí, co zná, ne proto, že se něco snažím ukázat, ale proto, že nic podobného nedělám. Možná to zní divně, její úsudek však byl takový, že nepoužívám šperky a umělé vůně, protože jsem tak marnivý, že si nepřeji kazit své ucho propíchnutím, kazit své ruce prsteny (dokonce ani diamantový prsten ruku nezkrášlí - dokonalé ruce mohou být jen pokaženy ozdobami, které nikdy nemohou být tak krásné jako mé ruce). Náramek jen pokazí vnější vzhled mých zápěstí, náhrdelník - mého krku atd. Totéž se týká i umělých vůní. Jak mohu své nepochybně dokonalé vůně zničit deodorantem a vodou po holení?

Samozřejmě trochu žertuji, když tohle říkám, avšak míním to zcela vážně. Netýká se to pouze mě, má se to týkat všech. Pokud člověk nevypadá moc hezky, tak není nic dobrého na snažení se zkrášlit uměle. Vždy jsem chtěl vědět, kdo vlastně jsem a jak vlastně vypadám, avšak někdo jiný chce vypadat falešně. Nepřetvařuji se, abych tímto způsobem lhal a ukazoval se jiným, než jsem. Pokud nejsem přitažlivý takový, jaký jsem, tak to bude alespoň pravda. Je falešné se zkrášlovat, abys byl hezčí, než ve skutečnosti jsi. Nesmíme oslavovat lež! Řeč není jen o mém uchu, o němž jsem mluvil, že je milé; všechny uši jsou krásné takové, jak přirozeně  vypadají! Ozdoby uší udělají uši jen méně hezkými než bez ozdob. Germáni (říkám "Germáni" proto, že se mi zdá, že druzí lidé nejsou tak hezcí jako Germáni) jsou krásní takoví, jací jsou. Všechno zlato a všechny démanty, které na sebe dáme, nám jen ubírají na germánské kráse! Jsme krásnější než zlato a diamanty a všichni ostatní na Zemi!

Šperky zcela ztratily svou hodnotu. Člověk nezačal nosit šperky na ozdobu. Bylo to proto, aby se ochránil před nemocí a nebezpečím a pomohl si. Například rubíny jsou dobré pro naši krev, mají se tedy nosit blízko srdce na náhrdelnících nebo na náramcích u hlavní tepny; safíry léčí; diamanty a křišťály se mají nosit na čelence a být umístěny uprostřed čela kvůli posílení telepatických schopností a pro předvídání nositele (protože naše třetí oko bylo na čele, než se přemístilo dovnitř hlavy. Tímto okem vidíme duchovní svět, zatímco dvěma jinýma očima vidíme svět materiální). Smaragdy pomáhají nositeli vidět realitu. Topaz a křemen mají účinek, jako by bylo slunce a léto; abyste rozšířili svět v depresi, mějte při sobě jantar nebo achát atd. Všechny drahé kameny a kovy mají různé magické zvláštnosti. Totéž se týká i květů. Například růže a rubíny mají stejný účinek (mimochodem, růže byly původně tmavě růžové, proto se tyto rostliny i nazývají růže.) Když máme na sobě šperky, mají se vždy používat kameny stejné barvy, jakou má vaše aura. Posílí to vaši vlastní auru.

Mám úctu k takovému způsobu používání šperků, tj. nejen na ozdobu, ale i se smyslem. Když mám možnost, nosím drátěnou košili, také proto, že poskytuje magickou ochranu a sílu. Zeslabuje magické vlivy, které přechází přes části těla, které ona zakrývá - např. srdce, zeslabuje však magii oběma směry, takže není rozumné ji nosit stále. Pokud si na ni obléknu dres, není lehké si ji všimnout, a nehledí na mě v naší "moderní" společnosti kvůli tomu, že v ní chodím. Drátěná košile váží 8 kilogramů, a proto je také dobrá pro trénink  zad, kostí a ramen. Mně samému se zdá, že je ta košile krásná, avšak ne pouze proto, že v ní chodím - také to není žádná velká ozdoba.

Jiná věc týkající se šperků je ta, že se mají nosit jen tehdy, když je to nutné a ze zvláštních důvodů. Tyto důvody jsou celkem ojedinělé, pokud je člověk sám nebo v nevelké společnosti. Komerční používání šperků je zcela hloupé. Stačí už to antikulturní, bezmyšlenkovité používání peněz, do něhož nás nutí židovská společnost!!

Ještě trocha rasové hygieny

Dnes nás učí, že vzhled o ničem nevypovídá a že pouze obsah může o něčem vypovídat. Slýcháme něco podobného, když probíhá rozhovor o jiných rasách a když mluvíme o naší rase a našem národě. Proč nemůže vzhled o ničem vypovídat? Jsme ve skutečnosti tak nejistí, že se nemůžeme odvážit pokládat se za lepší než druzí? Je velký rozdíl být spokojen se svým vzhledem, nebo si o sobě myslet nevím co. My, lidé ze severních zemí, jsme lepší a krásnější než všichni ostatní, proč se tím nemůžeme pyšnit? Nebo prostě přiznat situaci, která tu ve skutečnosti je?

Seveřané jsou v průměru vyšší než všichni ostatní, s výjimkou černochů tmavých jako uhel z jedné části Afriky, kde žijí vůbec nejvyšší lidé světa (antropologie je označuje jako Nilotidi - pozn. čes. překl.). Jsme světloocí, většina z nás má čistě modré oči a světlé vlasy (tomu bude konec, pokud budeme pokračovat v rasovém míšení a budeme se bránit rasové hygieně). Vysoký vzrůst budí dojem ušlechtilosti. Jsme ušlechtilí, neboť jsme z rodu jarlů (mluvím o lidech se světlými vlasy a čistě modrýma očima).

Nezávisle na tom, nakolik je žena chytrá a přitažlivá, nikdy si ji nevezmu za ženu ani s ní nebudu dělat nic podobného, pokud nebude také krásně vypadat. Nemáme být pouze pyšní, silní a chytří lidé, máme být také pyšnými krásnými lidmi! Takovými i jsme, jenže židokřesťanská tyranie nás všemi možnými způsoby rozkládá, takže musíme znovu povstat a pokračovat ve vývoji! Nikdy se nemůžeme stát dokonalými, ale pokud se nebudeme snažit, ztratíme vše!

Neustále mluvím o tom, že "přežívá silnější" (a zde i dále také že "přežívá krásnější), ale také víme, že potomstvo  modrookého a hnědookého páru často mívá hnědé oči. Může to znamenat, že hnědé oči jsou silnější a že tedy modré oči jsou slabší, avšak není tomu tak.

Modré oči jsou oči barvy věčnosti a nebe. Moře je modré, mnohé krásné květy jsou modré. Co jsou hnědé oči? Hnědá je barva hnoje!

Tak proč hnědá barva vytlačuje modrou? Je to velmi prosté. Pokud smísíme čistou vodu (modré oči) se špinavou vodou (hnědé oči), tak dostaneme špinavou vodu. Bude jen o něco čistší. Abychom vodu vyčistili, je třeba mnohem více práce než ji znečistit. To je důvod, proč potomstvo rodičů s modrýma a hnědýma očima nejspíše zdědí "špinavé" hnědé oči.

Abychom vylepšili vzhled národa, musíme také myslet ve smyslu rasové hygieny. Je důležité, aby se nespojovali dva lidé s hnědýma očima, neboť pokud dělají, tak dostávají stejně "špatné" potomstvo, jako jsou oni sami! Pár s modrýma očima dává stejně dobré potomstvo, jako jsou oni sami. Je to jeden z důvodů, proč musíme přijmout mnohoženství! Modrooký muž se světlými vlasy může mít jednu manželku s hnědýma očima a druhou s modrýma. Děti hnědooké ženy se stanou lepšími než jejich matka, protože zdědí polovinu genů od otce. Tyto děti si musí také najít partnera s modrýma očima a světlými vlasy. Takto vypereme "špatné" geny! Potřebuje to čas, je to však důležité pro zdokonalení lidí.

"Hnědé" geny dosti převládají nad "modrými" z důvodu již vysvětleného výše, avšak časem se zcela vyperou. Je to dlouhodobý plán, o tom není pochyb, avšak právě o tom bychom měli začít přemýšlet kvůli zdokonalení národa všemi možnými způsoby, abychom obecně přežili jako krásný národ. Není důvod, aby všichni zůstali tak, jak jsou.

Níže uvedené schéma lze také použít pro barvu vlasů (světlé/tmavé) a postavu (vysoká/malá a silná/slabá).

Nikdy se nemůžeme všichni stát dokonalými a musíme pochopit, že nikdy nebudeme dosti dobří, neboť potřebujeme mnoho změn, avšak rasové hygiena dbá na to, aby se z našeho národa nevypraly všechny modré oči a světlé vlasy.

Láska je mnohem silnější než logika, takže vždy budou takové páry, které nemají mít děti, ale přesto je mít budou. O tom není vůbec pochyb. Modré oči a světlé vlasy jsou hodné ochrany mnohem více než tmavé vlasy a hnědé oči, neboť ze všech lidí, kteří žijí na naší Zemi, je pouze malý počet těch, kteří mají tyto kvality! Ostatní jsou hnědoocí a tmavovlasí. Většina má černé vlasy.

Naší povinností je dbát o různorodost lidstva. Nemůžeme mluvit o krásném světě, pokud všichni budou mít hnědé oči a černé nebo tmavé vlasy.

Jsme germánský národ, výkvět lidstva! Jsme jediný národ světa, který má modré oči - bez výjimky! Tak nechejte zachovat náš unikátní národ, který je krásný sám o sobě. V době, kdy všichni mají hnědé nebo černé oči a hnědé nebo černé vlasy, jsme jediný národ, kde je většina krásná a unikátně krásná. Lidé s modrýma očima a světlými vlasy z jiného národa mají zbytek germánské krve. Jsme unikátní!

Těch, co říkají, že jsem rasista, se chci zeptat: co je na tom? Ano, jsem rasista a jsem na to hrdý! Není nic negativního na tom být rasistou, je to přirozené! Být rasistou neznamená nenávidět jiné rasy, znamená to stavět svou rasu nad jiné rasy, nebo svůj národ nad jiné národy! Všichni staví své vlastní dítě nad jiné děti, mnozí staví svůj rod nad jiné rody, proč nemáme my stavět náš národ a naši rasu nad všechny jiné rasy? Proč nemáme dávat prioritu existenci našeho národa před existencí jiných národů? Cožpak je tvé dítě méně hodné ochrany, než to sousedovo? Stejně tak je i tvůj národ pro tebe cennější než jiný!


Ti, kdo se domnívají, že nepotřebujeme proti sobě stavět různé národy, by měli popřemýšlet o jedné věci. Nemůžete tvrdit, že zdroje, které vyhazujeme na pomoc druhým - dle mého názoru - slabým, odporným lidem, nejdou na náš účet! Myslete, myslete, sakra!

 

 

Sebeobrana

Věřím v sílu lidového práva vykonávat spravedlnost vlastníma rukama! Pokud sedlák se syny přistihnou pachatele v garáži, a chtějí ho potrestat sami - zbít ho, pomazat ho smůlou a vyválet v peří, přivázat k autu a projet s ním všechny obce, tak na tom nevidím špatného!

V naší zemi nelze trestat druhé za činy, namířené proti nám -  je to šílené! Ale pokud to přece uděláme, potrestají právě nás.

Pokud zabiji člověka, který se pokusil znásilnit sousedku, dají mi od 6 do 12 let vězení (a pokud jsem ještě navíc "nacistický bastard", tak mě zavřou na 21 let, místo na 12).

Rodiče musí sedět a dívat se, jak člověk, který znásilnil jejich dítě, si má odsedět jen krátký trest ve vězení - to je také šílené! A správa věznice k nim přistupuje individuálně, protože ostatní vězňové je nemají rádi. Nemůžu pochopit, že otcové těch dětí násilníky nezabijí. Pokud by to otcové udělali, a záviselo to jen na mně, tak by se jim dostalo chvály a cti - a zasloužili by si to.

Stát vůbec nemá přikazovat, jaký trest má nést pachatel násilí na našich dětech! Zde má rozhodovat naše chápání cti a náš smysl pro spravedlnost.

Čest je cennější než život,  a pokud člověk znásilní dítě, tak uráží čest dítěte i jeho rodičů! Tato čest je cennější než špinavý a chorý život násilníka a je jen spravedlivé, že má zaplatit za svůj zločin svým mizerným životem!

Židovská moc ho naopak "potrestá" několika měsíci nebo pár lety vězení, aby ho pak znovu pustili do této choré společnosti. "Možná  se znovu uzdraví", "možná byla jeho pedofilie jen přechodná" - pomocí takových směšných argumentů židovská moc tvrdí, že je možné trestat tak, jak to dělá ona. Nehraje žádnou roli, jaký je nebo jakým může být. Pokud spáchá takovou mrzkou věc, jako je znásilnění dítěte, tak nemá právo žít! (Jednou násilník - vždycky násilník!) Důvod znásilnění je zcela nepodstatný. Pokud měl násilník těžké dětství nebo byl v dětství sám znásilněn, tak to nemůže sloužit jako žádná omluva. Pokud se stal násilníkem z důvodu své minulosti, tak je to ovšem jeho škoda, ale ještě horší je, že znásilňuje sám, a to nemůže omluvit nic na světě. Zájem celé společnosti vyžaduje, aby takové choré lidi zbavili života, a čest rodiny oběti žádá, aby ho zabili sami, pokud si to samozřejmě přejí.

Pokud otec nechce zabít člověka znásilňujícího jeho dítě, tak by měl pochopit, že je to příznak toho, že on sám je duchovně zaostalý a chorý!

Soucit a milosrdenství k násilníkovi jsou židokřesťanské slabosti, duchovní nedostatky. Totéž se týká i odpouštění.

Pokud jde o potrestání těch, kteří znásilňují dospělé, tak jediný způsob je udělat toto - odříznout mužskou důstojnost násilníka. Tehdy se mohou všichni ujistit, že už zločin nezopakuje. Pokud si otec nebo někdo jiný z rodu přeje pomstít se násilníkovi více, tak mi připadá, že by to měl řešit otec a ostatní členové rodu - ať si to řeší sami.

Židovská moc by se do toho neměla vměšovat a neměla nikoho trestat, protože oni trestají toho, kdo znásilnil jednoho z členů rodu. Jestli ho zbijí nebo rozřežou na malé kousky, je zcela jejich věc, stát tu nemá co dělat!

Neměli bychom přejímat takové nečestné jednání, které demonstrují násilníci. Oni neprojevují milosrdenství ke svým obětem, tak proč bychom měli projevovat milosrdenství my k nim? "Potrestáním" násilníků jen pár lety vězení židovská moc v mnohem větší míře fakticky přiznává, že dělá násilníky! Je vidět, že něco jiného je nesmysl. Nepřeji si, aby podobná moc vládla naší zemi.

Naděje - sen bdícího člověka

Židovská moc nám stále vypráví o plánech, jak chtějí skoncovat v zemi s nezaměstnaností. Je to všechno od začátku do konce hra. Kupodivu, pro židokřesťanské antikulturní systémy je však výhodnější mít tolik nezaměstnaných jako dnes než dát všem práci.

Pro státy není těžké dát lidem práci. Jediný způsob, jak to udělat, je osekat celou sociální podporu práceschopných lidí. Pokud je někdo z nich tak nekompetentní, že si nemůže najít práci, tak ať zemře hlady! Nemáme žádné důvody starat se o slabé ve společnosti. Ať zemřou, a silní budou vzkvétat

"Nikdy nedělám nic, abych vydělal peníze, ale peníze vydělávám, protože něco dělám! " Tohle je důležitá zásada; chci říci, že je to kvintesence současného života - dokázat žít právě takto. Právě v tomto se mýlí ti, co hledají práci. Snaží se získat práci, aby vydělávali peníze, místo toho, aby něco dělali a peníze vydělávali v důsledku toho.

Život je to, co s ním sám děláš, a ne to, co ti mohou dát úřady na hledání práce židovské moci.

Možná právě vzdělání dělá lidi tak hloupými, že si nemohou najít práci, avšak nehledě na to není těžké si (zákonně) vydělat na kousek chleba.

Nezaměstnanost je umělý problém, vytvořený židovskou mocí, aby živil židovskou moc, a pouze jen ji! Dokud podporuješ židovskou moc, bude dál vykořisťovat lidi! Podpoř nás a my ti dáme právo a povinnost pracovat pro všechny!

Peníze nejsou synonymem štěstí, spíše naopak. Mnohem důležitější je rozumně trávit čas než ho utrácet jen na vydělávání peněz! Vypadá to, že většina na to zapomněla. Vždycky jsem dával přednost rozumnému životu před vyděláváním peněz a jsem za sebe rád, i když mi to přineslo různé problémy a stálo mě to mnoho nezdarů (konstruktivních nezdarů, tvrdím). V současnosti jsem v nejhorší situaci, nikdy bych však s nikým neměnil! Nehledě na to, kolik peněz a blahobytu, svobody a moci mohu dostat, nikdy neměním svůj smysl života na nějaký jiný. Toto mi židovský systém nemůže nikdy vzít, mohou mi sebrat  jen vše materiální a mou fyzickou svobodu!

Jsem přesvědčen o tom, že žiji mnohem smysluplnější život ve vězení než všichni ostatní na svobodě pod materiální kontrolou židovské moci. Židokřesťanství nám snad může nabídnout materiální blaho, nikdy však nemůže dát nikomu z nás konstruktivní smysl života.

Za Nory,
Za vše norské,
Za Norsko!

Pravicový extremismus

Mnohokrát mě nazvali pravicovým extremistou. Totéž se týká společenství skinheadů. Nazývat nás pravicovými extremisty je zcela nesprávné. Jsme revolucionáři, jsme největší revolucionáři ze všech. Revolucionáři zcela na levé straně, a právě tam se i nacházíme. Tak darmo nám říkat podobnou pitomost, jsme tak levicoví, jak je to jen možné!

Pokud nás pokládáte za pravicové extremisty, tak to hodně svědčí o tom, jak málo víte o nacionálním socialismu nebo obecně o politice. A pokud víte tak málo, tak můžete jen otvírat hubu a mluvit věci, o kterých nevíte!

Sturm Abteilung

NSDAP (Německá nacionálněsocialistická strana, vedená Adolfem Hitlerem) měla SA ("Sturm Abteilung" - "úderné oddíly"). SA zabraňovali rozhánění shromáždění NSDAP a také bránili protivníkům NSDAP v pořádání shromáždění, atd.

Bohužel, dnes máme vládnoucí stranu Stranu práce a ta se distancuje od metod nacistického Německa, tak to alespoň sami říkají. Je to lež. Strana práce má své úderné oddíly, které dělají rámus a rozhánějí shromáždění norských nacionalistů. Svoboda slova existuje jen pro ty, kteří souhlasí s tím, co si myslí a říká vláda! Nacionalisty zastavují všemožným sekýrováním, násilím a rozličným terorem.

Jsem přesvědčen, že například strana Otčina je jednou z těch norských stran, z nichž pouze strana sama  ví, za čím vystupuje. Nikdy nedostanou slovo, pokud nepřijdou úderné oddíly Strany práce a neočistí pro ně místo. Pokud je to také demokratické hledisko na svobodu slova, tak to o demokracii dobře vypovídá!

Když říkám "úderné oddíly Strany práce", většina chápe, koho mám na mysli. Mám na mysli špinavé společenství "Blitz" (společenství "Blitz" je norská levicově extremistická antinacionalistická organizace - pozn. rus. překl.) jsou financováni vládou; dobrý příklad je, že jejich kancelář stojí v centru Osla, které stojí pro obyčejného člověka celé jmění.

Němečtí SA nosili uniformu, "hnědé košile". SA Strany práce také mají uniformu: oblékají se pokud možno hnusně, stříhají se pokud možno hnusně, a vypadají tak, jako by je protáhli kanálem (mnohdy tak i páchnou). Jejich uniformou je nevkusný, hnusný oděv a barevné vlasy. Pokud máš normální nebo ještě lépe dobré oblečení, tak tě z jejich domu vyhodí, protože tak přijímají pouze ztroskotance v uniformě ztroskotanců.

Mládež "Blitzu" je tlupa parazitů, kteří si od lidí "půjčují peníze ", protože sociální podpora či maminčino týdenní kapesné nestačí na pivo nebo marihuanu, kterou mají rádi. Je to tlupa ztroskotanců, kteří napadají opravdové Nory (nacionalisty), a jen tehdy, když jsou v převážné většině, tedy když je jich 5-6 víc.

Banda "Blitzu" jsou největší ztroskotanci v celém Norsku; tlupa prašivých mladíků s vážnými problémy pohlavního dospívání (zdá se, že leckdo z nich má tyto problémy dokonce i ve věku 40ti let - je možné, že patří k těm,u nichž se pohlavní dospívání ještě nedokončilo).

Až někdo příště hodí bombu do domu "Blitz", doufám, že to udělá během koncertu a vyhodí do vzduchu celý dům a všechny, kdo budou uvnitř! Podobní zrádci země by byly v čase války zastřeleni. My již jsme ve stavu války s židovskou mocí, poněvadž si chceme vzít naši zem zpět, takže zabíjet je, znamená vést vojenské akce! Mládí neomlouvá zradu země!

Futhark

V učebnicích staré norštiny jsem objevil, že runové písmo se nazývá "runová abeceda". Abeceda se nazývá abecedou proto, že dvě první písmena jsou alfa a beta; dohromady "abeceda". Runy mají zcela jinou posloupnost, a proto nemůžeme nazývat runovou řadu abecedou. Nazýváme ji futhark dle prvních pěti runových znaků nebo ji nazýváme stará runová řada.

Na druhé straně, některé znaky z mladší řady se objevily později. Proto v runové stavbě, kterou používáme, jsou znaky jak mladších, tak starších runových řad. Používáme právě takovou stavbu a je celistvá.

Je smutné, že jsme přestali v Norsku a jiných severských zemích oficiálně používat runové písmo. Byl to náš vlastní druh písma, a stejně jako všechno naše vlastní, si ho přeji  zachovat.

Uč se runy a začni je používat, kde jen můžeš, např. v osobních dopisech, v poznámkách a kde si budeš přát. Starejte se o naši kulturu všemi možnými způsoby. V naší kultuře nejsou slabé části, které by nestály za to, aby se o ně staralo. Také se musíme starat o to, že se nemůžeme přizpůsobit naší době.

Proč nemůžeme používat naše vlastní písmo? Vždyť to má tolik nedostatků. Řekové mají vlastní písmo, Rusové své, Arabové své, a tak dále. My máme také vlastní druh písma, tak ho nechejte používat!


S tím musíme začít. Tak ho také začneme používat tam, kde můžeme - sami, pokud se židovská společnost v Norsku nepřizpůsobí a nezačne sama používat norskou kulturu!

 

 

Dvě prostředí

V takzvaném "satanském prostředí" vzkvétá misantropie, satanismus, sociální darwinismus, laveyismus, faustismus (název převzat z Goethova díla "Faust". Míní se tím nekonečné hledání úplného vědění a štěstí - pozn. ke švédskému vydání.), eklektismus (slátanina z přitažlivých filosofií, náboženství a politických systémů), synkretismus (smíšení náboženství, v daném případě antikřesťanských), okultismus, a tak dále. Pokud se někoho z nich zeptáš na to, co tyto věci znamenají, stěží dostaneš správnou či konkrétní odpověď.

Tito mladí lidé nejsou o nic hloupější než druzí, ani se výrazně neodlišují od jiné mládeže, chtějí však vyniknout. Pro ně je důležitější to, co říkají druzí, jak se na ně dívají, než to, jací se ve skutečnosti jeví. To se potvrdilo, když jsem začal aktivně šířit "svéráznou" propagandu mezi "normálními" lidmi. To se nelíbilo "svérázným satanistům" (nebo jak se tam nazývali), neboť je to dělalo v očích druhých méně svéráznými. Nebyli zainteresováni ve skutečném šíření idejí, za nimiž stáli.

Ve skutečnosti však za čím nestojí, na to obecně kašlou. Přejí si být "svérázní" a stávají se jimi, jak jim to dovoluje situace. Dost směšné je, že mě mnozí neměli rádi, protože jsem doopravdy stál za tím, co jsem řekl, a to dělalo "svérázné" ještě více nesvéráznými. Krize. Samozřejmě jsem to ignoroval a dál pokračoval ve své propagandě.

Ti, kdo si přejí, aby "s námi" bylo pokud možno méně lidí, nerozumí slovu "svérázný". Pokud si skutečně přejí vyhrát válku proti křesťanství, tak s námi musí být pokud možno více lidí.

Nemá žádný smysl sedět ve svém dětském pokoji, věšet na zeď obrovský obrácený kříž a natírat si tvář bílou barvou. Proklínají všechny, kdo nejsou natolik "svérázní", za jaké považují sebe. Většina hudebníků jsou právě takoví chlapečtí satanisté! Pokud poskytnou rozhovor televizi, tak rádi svůj hlas trochu "zkreslí", aby byl více chraplavým a oni byli o něco osobitější.

Aby se člověk stal jedním z nich, je třeba mít dlouhé vlasy, poslouchat black metal z let 1988-1989 (jsem přesvědčen, že v té době jim samotným bylo jedenáct a poslouchali MAX-MIX 9), a mít na kožené bundě ne méně než padesát cvočků. Také je nutné mít všechny desky VENOM, aby byl člověk přijatelný. Pokud je nemáš, tak nejsi "true" (opravdový). Tyto skupiny tvoří většinu v "satanském prostředí". Toto je viditelná část, a právě oni budou strašit, dokud všichni křesťané nezemřou, což je dosti neuvěřitelné.

Druhá část, kterou představuji já, má zcela jiné hledisko. Nám je jedno, jestli máš krátké vlasy nebo dlouhé (čím světlejší, tím lepší), jestli chodíš v černém nebo bílém oblečení, jestli chodíš oblečen moderně nebo ne, jestli se zajímáš o pohanství hodinu nebo deset let, jestli jsi byl křesťanem včera a jsi dnes pohanem, jestli jsi mladý nebo starý, bohatý nebo chudý, jestli projevuješ jen nevelký zájem nebo jsi přišel, abys nám aktivně pomáhal.

Hlavní je, že máš zájem! Nemáme monopol na ideologii. Naše ideologie není od toho, aby někdo vynikl mezi jinými, aby byl "svérázný". Máme ideologii proto, že v ni věříme! Pokud někdo jiný s námi souhlasí, je to jen dobře. Vůbec není povinné mít mě rád, aby byl člověk ve shodě s tím, co říkám; to nehraje žádnou roli. Buď sám sebou a poslouchej hlas krve, poslouchej svou germánskou přirozenost!

Padělání historie

Vítězové vždy píšou po válce historii. Někteří revizionisté už dávno odhalili, že zednář Roosevelt, který byl za války prezidentem USA, předem věděl, že Japonsko plánuje bombardovat Pearl Harbor, přesto však neudělal nic pro to, aby tomu zabránil.

Totéž se týká i takzvaného vyhlazování Židů Němci. Vyhlazování Židů na konci 2. světové války bylo už jak dokázáno, tak vyvráceno (vyvráceno dokonce i židovskými revizionisty), takže musíme věřit jen sami sobě. Nebudu tvrdit, že nikdo ze Židů nebyl usmrcen plynem, ale silně pochybuji, že jich bylo šest milionů nebo podobný počet! Tvrdím, že je to čistá lež!

Proč? Za prvé, víme, že vítěz píše historii ve svůj prospěch; za druhé, v Evropě je dnes velmi mnoho Židů (pokud jich bylo o šest milionů více než dnes, tak dobře rozumím tomu, proč bylo tolik "antisemitů"); za třetí, v USA žije osm milionů Židů, kteří v podstatě mají polské nebo německé rodiny (odkud se vzali? Vzali se ze vzduchu, nebo přijeli do USA před válkou či během ní? Přesto tedy nebyli usmrceni plynem?) ; za čtvrté, nemůžu pochopit, jak se Němcům podařilo zabít plynem šest milionů Židů za půl roku (začali používat plyn v březnu či dubnu 1944 a přestali v září nebo říjnu téhož roku, protože spojenci "osvobodili" ta území, na kterých byly postaveny tábory, dle s pramenů spojenců) s pomocí nevelkého množství "vyhlazovacích táborů". Plyn, který používali, byl podle všeho "cyklon B", plyn, který způsoboval silné poškození již při styku s kůží, a do plynové komory nebylo možné vejít minimálně 24 hodin po jejím použití! (tvrdí, že nové skupiny Židů byly zabíjeny plynem každých dvacet minut)

Sám jsem se spoléhal, že byly promítány právě "pravdivé příběhy". V nich Němci jako opatrně otevírali plynové komory bajonety, nikdo neměl navléknuté rukavice a oni si nasazovali jen mizerné plynové masky. Je to prostě směšné! V témž filmu, "pravdivé" historii, se důstojníci SS obveselovali tancujícími Cikánkami a cikánskou hudbou! Poněvadž víme, že cikánská hudba byla přísně zakázána (a my víme, že esesmani tato pravidla neporušovali), tak nám to prozrazuje, nakolik skutečné musí tyto "pravdivé" historky být (mluvím o filmu "Boj nebo smrt").

Pokud máme patnáct plynových komor (Němci jich nikdy tolik neměli) a do každé plynové komory se vejde 200 lidí, tak každý den za půl roku (přibližně 185 dnů) je množné plynem vyhladit celkem 555.000 lidí  (15 х 200 х 185 = 555.000). Aby Němci zvládli  za tu dobu a s tímto vybavením usmrtit 6 milionů Židů, to je za hranicemi veškeré logiky! Dokonce i německá efektivnost má své meze. Navíc pokud tyto tábory byly vyhlazovací tábory, tak proč tolik Židů říká, že byli v táborech? Pokud říkali pravdu, měli by být sami mrtví. Pokud ne, tak to nebyly vyhlazovací tábory! A pokud říkají, že stáli ve "frontě" na zabití, tak to znamená, že to trvalo dlouho, a pak Němci nemohli zabít šest milionů Židů za tak krátkou dobu! Lháři si sami protiřečí! Ušetřete nás svých směšných lží!

Druhá věc jsou sami Židé. Co ve skutečnosti dělali Židé za války, samozřejmě kromě těch, kteří byli usmrceni plynem? Pokud během 2. světové války zemřelo šest milionů Židů a všichni byli zabiti plynem, co dělali ti, co zabiti nebyli? Seděli doma a mluvili o penězích, zatímco jejich bratři byli odsouzeni k záhubě plynem?

Mohu uvěřit tomu, že šest milionů Židů za války zemřelo, domnívám se však také, že tento počet zahrnuje všechny, kdo zemřeli stářím, vlivem nemoci, hladem, následkem nešťastné náhody při práci, jinými nešťastnými náhodami, ve válce jako vojáci, kteří bojovali proti Třetí říši, sebevraždou a z jiných důvodů. Právě tak, jak všichni jiní lidé umírají ve válce a v době míru také, s výjimkou těch, kteří zemřeli jako vojáci. V každém případě je všechny nezabili plynem, jak se tvrdilo ze strany spojenců, nejaktivněji ze strany Židů!

Dle zpráv Červeného kříže v německých koncentračních táborech zemřelo přibližně 120.000 Židů a všichni zemřeli vlivem nemoci a hladu (který byl tehdy v Německu všude). Tomu věřím, nevěřím však, že šest milionů zemřelo plynem!!

Je to totéž, jako by Němci nesli vinu za absolutně všechny Židy, kteří zemřeli v období let 1939 až 1945. Pokud věříš ve vyhlazování Židů, tak věříš jistě i tomu, že ani jeden nezemřel v letech 1939-1945 z jiné příčiny? Stojí za to tomu věřit?

Anděl - armáda

Norsko má dnes mizernou obranu! V Norsku máme méně vojenských bojových letounů, než je na jedné jediné americké letadlové lodi. Za Bergenem máme hlavní mořskou základnu, která není vůbec chráněna, a vláda skryla armádní oddíl v Hordalandu. Naše armáda je vybavena zbraněmi až padesát pět let starými. Zároveň mluví o tom, jak je důležité zajistit mír v Evropě, o nebezpečí, že Norsko může být vtaženo do konfliktu.

Bylo třeba milionu německých (německých znamená mnohem lepších) vojáků a dva měsíce, než bylo Norsko přinuceno kapitulovat, Norsko však bránilo 20.000 bídně vyzbrojených vojáků a nějaké spojenecké síly, které bojovaly kolem Narviku. Taková je dnes situace Norska! Obrana byla povážlivě omezena v období mezi světovými válkami, zatímco celá Evropa zvětšovala svou vojenskou sílu. Dnes Norsko znovu omezuje obranu, zatímco Evropa ji zvětšuje.

Zrádcovská vláda v Norsku dnes mluví o zachování míru pro nás a spojuje to s členstvím v zcela židovských organizacích, jako je EU, FN a NATO! Odevzdávají naši zem, aby se vyhnuli tomu, že musí přispět trochou práce a slz a sami nést zodpovědnost za Norsko! Norsko vůbec nepotřebuje jiné spojence, kromě Švédska a možná Finska.

Pokud Sever bude nést zodpovědnost sám za sebe, nemusíme se vůbec ničeho bát. Žádná síla na světě nedokáže srazit sjednocený Sever na kolena!

Švédsko mělo do nedávné doby třetí nejsilnější protivzdušnou obranu (pouze Čína má silnější a možná Indie). Finsko má hrozivou armádu a Norsko má silnou mořskou obranu (zbytečnou bez podpory letectva a samozřejmě také základen, z nichž je zásobována a podobně). Základna Håkonsvern není podobnou základnou, poněvadž útvar armády, který má bránit ji a okolí, je skryt.

Pokud se všechny tyto tři severské země budou bránit samy a vybudují si svou obranu, tak nic jiného nepotřebujeme. Nemusíme se plazit v prachu a doprošovat se pomoci od druhých, jak to dnes činí vláda zrádců, aby dostala záruku pomoci od stejných zemí, které nás před padesáti lety napadly nebo nás napadnout plánovaly. Rusko napadlo Finsko 30. listopadu 1939, Německo napadlo Norsko 9. dubna 1940 a Velká Británie s Francií byly v ty dny na cestě k podmanění si Norska, avšak Němci je předešli. Švédsko dalo všechny své zdroje rudy Třetí říši, a aby tyto dodávky zastavili, plánovali spojenci Norsko a Švédsko obsadit. Potřebovali Norsko, aby prošli do Švédska (Němci uzavřeli Balt nepřátelským silám od 1. září 1939, kdy napadli Polsko) a navíc se všechna ruda dopravovala loděmi z Narviku do Německa. Takže i kvůli tomu francouzští vojáci bojovali proti Němcům v Norsku.

13. května 1940 francouzští legionáři z Cizinecké legie a pět 12ti tunových "hotchkisů" s 37 mm děly a lepším pancířem, než tehdy měly německé tanky, se vylodili na britských výsadkových člunech v 01:00 poblíž  Bjerkviku, severovýchodně od Narviku u Herjangs fjordu. Dva týdny poté byl Narvik dobyt silami tvořenými francouzskými, norskými a polskými vojáky, které podporovalo britské loďstvo a letectvo. Spojenci kašlali na Norsko, zajímal je pouze Narvik. Právě odtud se převážely zdroje do Německa.

Pokud by Německo neokupovalo Norsko, udělali by to spojenci. Tehdy Německo přece muselo obsadit Norsko, aby zabezpečilo (pro Německo) životně důležité švédské zdroje rudy. Pokud by k tomu došlo, tak by v Norsku a Švédsku probíhala skutečná válka. Celá Skandinávie by ležela v troskách.

Ze dvou špatných věcí - německé okupace Norska a dlouhodobé války v celé Skandinávii - jsme dostali tu nejméně špatnou. Místo toho, abychom proklínali Němce za to, co udělali, máme proklínat spojence, kteří donutili Německo okupovat Norsko, a máme proklínat "norskou" vládu zrádců, která nespolupracovala s Německem a věřila tomu, že je možné zůstat neutrální!

Ty, kteří se domnívají, že Norsko stálo před německou okupací za spojenci, musím zklamat (nebo, doufám, potěšit). Norsko byla neutrální země s většími sympatiemi spíše k Německu než Velké Británii/Společenství a Francii. Norská obchodní flotila byla v mnohém k Němcům přátelská. Následkem toho začal britský letecký úder na "německé vojenské cíle" (norské obchodní lodě a rybářské škunery), při němž zahynulo okolo 3500 norských rybářů a námořníků.

Kromě toho máme i jiné příklady leteckých úderů spojenců proti německým okupačním silám, jako např. bombardování norské školy na Laksevågu v Bergenu, kde byly nalezeny pod troskami stovky mrtvých dětí a žáků. Každý německý voják plakal nad tím, k čemu došlo, když bojovali s ohněm a vyprošťovali z trosek žáky a učitele - my jsme o tom slyšeli ale velmi málo (historii píší vítězové, Němci však  válku prohráli, proto v historii o nich zůstalo tak málo dobrého).

Na začátku německé okupace Norska zahynulo okolo 10.000 lidí. Můžeme se pouze dohadovat, kolik jich ve skutečnosti zabili sami Němci. Znovu to však není tak moc potom, co všichni víme, že lidé umírali kvůli spojeneckému bombardování (také v Kirkenesu, kde jen málo domů zůstalo stát po ruských náletech během celé války).

Německo vůbec nechtělo Norsko okupovat. Norský národ je v německých očích praktickým příkladem hrdého, zdravého, árijského národa a  neměli jsme sporná území. Byli k tomu přinuceni spojenci a litovali toho stejně jako my, Norové!

Teď něco o samotné okupaci. Musíme být rádi, že Norsko okupovali právě Němci, a ne někdo jiný. Němci měli Nory rádi, protože jsme mimo jiné byli praktickým příkladem čistého árijského národa.

Dnes slyšíme o hromadném znásilňování v bývalé Jugoslávii, páchaném oběma či všemi třemi stranami konfliktu. Pokud německý voják znásilnil ženu v okupované zemi, tak ho popravili! Je to ušlechtilá stránka německé armády a my jsme o ní nic neslyšeli, slyšíme o nich jen negativní a v mnohém je to lež!

Němci o nás nemluvili jako o vrazích a o sobě jako o okupační armádě! Nikdy se tak k Norům nechovali!

Norské ženy, které během okupace měli co dočinění s Němci, po okupaci ostříhali nakrátko a vystavili šikaně. V Norsku dnes leckdo Norky šikanuje a s některými se také surově zachází, pokud odmítají mít co dočinění s "barevnými" cizinci, protože v tom případě jsou "rasistky" nebo "nacistky"! To prozrazuje hodně o vývoji, kterým Norsko po válce prošlo. Němci samozřejmě byli součástí okupační moci, ale právě takto se dnes zdržují v Norsku "barevní" cizinci. Mnoho lidí se na ně takto nedívá, právě tak tomu však je!

Okupační mocí je mezinárodní moc, ilumináti, kteří se snaží zničit všechny árijské národy prostřednictvím rasového míšení, drog a židovských náboženství a politiky!

Ve Švédsku je každý čtvrtý novorozenec původem cizinec. V Německu žije přes pět milionů "barevných" cizinců a v hlavním městě Norska není pro "sedláka ze západu" a "vesnického hlupce" jako jsem já možné najít obchod s potravinami, který by nevlastnili "barevní", pokud jsou na východ od Hlavního nádraží Oslo!

Cítíme se ve vlastní zemi jako cizinci!

V norských věznicích je průměrně 40% trestanců "barevných", v Oslu 60% a skoro všichni sedí za zločiny, spojené s drogami (v dalších případech v podstatě za zabití jiných "barevných" a znásilnění norských žen).

O čem vlastně přemýšlíme?  

Pokud tyto cizince nezastavíme dnes, náš národ zahyne. Vyhoďte tyto parazity z naší země, ale nejprve vyhoďte ty, kdo k nám tyto parazity vpustil a dál vpouštěl!

Stará řeč

Island je země, od které se máme učit! Zachovali svou kulturu a svůj jazyk lépe, než kterákoliv jiná země světa! Mají dvě státní náboženství: křesťanství a asatrú! Křesťanství jako státní náboženství je samozřejmě nepřijatelné; ale to, že mají státním náboženstvím i asatrú, prozrazuje mnoho o tom, jak dobře zachovali svoji severskou kulturu.

Severní země

V posledních letech shořelo hodně kostelů. Je to součást pohanského probuzení. Proč hoří kostely? Když shoří kostel, tak ještě více lidí dá peníze na kostely, více se stane křesťany a moc církve se posílí.

Může se samozřejmě stát, že paličství kostelů bude mít obrácený efekt, běžně k tomu však nedochází. Neboť pokud církev a její zbabělí pastýři Židé sílí, tak pohanství sílí desetkrát více!

Spálit kostel je jako dát církvi meč, zároveň však dát deset mečů pohanství, proto pohanství velmi usiluje o pálení kostelů! Dostáváme psychologický efekt: "Ukažte Ódina národu a Ódin zasvítí v jeho duši"!

Naši rodiče s vymytými mozky a jejich vlastní rodiče se přiklánějí k církvi, zatímco mládež se přiklání k pohanství. Samozřejmě jak mládež, tak starší lidé se zajímají o to i ono, já však mluvím o většině. Naše psychologická válka je dlouhodobá záležitost. Uběhne mnoho času, než dospělí spatří celou velkolepost a nádheru pohanství, takže pokud je zkusíme přesvědčit, tak dosáhneme výsledků v době, kdy už budou umírat stářím!

Místo toho obracíme pozornost na naši a následující generaci. Ještě nemají vymyté mozky židovským systémem, a proto je lze lépe přesvědčit, že pohanství je nezbytné. Když to zvládneme, budou mít ještě dost času, dokonce pokud je potřeba na jejich "ponorštění" např. 20 let. Ve stejnou dobu křesťanství postupně vymře,  jak budou umírat naši rodiče a jejich vlastní rodiče. Čas je na naší straně.

Generace našich rodičů říká, že mládež lze tak lehce ovlivnit, a proto se snažíme probudit ji. Říkají, že naše ideje jsou tak slabé, že můžeme přilákat jen slabou mládež. To je typický židovský způsob přikrášlování nepohodlných věcí.

Ve skutečnosti mládež ještě nemá vymyté mozky křesťanstvím, a tak se nám do naší ušlechtilé války lépe verbuje mládež než dospělí. Mládež je ještě duchovně svěží a není zkažená židokřesťanským uctíváním smrti a misantropie. Čím jsme mladší, tím méně jsme nakaženi cizí morálkou a etikou. Patnáctiletý je odvážnější než sedmnáctiletý, to ví všichni, kdo znají prostředí mládeže. Právě ti nejmladší, desetiletí, se bojí ze všech nejmíň, když spolu bojují dvě bandy. Čím jsou starší, tím jsou zbabělejší. Tohle přímo ukazuje na to, o čem mluvím výše. Čím jsou mladší, tím mají více naší přirozené pohanské morálky a síly. Čím jsou starší, tím více jsou indoktrinováni do židovského systému!

Může to být přikrášleno, ve skutečnosti tak tomu je. O tomto již dost.

Čím jsme starší, tím méně nadšení a radosti ze života se nám dostává. Jak kvetoucí děti rostou,   židokřesťanské náboženství smrti je dělá šedými!

Je mi 21 let a soudní psychiatr mě považoval za dítě. Došlo k tomu proto, že si rád hraji. Když jsem byl na svobodě, hrával jsem si se svými kamarády. Možná to zní směšně, nicméně jsem to dělal. Šermovali jsme se klacky a obušky.

Našli jsme v lese 5-6 klacků a rozdělili se do družstev. Jedna skupina mohla například dostat za úlohu bránit nějaké trosky kláštera, zatímco my jsme je měli dobýt. Byla tma, a zatímco čtyři bránili trosky, dva mohli udeřit. Přikradli jsme se tedy k nim a náhle je přepadli nebo sebrali předmět, který schovali v troskách a utekli "živí" pryč. Pravidla šermování byla pouze ta, že jsme nesměli bít po hlavě a že jsme nesměli bít silněji, že by to bolelo, pouze "označilo". "Označovali" jsme  se jak modřinami, tak i krvavými ranami (je těžké "označit" 2-3 kilovými klacky). Zvláště časté byly časté pořezané palce a modřiny na rukou a nohou.

Hráli jsme dle mnoha scénářů, například tři nebo čtyři se honili za jedním po lese; útok ze zálohy s rozličnými nástrahami a tupým kopím, které se házelo na protivníka; boj na strmém svahu, nad vodou atd. Skutálet se dolů po svahu a po zemi do potoka už nebylo tak zábavné, takže bojující se usilovně snažil nespadnout.

Je to dětské, je to zábavné, učíš se snášet bolest, a to je dobrý výcvik těla. Učíš se taktiku a umění šermovat. Jestli tohle není skvělá hra, tak už nevím co. Rozumí se, že je to také trochu nebezpečné, ale o to také  veselejší. Doufám, že se nikdy nestanu "dospělým".

Vraťme se ke kostelům. Mnozí se domnívají, že kostely představují naši kulturu, ale je třeba, aby si všichni a každý uvědomil, že tomu tak není.

Kostely jsou součástí židokřesťanské (anti)kultury, a ne norské kultury! Souhlasím s tím, že mnoho dřevěných kostelů je postaveno s pohanskou architekturou a vynikajícími umělci, to však neznamená, že tyto kostely nejsou židokřesťanské! Dnes musíme obnovit stavitelské umění a stavět budovy v pohanském stylu místo toho, abychom přemýšleli o starých dřevěných kostelech!

Nepotřebujeme se radovat z existence dřevěných kostelů, když dnes můžeme stejně dobře stavět budovy ještě krásnější a mnohem kulturnější!

Hlavní důvod, že dřevěné kostely hoří nebo se pokouší podpálit, je to, na čem jsou postaveny. Např. dřevěný kostel Fantoft  (jehož podpálením nejsem vinen) je postaven na přirozeném kruhu. Je to posvátné pohanské místo! Taková místa se používají (se používala) pro rituál Seid, kde lidé tancovali v kruhu. V kruhu je také kamenný chrám na chlumu, přímo na němž proklatí židokřesťanští hlupáci postavili velký kamenný kříž!

Proč by měli očekávat, že si budeme vážit jejich kostelů, pokud jsou postaveny na našich posvátných pohanských místech, která jsou starší než tisíc let?

Všechny pohanské chrámy byly zbořeny a zničeny nebo na nich místo toho byly postaveny kostely, když byla naše země okolo roku 1000 a později nakažena duchovní černou smrtí! Opět máme pouze několik mohyl. Vše bylo srovnáno se zemí a nahrazeno židovským neřádstvem jako jsou kostely, hřbitovy a kláštery!

Křesťané k nám pronikli a zničili to, co bylo naše. A pokud my uděláme totéž vůči nim v zcela nepatrné míře, tak nás zavřou do vězení a potrestají jako "zlé satanisty" a "uctívače ďábla". Pokud "ďábel" i existuje, tak je "bohem", kterého uctívají sami židokřesťané, neboť nikdo jiný, kromě "ďábla", by nedopustil takové uctívání smrti, které provádí židokřesťané! Budováním neřádstva na naší posvátné půdě, zavírají dveře velkému poznání naší minulost! Oklamali lidi zajímající se o kulturu tím, že je přiměli bojovat za záchranu starých kostelů na posvátné pohanské půdě. Oklamali je tím, že z nich udělali milovníky toho, co skrývají, a přiměli je bojovat, krok za krokem, za postupný zánik naší vlastní kultury!

Pokud budeme pod nejstaršími kostely provádět vykopávky, tak šance na nalezení stop našich předků, uctívání Ásů, Seidu a galdoru (skandinávský magický rituál - pozn. rus. překl.) budou velmi velké. Není důležité, jak jsou dřevené kostely krásné, nás zajímá to, co se nachází pod nimi, je to zajímavé pro pohany i lidi, kteří se zajímají o kulturu! (Židokřesťanům je třeba něco říci; Norsko je pohanská země, naše země!)

To se týká všech kostelů, i když byly postaveny v středověkém slohu, jsou postaveny na posvátné pohanské půdě.

Vordrin

Odkud k nám přišlo slovo "svět" ("verden")? Vzniklo ze staronorských slov "vord ", "vording", "vorda" a "vordr". "Vord" znamená "čest", "vording" znamená "ocenění", "čest" a "hodnotu", "vorda" znamená "oceňovat" a " vordr" znamená "cenný", "ctěný".

Severské esoterické učení říká, že vše je částí Vorden (či Vyrden). Anglicky se toto slovo píše "wierd". Vzniklo z anglosaského slova "Wyrd", které znamená totéž co staronorské "Vyrd"/"Vord". Vorden je obdoba sítě, která vše váže k sobě. Vzduch, voda a vše ostatní jsou částí Vorden. Jako by vše bylo upleteno z tenkých nití, tak tenkých, že je nevidíme. Tato síť je upletena nornami, proto říkáme, že všechno má svou nit osudu, která určuje délku a podobu života. Tato všeobjímající nit se neustále mění, protože norny Urd, Verdandi a Skuld (minulost, současnost a budoucnost)  předou pořád bez přestávky. Když mágové Seidu vystupují do astrálu, tak vidí čistší stranu Vorden. Nitě se stávají viditelnými a astrální tělo se může pomocí nití pohybovat.

Při dnešním studiu astrální projekce často slýcháme, že při projekci astrálního těla se mezi fyzickým tělem (Lik) a astrálním tělem (Hamen) táhne stříbrná nit. Je to nit ve Vorden, která se stará o to, abychom "neztratili svoji vůli", abychom mohli znovu najít cestu zpět v moři nití, chaosu tenkých nití, který plně kontrolují norny. Židokřesťané tak špatně pochopili, co je Vorden, že z něj vytvořili slovo " weird " (podivný (angl.) -pozn. rus. překl.), zatímco my ho chápeme mnohem lépe a nazýváme místo, kde žijeme slovem "Verden" ("svět"). To je také pěkný obráz toho, jak chápeme svět. My, pohané, vidíme svět, v kterém žijeme, zatímco židokřesťané chápou velmi málo, a nazývají ho "podivný"!

Ásgard

Držení těla svědčí o mnohém. Už jen z tohoto jediného znaku víme hodně o různých skupinách v tzv. antirasismu a nacionalismu. Děti ze společenství "Blitz" a jiní zrádci země chodí nakloněni dopředu a dívají se do země. Ruce jim visí jako hloupým opicím. Ano, trochu se podobají opicím, s tím nevelkým rozdílem, že opice nemají tak špatné držení těla! Typicky ochablé držení těla je možné najít v naší zemi v takzvaných antiraristických společenství, krásných to společenstvích.

Nacionalisté chodí s rovnými zády, s hrdě zvednutým nosem a vypnutou hrudí. Je to znak vítězů, silných, hrdých lidí s pevnou vírou ve svou zemi, svůj národ a také v sebe!

Jakto, že můžeme vidět takové rozdíly, pokud jde o tyto dvě prostředí? Je to velmi prosté; držení těla je obrázek lidské psychiky, lidského uvědomění a psychické síly. A když srovnáváme prostředí, tak je rázem vidět, kdo je  zkažen židokřesťanskou propagandou a kdo je silný pohanskou moudrostí.

Říkám zde "pohanská moudrost", poněvadž je to také propaganda pohanské moudrosti. Slovo "propaganda" je poněkud nepříjemné a používá ho jen málokdo. "Propaganda" znamená "činnost na šíření mínění, učení" apod. a propagandy je vlastně mnoho.

Školní učebnice o historii, náboženství a psychologii jsou propagandou stejně jako "Vargsmål". Je to totéž, čím se za války i před ní zabýval Goebbels, o Bibli ani nemluvě. Bible je největší psaná propaganda na světě, je to propaganda od začátku do konce!

Rozdíl mezi mnou a židokřesťany je v tom, že já čestně říkám, že se zabývám propagandou, zatímco ti zbabělí misantropové se snaží ukázat, že oni nedělají propagandu, ale že vyučují!

Zrovna tak slýcháme, jak politici mluví o odpovědnosti. Oni nemají moc; ne, vůbec ne, politici mají "odpovědnost". "Moc" je "nedemokratické" slovo. Naopak se nesnaží skrývat, že celá ta demokracie je nedemokratická, neboť všichni zastávají názor, že "demokracie" je samozřejmě demokratická.

Málokdo také ví, že moc v této "demokracii" provádí na národ nátlak prostřednictvím neupřímné a nečestné propagandy, financované z daní vybraných od samotného národa!

Kolik lidí bylo například na úplném začátku pro členství Norska v Evropské unii? Volební kampaň ve skutečnosti působila ve prospěch vlády, která byla "pro", aby oklamala pokud možno většinu a přiměla ji hlasovat "pro"; zatímco druhá strana musela usilovně pracovat, aby působila proti lžím arcizrádců země, politiků a ostatních sil, které byly "pro", takových, jako NHO (Norges Handelsorganisasjon - Norská obchodní organizace - pozn. rus. překl.) a podobné kapitalistické svině, které ji vtloukaly do hlav lidí!

Neříkám, že všichni ti, kdo hlasovali pro členství Norska v té všežidovské Evropské unii, jsou zrádci země, říkám však, že všichni, kdo hlasovali "pro", byli oklamáni lživou propagandou, kterou šířili arcizrádci země!

Pokud moc používá peníze národa, aby působila na lidi takovým způsobem, aby volili, jak chce ona, pak to není demokracie. Není to demokracie, je to manipulace! Je to nejopravdovější diktatura; nevelká skupina o všem rozhoduje, aby si sami určili, jak budou při volbách klamat národ. Tato "demokracie" však narazila na to, co je silnější než ona - na norský národ! Daří se nám stát proti tlaku židovské moci lépe než jakémukoliv jinému národu světa. Druhé národy se hroutí jako kostely před ohněm; norský národ stojí pevně jako skála!

Že bychom si neporadili s tím vstát  z bláta, do kterého nás hodila ona židokřesťanská kultura smrti, je stejně neuvěřitelné, jako slyšet moudré slovo od křesťana!

Znovu se zvedáme z popela toho, co bylo kdysi; najdeme zlaté figurky, které patřily našim předkům, jednou se znovu shromáždíme v Idavollenu (městě v Ásgardu, kde bydlí Ásové - pozn. rus. překl.), kde se poradíme a opět odtud budeme vládnout naší zemi! Vpřed - k oceánu moudrosti a věčnému životu!

Přeživší a navrátivší se z mrtvých se opět shromáždí. Shromáždíme se, abychom vybudovali nové království na troskách "království božího". To, co jednou existovalo, se zvedá z popela vzhůru do domu "boha"!

Buďte s námi při obnově Ásgardu, synové a dcery Ódina; buďte s námi!

Kyvadlo

Dnešní Norsko se pořád více a více stává totalitním židokřesťanským státem. Nepovolí nám mít tolik psů a koček, kolik chceme; pokud řídíme motocykl bez nasazené přílby, tak nás systém trestá; nemůžeme si sami určit, jakou politickou stranu podporovat (pokud podporujeme nacionalistickou stranu, tak nás vystavují hrubé šikaně. Mnohdy propouští lidi ze zaměstnání pouze proto, že jsou nacionalisté). Zrádci země - vláda se systematicky politicky rozděluje se svými oponenty a opět je u moci jako jedna velká strana.

Já, který sedím ve vězení, často slýchám, že musí být jistě hrozné nemít svobodu. Je to jedna z nejhloupějších věcí, které jsem kdy vůbec slyšel. Vy za zdmi vězení svobodu také nemáte! Pro všechny ty, kteří nejsou sedí ve vězení, jsou zdi ve formě zákonů. Jste chyceni do pasti totalitního židokřesťanského státu! V Norsku nás neustále bez jakéhokoliv důvodu zastavuje policie, je to takzvaná "rutinní kontrola". V jiných zemích, například v USA, policie nemá právo někoho jen tak zastavit, musí mít alespoň malý důkaz, že jste provedli něco nezákonného. V Oslu mě dvakrát zastavila policie, podruhé doslova po sto metrech po prvém zastavení, vyslýchali mě a kontrolovali mé dokumenty.

V Norsku má každý osobní číslo, aby totalitní stát mohl stále lidi kontrolovat a sledovat je! Při používání naší kreditní karty bude systém vědět, kde se nacházíme.

V jiných zemích, opět vezmu jako příklad USA, podobné číslo vůbec neexistuje. Tam dostávají čísla vězňové, nikdo jiný však podobná čísla nemá!

V Norsku jsme všichni čísla! Pravděpodobně všichni brzy dostaneme vysílač, který bude systému stále říkat, kde se nacházíme. To se zdá být nejlepší varianta pro bezpečnost lidí. Pokud se někde stane nehoda, tak záchranáři mohou ihned najít raněného. Chtějí, abychom byli vděční za nošení podobných vysílačů pro naši bezpečnost. V posledních letech se na lidi stále dělá nátlak pomocí intenzivní reklamy na platební karty a další podobné věcí.

Je to chytrý způsob, jak může systém získat větší kontrolu nad svými dětmi - uživatele takových karet je mnohem snazší sledovat než  ostatní. Pokud jde například občan k lékaři, odchází na dovolenou, kupuje něco v obchodě nebo čerpá benzín do auta - vše tohle systém registruje. Pokud máš platební kartu, tak tě sledují ve větší míře než ostatní.

Nedovolují nám produkovat výrobky, které si můžeme dělat sami, například líh. Dnes se prodává tolik kořalky, nehledě na státní monopol na výrobu alkoholu. Pokud by někdo chtěl vyrábět líh, tak cynické kapitalistické svině by nemohly přiživit na prodeji kořalky. Vydělávají peníze, protože stát má monopol na prodej alkoholu.

Stát chce, abychom na něm byli co možná nejvíce závislí. Kvůli tomu jsou u nás zákony zaměřeny tak, abychom toho dělali bez rozhodnutí státu co možná nejméně. Nezávislost na systému pro něj znamená hrozbu. Pokud se zásobuješ sám, tak židovská moc nad tebou ztrácí moc! Dohlíží tudíž na to, abychom byli pořád závislí na systému.

Nemůžeme například chránit sami sebe před násilím či krádeží, musíme být závislí na policii systému. Pokud se budeme chránit bez pomoci druhých, tak se staneme pro židovský systém hrozbou!

Mnozí lidé si cení tento židovský systém - slabí a zbabělí lidé; ti, kteří nemají chrabrost a schopnost postarat se o sebe samé; ti, kteří bojují se silnými lidmi a dělají nás slabé a nemocné! Je jasné, že pro ně toho bude málo dobrého ve světě, který oslavuji, my na to však nemůžeme brát ohled. Pokud máme na výběr - brát ohled na bandu slabých zbabělců nebo nechat spasit národ, tak není pochyb, že musíme nechat spasit národ. Ať se lidé stanou silnými, nebo ať zemřou! Pokud si přejeme záchranu a rozkvět, tak lidstvo nemá jinou alternativu! Je to volba mezi životem a smrtí lidí. Já si volím věčný život!

Dělení na třídy je často diskutované téma. Někteří chtějí, aby se všichni stali stejnými a stejně hodnými úcty. Dobrým příkladem je komunismus. Karel Marx se narodil 5. května 1818 v německém Trieru, jeho předkové byli Židé, byl však pokřtěn (v 6 letech) i biřmován (v 16 letech). Marx měl plány stát se knězem v luteránské církvi, místo toho však získal vzdělání v právu. Dvě Marxovy dcery ukončily život sebevraždou, protože Marx neměl peníze na jejich léčení. Nebyly peníze ani na to, aby je pohřbil, všechny jeho peníze šly na jeho politickou práci. Zcela zanedbával svoji rodinu kvůli svému politickému psaní!

V Marxově teorii je ústřední víra v čistě materiální svět. Pouze materiální svět bez formy odlišnosti  mezi lidmi a národy. Vše má mít jednu barvu a být v područí systému. Všichni se máme stát "jen další cihlou v židovské zdi"! Nikdo nesmí být lepší než druzí a odlišovat se - neboť všichni musí být stejní.

Právě rozdíly tvoří energii! Bez rozdělení na třídy lidé ztrácí část energie! Pokud mísíme rasy, tak ničíme energii, která je vytvořena mezi různými národy! Energie v národech se tvoří dělením na třídy či rozdíly v názorech! Tělesné atributy byly zmíněny již dříve, chci však připomenout, že nechci, aby všichni měli modré oči a světlé vlasy - naopak se musíme postarat o to, aby se blond lidé s modrýma očima neutopili v moři lidí s hnědýma očima a hnědými vlasy. Musíme se také postarat o to, aby bylo více lidí s nordickým vzhledem zde na Severu. Musí být mimo všech pochyb; očekávám, že na Severu potkám severské lidi s nordickým vzhledem,  stejně jako očekávám, že v arabských zemích potkám Araby s arabským vzhledem.

V rozhovoru, kde spolu účastníci souhlasí, je u stran zřídkakdy přítomno zanícení, jakási energie za rozhovorem. Naopak, pokud spolu dva nesouhlasí, tak beseda tvoří energii. To se týká i jiných věcí, ne pouze lidí, ale i celého národa, rasy a lidstva.

Můžeme si představit kyvadlo, které se houpe vpřed a vzad. Čím více se zhoupne na jednu stranu, tím více se zhoupne i na druhou. Čas, který kyvadlo potřebuje, aby urazilo vzdálenost z jedné strany na druhou, se může velmi lišit. U člověka se kyvadlo houpe rychleji než u národa.

Číslo Norska je 900. Kyvadlo se za 900 let zhoupne z jednoho krajního bodu do druhého. Norské kyvadlo bylo v krajním bodě dobré strany okolo roku 900, poté se posunulo níž, a po 900 letech byl v krajním bodě špatné strany pro Norsko (roku 1814). Potom se znovu posunulo vpřed a nyní jsme opět na cestě k dobré straně, krajnímu bodu, který bude okolo roku 2700.

Blíží se období, kdy se Norsko spolu se Švédskem a Dánskem pozvedne jako silné království, jako silné  severní království! Toto království bude trvat do roku 2700, kdy pro Norsko nastane nový sestup. Všechny národy a země mají kyvadla s různou rychlostí.

Ten, kdo tuto teorii posiluje, patří k největším v lidstvu za posledních tisíc let. Ve vikingské době jsme byli přibližně tak vysoko, jako jsme dnes, zatímco nejníže jsme byli v letech 1700-1800. Poté jsme se znovu pozvedli.

Nerad to přiznávám, avšak židokřesťanské náboženství smrti a antikultura byly pro Norsko nezbytné. Tento sestup byl pro Norsko silným otřesem ve špatném směru, k němuž muselo dojít, aby Norsko získalo dostatečnou rychlost a dostalo se stejně daleko v pozitivním směru. Když existují rozdíly, které tvoří energii, tak silně nabíjí energií národ jako celek. Trochu banálně mohu přirovnat Norsko k dítěti, které sedí na houpačce. Čím dostává větší rychlost, tím je houpání zábavnější. Když houpačka jen visí, už to tak zábavné není.

To zdůrazňuje důležitost nutnosti přimět k odchodu židokřesťanské náboženství smrti a antikulturu, neboť pokud bude houpání na jednu stranu příliš rychlé, tak dítě (Norsko) může spadnout a uhodit se. Nyní se tomu pokoušíme vyhnout tím, že se obracíme k naší vlastní kultuře a náboženství a začínáme se jich znovu držet.

Židovská víra sehrála svoji roli a nyní má být nahrazena. "Starý, bezvládný člověk umírá a nový, mladý, silný vítězí"!

Celý národ je jednota, která potřebuje rozdíly, jež tvoří energii k tomu, aby se vyvíjel a přežil. Na těchto rozdílech stojí náš národ, a to nás dělá jinými než jsou naši blízcí (a v mých očích drazí) sousedé - Dánové, Švédové a Islanďané. Máme s nimi severskou duši, jakož i germánskou spolu s našimi evropskými bratry rasy, a tak dále, jak bylo dříve vysvětleno v kapitole "Srdce a dítě".

Samotný člověk má také kyvadlo i vesmír má kyvadlo. Planety a vše kolem má jedno kyvadlo, které se houpe, aby dávalo život pro existenci! U některých lidí se kyvadla pohybují z jedné strany na druhou celý život, u jiných se kyvadla houpají tak rychle, jak to jen lze.

Aby se mohl samotný člověk rozvíjet, růst a stávat se lepším (na duchovní i tělesné úrovni), kyvadlo se musí houpat vpřed a vzad. Z tohoto prostého důvodu můžeme pohlížet na naše vlastní neštěstí jako na část vkladu vyšší síly k našemu rozvoji a můžeme si také vychutnávat radosti života bez výčitek svědomí kvůli důvodům, že u někoho je vše špatně.

Ve skutečnosti pro nás není nic špatné ani dobré, neboť vše existuje v harmonii, aby nám dávalo nezbytnou energii. Pokud jsme se ocitli v nedobré situaci, tak si můžeme uvědomovat, že je to také pro naše dobro, že tato situace se jednou ještě obrátí na druhou stranu. Můžeme mít radost z našich běd a běd našich bližních - pro současné lidi absurdní myšlenka.

Jak se toto neštěstí či dobro projevují, je zcela individuální. V člověku je nepochybně mnoho souběžných kyvadel. Někdo může být v bídném materiálním stavu a zároveň žít dobrý život, plný lásky a tepla, druzí  se mohou utápět v materiální rozkoši a zároveň žít prázdný  život. Tato kombinace již není tak vzácná.

Našich pět těl - Lik, Vordr, Hamr, Hugr a Onden - má vlastní kyvadla, která se houpou nezávisle na ostatních. Lik (fyzické tělo) potřebuje tělesné stimuly ve formě těžké fyzické práce nebo tělesného cvičení, Vordr (životní síla) potřebuje stimuly ve formě tepla, spolehlivosti, radosti a skutečné lásky, Hamr (astrální tělo) potřebuje stimuly ve formě tvořivosti, hudby, umění a snů, Hugr (mentální tělo) potřebuje stimuly ve formě duševní činnosti, při níž se trénuje paměť, koncentrace a myšlení. Onden (duch) je výsledkem všeho ostatního.

Protiklad zmíněných stimulů je také nezbytný, aby kyvadlo získalo rychlost. Je pro nás nezbytné i vše ostatní - chlad, smutek, zlost, mlčení, ticho, oddech od duševní činnosti, a tak dále, aby se rozvíjela různá těla.

Kyvadlo těla se může houpat z jedné strany na druhou a může se houpat i na obě strany. Je možné dostat od někoho lásku a teplo, a zároveň od ostatních hněv a chladnou sprchu. Kyvadla se musí houpat věčně, všechny dohromady!

Původ jmen

Pseudonymy se často vyskytují v neblaze proslulém tak zvaném "satanském prostředí". Došlo k tomu proto, že jsme začali používat taková jména. Ve skupině "Darkthrone" je Fenriz - významná osobnost, je však důležité si povšimnout, že Fenrizovi ve skutečnosti říkají Fenriz, jeho jméno je Gylve Fenris a on neudělal nic jiného, než že si změnil poslední písmeno na "z".

"Count Grishnackh" (pseudonym Varga Vikernese - pozn. rus. překl.). Zvolil jsem si toto jméno ne proto, abych měl "zlé" jméno. Slovo "count" (hrabě) vzniklo z latinského slova "comtes", které znamená partnera či společníka. Jsem skutečný "partner" a "společník" Germánů, a proto jsem si zvolil takové jméno! Mezi mými předky v ženské linii byla Susanne Malene Qisling (06.02.1811 - 10.05.1891). "Qisling"/"Quisling" znamená "pocházející z královského rodu" a Q je starobylá  runa ochrany (říkám to proto, abych zdůraznil, že se nejedná o cizí jméno). To znamená, že používat šlechtický titul u mě není zneužitím,  jak tomu může být u mnoha jiných. Takže se mi zdá, že jsem se pojmenoval dobře a dostatečně rozumně.

"Grishnackh" je jméno, převzaté z knihy "Pán prstenů". Grishnakh (moje jméno má ještě "c", abych ho trochu odlišil od originálu) byl vojákem Saurona. Saurona je možno interpretovat jako Ódina, prsten jako Draupni (Ódinův prsten), trolly jako berserky, orky/uruk-chaje jako einherje, vargy jako ulfhetnary, Barad-Dur ("temnou věž", věž a trůn Saurona) jako Hlidskjálf (Ódinův trůn), a tak dále. Jazyk, kterým v knize Grishnakh mluví, obsahuje taková slova, jako je "drepa", "jarn", "auga", "ilska" (švédská slova), a tak dále.

Název "Burzum", pod nímž vydávám hudbu ("Burzum" se vyslovuje jinak, než obyčejné norské slovo s obyčejným "r") je množné číslo od "Burz", které znamená noc či tmu. V daném kontextu označuje židokřesťanskou noc a tmu, a pro pravé Germány - světlo a den! V staronorském jazyce se koncovka "-um" používala pro neurčité množné číslo ve všech rodech. Z tohoto jednoduchého důvodu jsem začal používat název z této knihy. Byl to způsob, jak "zamaskovat" pohanství použitím názvu, který bylo třeba pochopit, aby se ukázalo spojení pohanstvím. Je to uděláno tak, aby vše bylo co možná nejvíce tajemné a esoterické. Pouze znalí pochopí ono spojení.

Grishnackh tedy není jméno kvůli "zlému" jménu, je to jméno, které říká těm, co chápou, že jsem jeden z einherjů Saurona (Ódina)!

Prázdnota

Jednou v noci jsem se probudil, seděl v temnotě a díval se na město plné smutku.

Pohled na mnoho osamocených svíček mě přiměl zamyslet se. Možná tam sedí bdící člověk, - člověk, který v temné noci zažehnul světlo, aby ho uviděli. Aby někdo přišel a poskytl útěchu a teplo, avšak nikdo nepřijde, neboť muži a ženy v noci spí. Spí, aby přivítali nový den v práci. Osamocená svíčka dál hoří.

Když se den znovu probouzí nad střechami domů, všichni vylézají k životu ve světle. Nikdo si nevšímá osamocených svíček, které ve dne také svítí. Neboť ti, kdo v noci spali, svítí ve dne, a nikdo se neodděluje. Osamocené svíčky dál hoří, avšak zbytečně.

Když opět nastupuje noc, padá tma. Tehdy vidím osamocené svíčky, které svítí ve tmě, avšak druzí spí a nemohou je uvidět, nemohou pomoci.

Ty svíčky, které stále svítí, se od ostatních liší, neboť stále hoří a nikdy nespí.

Seděl jsem ve tmě a díval se na město. Je možné, že i druzí seděli a dělali totéž? Seděli a dívali se na světlo, které sami neměli? Nikdo to neviděl.

Den se vrátil do starých kolejí a my opět vylézáme na světlo. Avšak tam, kde je světlo, je vždycky i stín. Všichni máme vlastní stín. Nezažehnuté svíčky jsou oči nebes a ty nevytváří mužům a ženám stín. Neboť když světlo září, nikdo nikdy nemůže být stínem mezi lidmi, protože pokud má někdo stín, tak ho mají i všichni ostatní.

Ty  svíčky nikdy neshoří, neboť je nikdy nezažehnou, aby mohly svítit, hřát a úplně se vypálit.

Knihy

Můžeme lidi posuzovat jako knihy a svět jako knihovnu. Někdo se domnívá, že je důležité znát co možná největší  množství lidí - říkáme  tomu povrchní vztahy s masou lidí. Pokud jdeš do knihovny, tak není důležité vidět  obal co možná nejvíce knih, pokud se chceš něco naučit, znamená to najít pár zajímavých knih a udělat si čas na jejich přečtení. Ti, co chtějí vědět co možná nejvíce, vidí pouze obal mnoha knih; možná se podívají na pár stránek, avšak nikdy ani jednu z nich nepřečtou. Ve skutečnosti nemá smysl hned si knihu brát.

Když jsi důkladně přečetl nějakou knihu, tak se o ni musíš starat, abys měl možnost si ji znovu přečíst, pokud jsi zapomněl něco z její moudrosti a tajemství. Pokaždé, kdy ji čteš, vždy nalézáš nový smysl. Některé knihy jsou špatné, jiné dobré; některé nudné, jiné zábavné; některé plné znalostí, jiné pouze na ukrácení času; některé tlusté, jiné tenké; některé příjemné, jiné únavné, a tak dále. Některé knihy mají krásný, blýskavý obal, avšak když je otevřeš, jsou zcela bez obsahu; některé mají neutrální obal, jsou však plné krásných slov; některé opotřebované, staré a fádní, avšak plné moudrosti.

Všechny knihy se od sebe odlišují (lidé nejsou vytištěni v tisících exemplářů, ale zhruba řečeno, jedno vydání je totéž, co jedna určitá kniha). Někteří autoři napsali více knih a prostřednictvím toho autoři ukázali více svých stránek. Někdo přečte jednu knihu, někdo jinou a někdo rád přečte všechny knihy.

Stejně tak je tomu i s lidmi, některé své stránky ukazujeme různým lidem. Někdo vidí naše stránky všechny. Povrchní vztahy dávají najevo jen obal a z něj se ve skutečnosti dovídáš o této knize jen málo. Nevíš, co se skrývá za obalem, dokud si neuděláš čas, abys knihu pročetl. Ve skutečnosti může být těžké přečíst, které si přečíst chceš. Některou knihu dostaneš neotevřenou, jiná je napsána v hádankách, takže jí nerozumíš. Některou nemůžeš získat; jiná je vypůjčená, protože si ji vzal někdo jiný. Chci zvláště zdůraznit, že pod pojmem "číst knihu" nerozumím mít sexuální kontakty s příslušným člověkem. Část "barevných" má tendenci podobné věci dělat. Po mnoha komplimentech jak je žena půvabná a krásná, které říkají, aby ji pozitivně naladili, říkají fráze typu "pojď ke mně domů, chci tě lépe poznat". Mohu povědět, že jedna moje známá mi říkala, že se to týká právě "barevných", a sám nic nezveličuji. Mnozí z těchto "nositelů chorob" (AIDS přišel do Norska od "barevných", zvláště od Afričanů a Jihoevropanů; syfilis přišel od Indiánů) nezřídka znásilnili ženy, které k nim přišli domů a nechtěli s nimi mít sexuální kontakt. Slýcháme o tom hodně z novin, i když se noviny snaží co nejvíce skrýt ten fakt, že násilí páchají právě "barevní".

Číst knihy je totéž jako poznávat se s člověkem jiným stykem než pohlavním. Pohlavní soužití je třeba mít se zvláštní "knihou", tuto "knihu" milovat nejvíce ze všech. Nikdo jiný nesmí číst ony nejskrytější kapitoly knihy, kromě vyvolených; to se týká žen, jak bylo vysvětleno dříve. Následkem toho muž nenajde ženy, které se o něj budou dělit s jinými ženami. Takže se muži musí spokojit také s jednou ženou, avšak z jiného důvodu než je tomu u žen.

Pro získání přístupu k různým kapitolám je třeba být ve správné chvíli na správném místě, nebo vytvořit zvláštní situaci a někdy lze prostě otevřít knihu a číst tu kapitolu, kterou si přeješ.

Například se lze prostě zeptat člověka, co znamená to či ono, zatímco pro poznání toho, čeho se člověk bojí, je třeba vytvořit situaci, která ukáže míru jeho strachu. Čtěte knihy a nedívejte se jen na obal nebo je prohlížejte. Kniha tě může naučit jen tomu, co si v ní přečteš.

Stáda hynou,  
I rodiče umírají,
I ty sám jsi smrtelný;
Já však znám to,
co nikdy nezemře,
to, co se nikdy nenarodilo.

Homo Homini Lupus est (člověk člověku vlkem (lat.) - pozn. rus. překl)

Cítím se podvedený, protože jsem se narodil v době míru, kdy jsou stále snahy o vytvoření celosvětového míru. Vůbec si nepřeji žít v míru, konflikty vzrušují mou přirozenost, chci bojovat a zemřít ve válce, zabíjet a být zabit na bitevním poli! O tom sním a vím, že mnoho jiných mužů a mladíků přemýšlí stejně jako já, takže nejsem s podobnými sny sám.

Mnozí mluví o tom, že nikdy nedovolí, aby došlo k nové světové válce. Zdá se, že vůbec nerozumí potřebám lidstva. Dal bych vše za to, abych zemřel v boji; od dětství jsem si myslel, že je lepší prožít pět minut ve válce, než celý život bez války! Jedním z důvodů, že vůbec žiji, je naděje, že jednou zemřu v boji! Když skončila studená válka, něco ve mně vyhaslo - naděje na válku utrpěla krach.

Každým dnem ztrácím malou část naděje, již bylo dost dnů bez války, už bylo dost dnů bez skutečného smyslu. Den bez boje je den bez života. Žít v boji znamená žít, žít v míru znamená degenerovat!

Naši rodiče nám zničili všechny možnosti zemřít jako muži. Kvůli nim a jejich zbabělému systému jsme nuceni umírat ve vlastních postelích jako zbabělci!

Statistika sebevražd nebyla nikdy vyšší než nyní a vytrvale roste. Ve válce nikdo sebevraždy nepáchá, neboť válka všem dává smysl života! Právě naděje na zítřejší den dělá život cenným, takto život pokračuje. V den, kdy začne válka, všichni budou doufat a bojovat za mír, a tehdy dostane život pro všechny smysl.

Když není žádná možnost příchodu války, je těžké doufat, je těžké i žít. Nezápasit a nebojovat je pro muže stejně nezdravé jako se zříkat pohlavních styků se ženami! Vyvolává to v mužské mysli chorobu, čili se kvůli tomu muž nevyvíjí tak, jak by měl. U mužů vznikají psychické problémy a problémy s chováním. Mnozí to kompenzují uspokojováním svých mužských instinktů jinými způsoby, například "slepým" násilím a příliš aktivním pohlavním životem s mnoha partnerkami, hlavně pokaždé s novou. Mír dělá z mužů psy s komplexem méněcennosti!

Skutečný muž se v této židokřesťanské společnosti stává méněcenným; právě muži jsou utlačováni, ne ženy! My, kteří se nestáváme psy s komplexem méněcennosti, se však stáváme psychopaty a pomatenými a mnozí nás prohlašují za duševně nemocné, protože máme zdravý mužský instinkt, a tudíž si přejeme válku, smrt a strádání, z nichž může náš národ růst a učit se.

Skutečné přátelství vzniká pouze ve společném boji. To je v naší době zcela opomenuto, je však možné, že dnes už nepotřebujeme přátelství, pokud máme systém v podobě "našeho dobrého přítele"?

Jiným následkem tohoto zatraceného míru je, že muž degeneruje postupným rozvíjením ženských instinktů, duchovních defektů, jakým je homosexualita. Žena také strádá kvůli této mírové misantropii, rozvíjí u sebe instinkty, kterých nemají muži dostatek. Ženská svědomitost a věrná povaha dělají vše pro to, aby lidstvo přežilo. Žena chrání sebe samu a svoji rodinu s krajním fanatismem, pokud nenajde skutečného muže, který to může udělat. To se děje na úkor vlastních ženských instinktů, takže u žen se také rozvíjí duchovní vada, také ve formě homosexuality - mužských žen, které se považují za muže. Bisexualita u žen naproti tomu není duchovní vadou. Pro ženy je zcela přirozené dívat se na druhé ženy, krásné a sexuálně přitažlivé. Žena vyjadřuje nahlas obdiv, když vidí jinou ženu, a zde nemáme důvod reagovat. Dochází k tomu z prostého důvodu, že na ženy je příjemné se  dívat, zatímco muž je ošklivý - má chlupy na tváři, hrubé rysy tváře a velké, těžké tělo. Jsme tak oškliví, že když přicházíme domů z bitevního pole s krvavými ranami, z kterých se stávají jizvy, tak nás nedělají nehezkými, naopak jsou důkazem mužství.

Muže nemá dělat přitažlivým jeho vzhled, ale jeho chrabrost na bitevním poli! Ženy jsou naproti tomu přitažlivé kvůli své kráse, čistotě a půvabnému vzhledu! Od muže je třeba očekávat, že je schopný a chrabrý na bitevním poli - jakož i on očekává od ženy, že je čistá (význam "čistoty" byl ve "Vargsmålu" podrobně vysvětlen již dříve)!

Možná je to zastaralý pohled, není však o to méně zdravý a lidský. Snažím se být více člověkem než židokřesťané, a ne méně, poněvadž se nesnažím potlačovat a ničit své agresivní lidské instinkty!

Je hloupé chtít změnit lidskou podstatu. Evoluce přináší změny pozitivním směrem, a to je, jak jsem psal výše, část naší harmonické podstaty.

Abychom mohli říci, že žijeme v míru, musíme vědět, co je válka. Tu snad zná starší generace, která zažila válku několik měsíců roku 1940, kdy Němci okupovali Norsko, a pět let spojeneckého bombardování, nikdo ji však více nezná.

V tomto životě jsem válku nezažil, jedině jsem střílel z vojenské pušky ráže 22 a brokovnice. Také můj otec žil v hlavním městě bojujícího státu (Bagdád roku 1980 nebo 1979, nepamatuji si přesně), tehdy jsem žil na Kypru a později v Norsku, nemůžu však o sobě nijak říci, že jsem zažil válku.

Mohu říci, že nevím, co je válka, a proto spíše nevím, co je mír. Co je vlastně takový mír? Jaký má smysl žít v míru? Proč se to nesmíme dozvědět? Když nemůžete vysvětlit, co znamená žít ve válce, tak si to musíme vyzkoušet sami. Je to totéž jako se sexuálním kontaktem - je třeba ho vyzkoušet, aby člověk poznal, co to je; nikdo nám to nemůže vysvětlit. Musíme to okusit sami!

Zakazovat nám válečnou zkušenost je stejně šílené, jako nám zakazovat hledat si ženu k pohlavnímu životu s ní.

Jako (norský) muž mám dvě základní touhy: smyslnou touhu po skutečné norské ženě/dívce a touhu bojovat ne na život, ale na smrt za můj hrdý národ! Nemá smysl účastnit se války jen kvůli válce, musí to být válka se smyslem, drahocenná válka; válka za obranu vlastního národa a vlasti před napadením!

Tyto dvě základní touhy  ze mě dělají muže; pokud nemám obě, tak nejsem muž!

Doufám, že dostanu šanci zemřít jako muž - v boji, pokud ne, budu se muset obětovat Ódinovi jako posledním zoufalém řešení. Raději zemřu rukou jiného člověka než svou vlastní; ale pokud není jiného východiska, tak budu přinucen to udělat.

Vrhni kopí a přenechej padlé Ódinovi! Padnu a získám tajemství v tom velkém sále králů, kde budu bojovat až do ragnaröku. Tenkrát se možná opět potkáme, neboť vy, kteří zemřete na posteli, jste slabé mrtvoly Hel!

Aeternitas Te Adjutabitur (věčnost bude tvým pomocníkem (lat). - pozn rus. překl.)

Pohan, který najde velkou jabloň, k ní přijde, vyleze nahoru, dosyta se nají a vezme s sebou tolik jablek, kolik jich unese.

Křesťan přistoupí ke stromu, sedne si pod něj a modlí se k "bohu", aby mu jablko spadlo přímo do rukou. Po nějakém čase, kdy jablka přezrají, padají přímo do křesťanových netečných rukou. Křesťan děkuje "pánu" za to, že dal křesťanovi potravu, a také to považuje za důkaz toho, že "bůh" existuje a je sním, však mu dal jablka, ne?

Problém pro tohoto křesťana nastane v případě, že zemře hlady dřív, než mu jablka spadnou do rukou, nebo pokud onen pohan všechna jablka sebere a sní, ještě než některá z nich spadnou k nečinným křesťanským lenochům, kteří sedí dole a čekají, až se zcela naplní "boží vůle". Tohle křesťanské lenochy nesmírně rozčiluje, a protože je jich dvacetkrát více než pohanů, tak se mohou na pohana vrhnout a držet ho, aby nemohl vylézt na jabloň za jablky. Mohou ho přimět dělat totéž co oni - sedět a čekat, až jim "bůh" dá jablka, nebo zemřít hlady, pokud se "bůh" bude domnívat, že si je nezaslouží. "Cesty Páně jsou nevyzpytatelné".

Pokud se pohan ke stromu přikrade v noci a vezme si jablka, když křesťané spí, tak ho vsadí do vězení. Porušil zákon, zákon "boha", kterého oni představují. Ano, ve skutečnosti oni objevili zákon o "boží vůli" a oni se nepochybně starají o zájmy "boha". Oni objevili zákon, který z tebe dělá zločince, i když tento zákon popíráš. Takže pozor, porušovat "boží vůli" je rouhavé a rouhání trestá zákon.

Toto je skvělý příklad židokřesťanského myšlení. Již to, že "kacíř" znamená "toho, kdo se odvažuje myslet samostatně", prozrazuje dosti o tomto směšném židovském náboženství! Vezměte si ten svůj šmejd a nechejte si ho; my ho nepotřebujeme a nepotřebujeme ani vás. Buďte živí a následujte svou přirozenost. První, co můžete říci, je to, že žijete; prvními, jimiž se stanete - lidmi hodnými úcty! Rozdrťte křesťanství a vše, za čím stojí; jsme Norové, ne otroci Židů!

Největší vojáci žijí jako střela, ne jako cíl. Střela  putuje prostorem - přímá, rychlá, živá a v pohybu; má směr a nekonečný cíl. Nepohyblivý cíl stojí v řadě a pouze čeká, až se něco stane.

Amor/Freyja/Afrodita/Ištar

Jméno "Varg" jsem si nevybral pro zábavu. Změnil jsem si jméno z Kristian (dost směšné je, že " Kristian" znamená Krista, stejně jako "Christian" znamená křesťana) na Varga v posledních dnech března roku 1993. Za jménem, které používám, se skrývá hluboký význam.

Každá z těchto run něco znamená. Pokud postavíme všechny runy do tohoto diagramu, dostaneme následující:

W/V - "radost", A - "Ás", R - "cesta", G - "dar"

А - "Ás", М - "muž/člověk", О - "dědictví", R - "cesta"

R - "cesta", O - "dědictví", М - "muž/člověk", А - "Ás"

G - "dar", R -" cesta", А - "Ás", W/V - "radost"

"Vlčí kříž" ("Ulvkors") se skládá ze dvou částí, každá část je S (SS je  "vlčí kříž", oheň a voda, duch a tělo) a každá část je také jedním z Ódinových vlků, jimiž jsou Geri (lačnost) a Freki (přísnost, žádostivost, tvrdost). Proto se nazývá "vlčí kříž.

Pokud umístíme "vlčí kříž" na tento diagram, nazvaný "Sator", tak pochopíme, v jakém pořadí je třeba zapsat runy, aby se zbavily chaosu a uspořádaly se.

Jedna z kombinací dává následující: "Ás" - "cesta/jet" - "dar" - "dědictví". Jiná kombinace: "cesta/jet" - "Ás" - "radost" - "muž".

Pokud slova trochu vyskloňujeme, tak se můžeme pokusit  získat celé věty. Dva příklady: Ás jede na radostném člověku, který získal dědictví, dar; a Ás jako dědický dar jedoucího, radostného člověka.

V této souvislosti je důležité vědět, že "jet" ("ride"), může ve staronorštině ("reid") znamenat cestu, připravenost k cestě, stádo, hrom, hrůzu, blesk, vůz, loď a dopravní prostředek. Jedoucí člověk může být člověkem, který burácí vztekem; hrozivým člověkem; tím, kdo se stará o jiné/něco jiného, a tak dále. Dědický dar může být darem, který člověk dostává krví, protože patří k rodu či národu. Ás, neboli "bůh", jak dnes můžeme říci, může být Ódinem, poněvadž on je Ás nad Ásy; nebo může být myšlením/vírou/ideologií/věděním Ásů.

První věta tedy může znamenat myšlení Ásů, jímž disponuje člověk správného rodu (rodu Ásů) - a on je tomu rád. Druhá věta může znamenat myšlení/vědomosti Ásů (které jsou bezpochyby dar), které jsou skrze  krev uchovány pro člověka, jenž zuří (burácí) a má z tohoto vzteku radost. Existuje mnoho možných kombinací, všechny však mají stejně rozumný význam.

To znamená, že vědomosti Ásů se nachází i v nás, že je pouze hledáme v našem nitru ("v krvi"); že se tam již ve větší či menší míře nachází. Vždycky se budou nacházet ve správném rodě - germánském národě - a my jsme na to hrdí a jsme tomu rádi.

Numerologický význam mého jména není náhodný. Moje iniciály jsou V.V. V je 22. slovo v abecedě (v numerologii se používá abeceda, poněvadž tvůrci numerologie abecedu používali - bílou árijskou helénskou abecedu Pythagora, také je však možno používat futhark). Číslo 22 je nejsilnější číslo jak v pozitivním, tak v negativním smyslu. Číslo vytváří krajnosti - extremismus jak v pozitivním, tak negativním smyslu. Mé staré jméno bylo Kristian. K je 11. písmeno abecedy a přechod k V/22 nedělá nijak zvlášť rozdíl, v každém případě je 22 dvakrát silnější než 11. Čísla 11 a 22 mají v numerologii  stejný význam jakožto zvláštní čísla.

Moje jméno má číselnou hodnotu 48 (4+8=12). Číslo 12 má mnoho významů (a je dosti směšné, že je to také číslo Krista (nelze nesprávně chápat jako "Ježíše Krista")). 48 je také číslo 3 (4+8=12, 1+2=3). Nejvyšší číslo je 9 (o numerologii viz. výše). Číslo 3 je číslo trojité shody, od trojjedinosti atomů po božskou trojjedinost (Ódin,  Hœni a Lodur. Rtuť, síra a sůl. Elektron, proton a neutron. Urd, Verdandi a Skuld; a tak dále), všechny dobré věci jsou také 3.

Má rodina má číslo 103, což je opět číslo osudu s velkou silou. 1+0+3=4 (ve shodě s poučkou, že nejvyšší číslo je 9) a číslo 4 je posvátné jméno v mnohých kulturách, také Tetragrammaton (řecky "jméno ze čtyř písmen") - jméno "boha" v mnoha kulturách, například Ódin, Alláh (arabské jméno), Adad (asyrské), Amon (egyptské), Itga (tatarské) a Ezar (turecké). Varg je také slovo ze čtyř písmen. Číslo stálosti, jistoty, čtyř elementů, nebeské spravedlnosti, ročních období, větrů, a tak dále. Patrně ženské číslo.

"Varg" znamená "vlk", "zloděj", "zbojník", "bandita", "zabiják" a "varg" (varg je velký, kouzelný vlk, jako ve slově "vargulv"/"varulv") a "varg" znamená ještě člověka mezi životem a smrtí, a je to také jméno einheriho. Stromem varga je šibenice a varg je symbolem lidské bestiality. Asgardreiden je armáda skládající se z jarlů, vojáků a zvířeckých zabijáků. Ódina také nazývají ještě "Hangadrottin" a "Hangatyr". Obě tato jména znamenají "bůh oběšených". Všichni oběšení odcházejí do posvátného mužského bratrstva Ódina.

Jak vidíš, ve volbě mého jména byl smysl. Píšu to zde proto, abych Nory vyzval k vybírání rozumných jmen místo toho, aby se nazývali zcela nesmyslně; a aby věděli, že jsem si vybral toto jméno ne kvůli tomu, abych měl "zlé" jméno, které označuje vlka. "Chodíme jako vlci mezi ovcemi" - to je typické "satanské" rčení, které "satanisty" nutí na sebe pohlížet jako na dravce mezi křesťanskými ovcemi. Nevybral jsem si takové jméno z tohoto důvodu - je to jméno einheriho.

Norská pohanská fronta

Mnozí nacionální socialisté v Norsku, i jinde na světě, jsou křesťany. Je to bezesporu protimluv, avšak tím neméně nacionální socialisté jako celek křesťané.

Doufám, že "Vargsmål" dokáže některé z nich odkřesťanštit, jak spoléhám na to, že se nacionálně socialistické Norsko a Skandinávie stanou jedním celkem, který může být libovolnými prostředky shromážděn pod jednou vlajkou. Neodkřesťanštění nacionální socialisté nejsou v mých čistě modrých očích stejně ctihodní jako my, pohané, a proto s nimi nebudu spolupracovat. Naštěstí většina nacionálně socialistického prostředí jsou pohané, avšak nepohané jsou také naši nepřátelé jako židokřesťanští zrádci země.

Ano, nazývám křesťanské nacionální socialisty zrádci země. Jsou stejnými zrádci naší země a našeho národa jako jiní židokřesťané. Pouze pohanský nacionální socialista je skutečný nacionální socialista!

V mé nynější situaci nemohu udělat mnoho pro to, abych aktivně začal pohanskou frontu. "Vargsmål" je výzva pohanskému Norsku k založení podobné fronty! Založil jsem Norskou pohanskou frontu v březnu 1993 a doufám, že vy na svobodě můžete jít dál a tuto frontu vybudovat. Norsko ji potřebuje. Nynější nacionalistické strany jsou křesťanské a apelují v podstatě na staré lidi.

Potřebujeme Norskou pohanskou frontu sestávající se z mladých, bodrých a zdravých pohanů, kteří si přejí směle vystoupit se svým přesvědčením.

Nezávisle na mně si musíte poradit se zahájením organizace Norské pohanské fronty, každý pro své norské město a vesnici, a nekonkurovat si a nebojovat jeden s druhým, jak k tomu měly dříve nacionalistické fronty sklon. Není důležité, kdo dělá větší část nebo kdo z vás je lepší, body se sbírají ve společném boji proti témuž nepříteli. Až budou fronty založeny nebo je založíte vy, musíte jeden s druhým vejít do kontaktu a spolupracovat na teritoriální základě.

Jak již bylo dříve zmíněno, nebereme v úvahu, zda se jeden druhému osobně líbíme nebo ne. Důležité je, že máme jednoho společného nepřítele, abychom proti němu bojovali. Abychom nepřítele rozdrtili, musíme své osobní pocity držet na uzdě.

Abychom přišli do Valhaly, musíme projít kolem mnoha stráží. Jsou to Ódinovi vlci Geri (lačnost) a Freki (žádostivost) ; je to vlk, sedící u vstupní brány; je to orel, který krouží nad síní a hlídá. Samotná síň je vybudována z našich zbraní, naše kopí se stávají zdmi, štíty střechou a lavice jsou pokryty našimi drátěnými košilemi. Také musíme přejít řeky Tund (sebeláska, samolibost) a Ifing (pochybnost, nejistota).

To znamená, že musíme srazit na kolena naše vlastní slabosti: lačnost, konfliktnost, zvířeckost (vlk), pýchu (orel), domýšlivost, pochybnost a nejistotu, a naši zbraň musíme udělat čímsi konstruktivním. Nemusíme ji používat k ničení, musíme ji používat k budování vlastní síně. Používat ji k budování Norska. Víme, že pro vybudování nového musíme zničit to staré a pro zachování starého musíme zničit to nové. Nemůžeme budovat pohanský stát na židokřesťanském základě! Musíme židokřesťanskou říši obrátit v trosky, zničit ji, a takto vybudovat pomocí naší vlastní zbraně naši vlastní říši na pevném základě - pohanském základě, který spočívá pod židokřesťanským!

Musíme požadovat více od sebe, ne od druhých. Může se to zdát paradoxním, že sedím tady a "žádám" od vás, abyste od druhých mnoho nežádali a žádali více od sebe (což je také paradox), budu to však "žádat", protože v opačném případě situaci nezvládnete.

Jsem vůdce kmene, který musí jít vpřed, aby založil Norskou pohanskou frontu! Jakožto vůdce se musím chovat jako Ódin, prodávat se (jak to učinil Ódin, aby získal Suttungův med), snášet hanbu (jak to učinil Ódin, když se naučil ženský Seid,  jehož praktikování je pro muže hanbou), vystavovat se nebezpečí (jak to učinil Ódin, aby našel Mímiho studnu moudrosti) , obětovat se (jak to učinil Ódin, když dal své oko za malý doušek ze studny moudrosti, a jak učinil, když se pověsil na Yggdrasil), učit se historii (jak to učinil Ódin, když se vydal k Urdině (uplynulému) kvůli malé radě ohledně budoucnosti) a dělat mnohé ne zrovna příjemné věci.

Být vůdcem neznamená, že žiješ lépe než všichni ostatní. Znamená to, že musíš obětovat všechny své osobní sny, většinu radostí a své osobní city! Mohl bych pomyslet na to, že si najdu ženu, abych místo toho s ní žil v klidu a pokoji, daleko od problémů světa, ale nemohu. Má povinnost je obětovat sebe a svá osobní přání kvůli mému kmeni. Důvodem, že jsem vůdce, je, že nemám přání; vůdce je odsouzen k zcela nešťastnému životu bez radosti a potěšení, kromě toho nejnutnějšího. Být vůdcem je mé neštěstí, můj žalostný osud. Není to nic jiného než vysilující práce a trýzeň, je to však má povinnost. Vůdce je největším sluhou kmene.

Mnozí řeknou, že se snažím sebe představit jako takového hrdinu. Ať si to říkají. Právě taková nepříjemná prohlášení musím trpět, to je ona hanba, kterou musím jako vůdce trpět!

Úpadek

Dnes se hodně žvaní o "společnosti blaženosti". Ve skutečnosti však tato společnost nedělá nic jiného, než že nás naprosto ničí. Mění lidi ve flákače, kteří dělají pouze to, že se baví v luxusním prostředí, jí luxusní pokrmy a spí v luxusních postelích. Pokud se máme naobědvat, tak si otevřeme sáček s ingrediencemi, které potřebujeme, vezmeme vodu z kohoutku, uvaříme na sporáku vodu a ingredience tam nasypeme. Za deset minut je oběd hotov. Jíme, půlhodinu se bavíme a jdeme na trénink. Draze platíme za pomoc k dobré fyzické kondici.

Ve zdravé společnosti si vezmeme doma vyrobené vědro, sejdeme do sklepa, naplníme vědro vodou a neseme ho zpátky do kuchyně. Jít se může daleko či blízko, ale nést vodu je stejně těžké. Jídlo jsme vypěstovali sami nebo ho vyměnili za to, co jsme sami vytvořili (nebo za práci), což také vyžaduje těžkou práci. Abychom vodu uvařili, musíme zapálit oheň na sporáku či pod hrncem, který jsme sami smontovali (opět to byla těžká práce) nebo ukovali, což bylo také těžké. Pokrm je připraven a sněden. Dnes chceme připravit pokrm tak, aby nás to bavilo a bylo praktické. Ve skutečnosti tato "společnost blaženosti" nemá žádný smysl. Dosáhli jsme toho, že jsme zcela závislí na systému. Stali jsme v židovském systému otroky!

Za peníze si můžeme koupit život v degeneraci nebo, jak mnozí říkají, za peníze si můžeme koupit rozkoš. Ti všichni jsou hráči o peníze - typičtí rušitelé pracovní morálky. Nač musíme pracovat, pokud můžeme vyhrát kupu peněz, aniž bychom hnuli prstem? Vše, co v této společnosti potřebujeme, jsou peníze. Pokud máš peníze, tak to bude stačit člověku druhého pohlaví, který tě bude "milovat" nezávisle na tom, do jaké míry jsi ošklivý a hloupý. Pracovat dnes v mnohém znamená pouze dočasnou věc; vyhrajeme miliony pro to, abychom po zbytek života  žili v luxusu (úpadku).

Potřebujeme žít v primitivním, těžkém světě, abychom výhledově přežili. Buď zemře "společnost blaženosti", nebo zemřeme my.

Pokud se někdo vydá za město a žije tam způsobem, jakým jsme žili kdysi, tak systém dělá vše, co je v jeho silách, aby tomu zabránil. Především musíme platit daň z majetku. Ten nás dělá závislými na společnosti, poněvadž musíme mít peníze, abychom platili daně; a abychom získali peníze, musíme se podílet na systému. Není možné, abychom byli nezávislí na zbytku společnosti..

Ve Švédsku byl jeden člověk, který se odstěhoval do lesa a žil tam zcela nezávisle na společnosti. Stalo se to, že systém za ním poslal policii a odvedl ho zpět násilím k "civilizaci" a závislosti.

Druhý problém je, že umělé uspokojení obyvatelstva je luxusem společnosti. Lidé se domnívají, že jsou uspokojení. Nepřemýšlí o tom, že rozklad, který vidíme v současném světě, je vyvolán právě židovským otroctvím. Myslí si, že to tak i má být, a také si myslí, že je to dobře.

Je hloupé věřit v to, že lidé se sami zřeknou svého luxusu. To je jeden z důvodů, proč potřebujeme novou světovou válku. Potom prakticky nebude na výběr.

Věda

Dnes si myslíme, že tělo je tělo a nic víc. Necítíme to, co ho dělá živým. Naše tělo se skládá ze čtyř těl - Lik, Vordrin, Hamrin,Hugr a Ond, a jedné všudypřítomné duchovní materie (Ódin). Bohužel v této oblasti jde naše věda špatnou cestou. Hlavním důvodem je samozřejmě církev a později také inkvizice, která téměř vyhubila nadlidi. Takzvané "pověry" dnes vzbuzují jen smích! Ve starých katolických spisech to nazývali "Omnium pestium pestilentissima est superstitio" ("Ze všech nemocí je nejhorší pověra"). Tento názor se udržel až do naší doby a současní učenci tak stále myslí. Pokud budu mluvit například o "Jordsmøyking" (starodávná metoda léčení různých dětských nemocí. Nemocné dítě přikryli trochou hlíny a mělo se do týdne uzdravit. Tato metoda je nejvíce účinná, pokud se uplatňuje ve čtvrtek večer - pozn. ke švédskému vydání), tak současní učenci a fyzikové si jen odfrknou.

Celková struktura těla-duše se skládá z deseti elementů: Fylgia (duch), Hamingja (štěstí), Hamr (vzhled), Hugr (mysl, rozum, duše, přání), Lik (tělo), Minni (paměť), Odr (rozum, mysl), Sal (duše), Skuggi (stín) a Ond (duch).

Vidíme, že máme pět párů: Lik (Lik a Skuggi), Vordr (Fylgia a Hamingja), Hamr (Hamr a Minni), Hugr (Hugr a Sal) a Ond (Ond a Odr). To nám dává rovnováhu mezi pohlavími.

  1. Lik - materiální tělo. Vše minerální (například kameny)
  2. Vordr - duchovní tělo. Vše organické (rostliny)
  3. Hamr - astrální tělo. Vše pohybující se/organické (živé)
  4. Hugr - mentální tělo. Vše myslící (člověk)
  5. Ond - duch

Bez Vordrinu (životní síly) se tělo stává mrtvolou, bez Hamrinu se stává Vordrin neuvědomělým a bez Hugrinu Hamrin upadá v zapomnění.

V krátkosti povím o nich všech. Lik (fyzické tělo) potřebuje fyzické stimuly ve formě těžké fyzické práce nebo fyzického tréninku, Vordrin (životní síla) potřebuje stimuly ve formě tepla, radosti  a skutečné lásky, Hamen (astrální tělo) potřebuje stimuly ve formě tvoření, hudby, umění a snů, Hugen (mentální tělo) potřebuje stimuly ve formě duševní práce, při níž se trénuje paměť, koncentrace a rozum. Ond (duch) je výsledkem všeho ostatního. Potřebujeme také chlad, žal, hněv, mlčení, ticho, mentální odpočinek, a tak dále, aby se rozvíjela různá těla.

Současná věda to pochopila a dělí člověka na dvě části - fyzickou a psychickou, to je však příliš omezený pohled. Takový způsob chápání nic nezjednodušuje, jen dělá všechno více nepochopitelné. Abychom zjednodušili složité, musíme to rozdělit na více částí a analyzovat každou část zvlášť. Až budou všechny části rozebrány a pochopeny, můžeme je složit dohromady a analyzovat je jako jeden celek. V severské vědě se tělo dělí na deset částí (nebo na pět podvojných částí) a tímto způsobem dojdeme k jednomu celku. Tímto způsobem je snazší pochopit člověka i lidské potřeby.

Nový svět

Všechny hvězdy padají a nic není věčné, vždy však něco nového nahrazuje staré. Tak byl Ódin nahrazen "bohem" a nyní "boha" pomalu ale jistě nahrazují synové Ódina - Vídar a Váli. Ódina mohou vždy nahradit jeho synové a znovu jejich synové, a tímto prostřednictvím bude Ódin žít, dokud bude žít naše rasa. Budeme existovat pouze, dokud bude existovat Země - naše modrá planeta. Poté vstoupíme do nové fáze evoluce lidstva a změny formy, abychom se přizpůsobili jedenáctému zrodu. Svět, kde teď žijeme, je náš desátý "dům" či pátý, pokud počítáme po dvou; náš strom života je desátý (pátý), náš Ódin je desátý (pátý). Vše toto se zrodí znovu v novém jedenáctém světě. Tehdy se jedenkrát shromáždí Ásové na Idské pláni: Vídar (les, strom) a Váli (volba, selektivita) - synové Ódina, a Módi (zrno a ovoce) a Magni (síla, energie a to, co roste) - synové Tóra, kteří mají Mjöllni, kladivo jejich otce. Jak se praví v "Písni o Vaftrúdnim":

Vídar a Váli
vládnout budou,
až Surtova vyhasne výheň.
Módi a Magni
budou mlat třímat
po Vigniho (Tór - pozn. rus. překl.) pádu. (překlad Ladislava Hegera z roku1962 - pozn. čes. překl.)

Poté přijde Baldr ("vůdce", "člověk") a Höd ("země", "stát") z Helu. Pohovoří spolu a vzpomenou na runy a všechno to, co bylo kdysi, a v trávě najdou zlaté figurky patřící starým Ásům. Z háje Hoddmímiho (tajné sídlo Mímiho) vyjdou dva lidé: Líf ("život") a Líftrasi ("píšící život"), kteří se skrývali před Surtem ("temný"), když přišel z jihu na sever a sežehl celý svět. Jak se praví v "Písni o Vaftrúdnim":

Líf a Líftrasi
spasí v lese
Hoddmimově svou hlavu.
Ranní rosou si budou
svlažovat rty
odtud opět lidé vzejdou. (překlad Ladislava Hegera z roku1962 - pozn. čes. překl.)

Slunce má dceru, která je neméně krásná než ono samotné. Je stejně nebezpečná jako její matka. Jak se praví v "Písni o Vaftrúdnim":

Plavou dceru  
povije Álfrödul ("Hvězda álfů" - Slunce - pozn. rus. překl.)
než zhoubný ji zhltne vlk.
Po matčiných
pojede cestách
až zlé moci zahubí vládce. (překlad Ladislava Hegera z roku1962 - pozn. čes. překl.) 

"Píseň o Vaftrúdnim" jednoduše mluví o tom, že les, zrno a ovoce, výběr přírody ("přežívá silnější") a síly přírody přečkaly ragnarök. Později přišli z tajného sídla Mímiho lidé a znovu se usadili. Také na nebi svítí nové slunce. Zlaté figurky, které byly nalezeny v trávě - majetek starých Ásů, spolu s runami (tajemstvími) - jsou věděním a archetypy zbylými z desátého světa, v němž teď žijeme.

Sídlo Mímiho je u studny Mímiho, jedné ze tří studní, které se nachází pod každým kořenem Yggdrasilu, stromu světa. Jedna z dalších studní je v Helu a další v Asgardu. Poslední je pramen Urdiny. Poněvadž se studna Mímiho nalézá v Jötunheimu, a to daleko v Jötunheimu, tak se musíme domnívat, že háj Hoddmímiho je Nový Zéland. Dále od Asgardu (Skandinávie) a hlouběji do Jötunheimu není možno dospět. Také je nám známo, že pokud začne atomová válka, zůstane Nový Zéland jediným místem na Zemi, které nebude zcela zničeno.

Mímiho studna

Potom, co se Ódin stále ptal Mímiho na radu, se musíme domnívat, že Mími znamená "paměť". Nenašel jsem žádný překlad ze staronorštiny či islandštiny, kromě toho, jenž může znamenat "vzpomínat na uplynulé". Je zcela logické, že Ódin musí vzpomínat na to, co má znát; myslet na to, co bylo kdysi. Studna Mímiho je veškerá moudrost, kterou shromáždily a navěky uchovaly dřívější světy předtím, než zanikly, což se děje se všemi světy.

Důkazem o našem přesvědčení, že náš svět nikdy nezanikne, je způsob, jakým chráníme vědění. Máme obrovské sály s papíry a mnoho datových center, nic z toho se však nezachrání před velkým ohněm, přílivovou vlnou či zubem času. Papír hnije, počítače reziví a rozsypou se na součástky. Naši předkové stavěli pyramidy; vztyčovali runové kameny; dělali kruhy na místech, kde bylo nejsilnější působení hvězd; kladli kameny v kombinacích, které nám poskytují astrologické vědění; vytvářeli na kopcích archetypální symboly; stavěli ohromné kamenné konstrukce, které nám vypráví o jejich architektuře a stylu života.

Toto je také studna Mímiho. Studna, která nám vypráví o tom, co bylo kdysi.

A co děláme dnes? Stavíme ošklivé dřevěné domy, které padají, když jen zavane silný vítr (alespoň tady na západě) . Stavíme z oceli, která rezaví, ze skla, které se snadno zničí a ze dřeva, které shnije, než si přečteš tato slova. Co takového jsme postavili, že to bude stát tisíc let? Jaké vědomosti mohou využít naši případní potomci po naší smrti? Není smutné, že za tisíc let po naší smrti zůstanou v našich městech stát jen zdi vězení a některé betonové kolosy? Je to důstojný odkaz našim potomkům? Jakou moudrost skrývají ošklivé, nesmyslné betonové konstrukce? Pokud náš svět zanikne, tak potomci jistě řeknou: "Fuj, sakra, z jakých prasat bez vkusu to pocházíme! Oni nechápali, že je budeme posuzovat dle toho, co po nich zůstalo." A budou mít úplně pravdu, protože my nic nechápeme, když stavíme ty prasečí chlívky a žijeme tak, jak žijeme. Je to hanba pro naše předky a bude to hanba pro naše potomky. Vše, pro co naši předci pracovali a dřeli, je poskvrněno kvůli tomu zatracenému "bohu", podvádějícímu nás pomocí chytrosti a zrady podlých podopic, které se nazývají Židé! Jsou to svině parazité a bacily, jsou jen tím! Nabiflujte se to, čtenáři této knihy, nabiflujte se to!

Křesťanská kultura je prostředí k pěstování bacilů.  

Když toto říkám, jistě nemám zcela pravdu;  ve skutečnosti je věc ještě horší. Tento "bohem vyvolený národ" jsou vskutku bacily, bacily na modré planetě, na povrchu Země.

Chápu jedno - je důležité začít stavět domy a stavby, v nichž bude obsažena moudrost. Budovy, které budou stát tisíc let po tom, kdy náš svět zanikne. Hvězdářské observatoře z kamene; kamenné zdi s historickými fakty, zapsanými runami; budovy s náměstími, které prozrazují matematické vzorce; radnice s množstvím místností, vyjadřujícími číselnou hodnotu jména města či vesnice; rozestupy a úhly mezi domy, které něco sdělují; velké sluneční hodiny z kamene, a tak dále. Není důležité, jak nepatrná a jak zašifrovaná bude ta moudrost, která bude obsažena v každé budově, jež může říci něco o nás samotných nebo o našem vědění. Je to jedno, stavět jinak než bez smyslu. Místo toho, abychom utráceli naše peníze a zdroje za přepych a ostatní maličkosti, můžeme je vložit do Mímiho studně a pomoci našim potomkům pochopit tento svět, v kterém žijeme - svět,       z něhož přijdou. Neboť právě my sami se staneme našimi potomky, naše duše žijí věčně.

Pokud bude příliš mnoho duší, aby se všechny znovu vtělily, tak nadbytečné klesnou do jednoho ze světů hluboko, aby si odpočinuly do doby, kdy jich bude znovu třeba v tomto či jiném světě. Musíme vkládat do naší budoucnosti, ne přítomnosti.

Vysmívají se možná zákonům a morálce?
Vysmívají se možná jídlu a pití?

Vysmívají se možná nouzi a naší smrti?
Vysmívají se možná snům o nebi?
Vysmívají se možná usilování o moc?
Vysmívají se možná, možná ne?
Nic možná neexistuje.
Život je možná kolo,
přes které nikdo neprojde?

Nadčlověk

Aby se postavilo něco nového, je třeba zničit to staré. Mnoho se mluví o tom, co je špatné v okolním světě a kdo je toho příčinou; již se však tolik nemluví o tom, jak vlastně můžeme všechno změnit k lepšímu. Co vlastně můžeme změnit k lepšímu? To první, co musíme zlepšovat, jsme my samotní. Potkal jsem mnohé "revolucionáře", na kterých nic nebylo, kteří se nikdy neudržovali ve fyzické formě a kteří nedělali nic, aby byli moudřejší. Oni jsou sotva "revolucionáři" - v každém případě se za ně považují. Je přání, je vůle a dobré úmysly, zcela však schází poznání o tom, jak vlastně revoluci udělat.

Nejdůležitější je v prvé řadě udělat revoluci v sobě samém! Skoncovat s tím, abych myslel jako židokřesťanský otrok a choval se jako židokřesťanský otrok! Vytvořte si ideál, dle něhož byste žili - norský ideál, staronorský ideál! Začít myslet nordicky je velmi dobrý začátek, neboť pokud nejprve začneš myslet jako pravý Nor, tehdy se pravým Norem i staneš! My v Norsku potřebujeme právě pravé Nory! Nepotřebujeme líné, hloupé, pokorné, slabé, zhrzené, nečestné, bezpáteřné lidi, lidi bez hrdosti a cti, nebo lidi s negermánskou ideologií. Potřebujeme pravé Nory a nikoho jiného. Neboť komu jinému záleží na budování norského Norska, kromě pravých  Norů?

Aby se rozvíjel pravý norský duch a v budoucnu se získaly mnohé norské kvality pravého Nora, je třeba na sobě pracovat. Fyzický trénink, trénink ducha, trénink všeho. Pečlivé pěstování všeho, co se může stát v člověku nadlidským! Vše, co je třeba k tomu stát se pružným jako baletky, je se 15-20 minut denně protahovat a ohýbat. Vše, co je třeba k tomu stát se silnější, je hodina cvičení každý den. Vše, co je třeba pro dobrou formu, jistě není přímo běh, ale jen několikrát týdně rychlá chůze lesem a po poli. Vše, co je třeba k poznávání něčeho nového, je mít pár knížek ke čtení po večerech a je žádoucí nejen beletrie. Vše, co je třeba k lepší náladě, je přestat pít kávu a jíst nezdravé jídlo a také limonády a jiná americká svinstva. Není to tak těžké a nezabere to mnoho času vyšvihnout se na vyšší úroveň než je spodina, tak proč to neudělat?

Morálka se nedostaví přes noc, je však možné se za delší dobu zasvětit morálce za pomoci autosugesce. Nejlepší způsob, jak pochopit morálku, je číst severskou literaturu. Pokusit se přemýšlet a stavět se do různých situací jako pravý Nor tě nakonec udělá právě takovým. Nakonec se přesvědčíš o tom, že jsi pravý Nor, budeš chtít změnit svoji slabost na sílu, přinutit svou slabost, aby zmizela, klesla do hlubiny zapomnění a uvadla, jako když starý člověk zemře stářím. Pokaždé, když se něčeho obáváš nebo lžeš, běž do sebe, popřemýšlej o tom, čím jsi - pravý Nor, ne zbabělec nebo lhář. Po nějaké době vyženeš zbabělost a nečestnost vštěpováním si, že právě vyháníš ze své duše všechen strach a lživost. Nechť tvá síla vzkvétá, smrt slabým! Pravý člověk je silný člověk, pravý Germán je nadčlověk!

Idunn

V prvních příbězích, které byly napsány v předkřesťanské době, se nic neříká o tom, že Idunn má jablka, říká se jen, že má koš s ovocem. Ásové a Ásynje si na tomto ovoci pochutnávají, a proto jsou věčně mladými. Je to také hádanka s hlubokým významem. Nemluví se zde o ovoci, které dává věčné mládí, ale o lásce. Neslyšeli jsme nic o rodu Idunn, odkud přišla, a tak dále. Kromě toho, že nosí v košíku ono ovoce, víme jen to, že je žena Bragiho a že je světlá a krásná. Zde se dovídáme, že mladá láska nás udržuje mladými. Láska se opatruje v koši Idunn - v jejím těle, ženské vagíně. Právě vagína umožňuje lásku, v tomto smyslu je ovocem. Slýcháme, že všichni Ásové a Ásynje si na něm pochutnávají, a takto zůstávají mladými. Zároveň víme, že Idunn je žena Bragiho. Lze to snadno vyložit tak, že Idunn je mladá jako všichni milující a že Bragi byl hrubě podveden. Idunn je kenning (jinotaj, metafora - pozn. rus. překl.) pro ženy; tudíž Idunn není Ásynje, která vlastní všechno ovoce. Všechny ženy jsou Idunn, neboť všechny ženy mají koš se život dávajícím ovocem. Bragi, který je s Idunn ženatý, není ani Ás, ani člověk. Je to výmysl; Bragi znamená "vymyšlený". Co je vlastně ten tak zvaný výmysl? Samozřejmě je to samotná láska, rituál lásky, a cožpak milostná poezie není v prvé řadě spojená s ženami? Nazývejte to romantika, pokud chcete. Idunn je naivní důvěřivost v ženě, když ta na všechno ostatní zapomene a slepě se zamiluje; to, co může udělat z ženy smějící se, zamilovanou, mladou dívkou; to, co ženu udržuje věčně mladou. Ovoce, které ona dává muži, ho dělá věčně mladým.

Zde se opět dostáváme k homosexualitě. Neboť máme zprávu, že i Ásynje si pochutnávají na ovoci Idunn! Bisexualita žen je běžná a není nepřirozená. Mužům podobné, bisexuální či homosexuální ženy jsou stejně nemocné jako muži podobné orientace, v bisexuálních ženách však nic takového není. Muž se nemůže dívat po jiných krásných a přitažlivých mužích, s výjimkou krajních případů (možná se dívají jen po těch nejošklivějších a nejhezčích), zatímco u žen není problém  s tím, aby se dívaly po jiných ženách, pokud jsou krásné a přitažlivé. Je to přirozené, protože ženy jsou v mnohém krásné a přitažlivé, zároveň však jsou pro ně muži přitažliví, ale ze zcela jiného důvodu. My, jak již bylo poznamenáno dříve, jsme nehezcí a hloupí, velcí a nepraktičtí. Ve skutečnosti je žena složitější a rozumnější ve svém myšlení. Nás, hloupé muže, přitahují nejkrásnější ženy, zatímco ženy přitahují, což je zcela správné, ti hezcí z nás, ale také ti, u nichž je velká šance dát ženě co možná nejlepší potomstvo! Proto je pro ženy přirozené cítit se přitažlivé pro jiné ženy a nejlepší muže. Takto získávají jak hezké lidi, tak i ty, kdo jim mohou dát co možná nejsilnější potomstvo. Muž nemůže mít potomstvo (tak jako žena), a proto ho přitahují jen ty krásné. Ženy mají instinkt, díky němuž si cení hezkých lidí, protože je šance, že budou mít dítě - holčičku. Otec děvčátka musí být hezký, aby i ona byla pokud možno tak hezká jako matka, a tudíž měla větší šanci pokračovat a posílit rod s co možná nejsilnějším mužem. Proto bisexualita u žen nemůže být řazena k něčemu nepřirozenému a nemocnému jako u mužů. Naproti tomu homosexualita je nemoc a není důležité, k jakému pohlaví člověk patří! Právě ženský intelekt se má v této oblasti přičinit o to, abychom se vyvíjeli stále k lepšímu, protože muži znají jen to, že nejkrásnější ženy jsou i nejlepší.

Dnes nás vysoce vyvinutý intelekt přitahuje v mnohem větší míře než dříve. Je tomu tak proto, že jsme si uvědomili (domníváme se tak), že nejen fyzický vzhled mnoho znamená. Rovněž se domníváme, že ten, kdo vypadá chytrý, doopravdy chytrý je. Staré klišé, že nejkrásnější žena je i nejhloupější a že nejchytřejší žena je vždy ošklivá, už tak docela nezní. Naopak krásné ženy ze sebe často dělají husičky, aby upoutaly pozornost mužů, což téměř vždy znamená přání krásné ženy (chytré ženy dělají mnohé muže nejistými). Ženy vydělávají mnoho na víře mužů, že on je více obdařen intelektem, proto i ze sebe dělají husičky. Samozřejmě, hloupých nán je prostě taky mnoho. Nehezké ženy vypadají nejchytřejší z jediného důvodu - pokud nemohou přilákat nejlepší muže svým vzhledem, musí to udělat svým nitrem, proto je nutné, aby byly tak chytré, jak jen mohou. Muže, v každém případě některé z nás, přitahují chytré ženy, nehledě na jejich vzhled. Mnozí se                  domnívají, že nejchytřejší muže přitahují ženy se stejným intelektem. To je také omyl, protože nejchytřejší muži chápou, že krásné ženy jsou také chytré a neméně chytré než ty, které potřebují být chytré, aby přilákaly partnera. Nezapomeň, že nejkrásnější ženy jsou dětmi nejkrásnějších matek, které opět získaly nejlepší muže. Ošklivé ženy jsou dětmi ošklivých matek a otců, kteří si nenašli nikoho lepšího než ošklivou ženu, a proto je nepravděpodobné, že byli zvláště mužnými. Slabí, hloupí a oškliví rodiče s dítětem, které není lepší.

Muži se bojí chytrých žen a muži vždy musí mít ve všem pocit převahy na ženou. Skutečně chytré ženy - ne ty, které vypadají chytře, ale ty, které chytré opravdu jsou - to ví.  Krásné ženy s očima laně, to je typický obraz Idunn - té nejchytřejší ženy. Té, která dává muži jistotu, že ji předstihuje chytrostí; té, která dává muži největší důvěru v sebe a jistotu a která si ho obtočí kolem svého něžného prstíku - ta nejlepší ze všech žen!

Vystup na nejvyšší horu a pohlédni sám k horizontu

Ujasnil jsem si, že to, o čem tu hovořím, zcela nehovoří o tom, jaké ženy jsou nejchytřejší a jak to souvisí s vzhledem rodičů. Je mnoho nehezkých rodičů, kteří mají hezké děti, a mnoho nehezkých dětí, které mají hezké rodiče. Takže je moje teorie zcela chybná? Ne, není tomu tak; teď jen není tak správná jak před sto lety. Tehdy jsme ještě měli rozdělení na aristokracii a všechny ostatní. Dnes nemáme dost takové aristokracie, která by se vydělovala z ostatních. Ty, které můžeme obecně nazvat aristokracií, jsou v podstatě cyničtí kapitalisté, kteří byli chudí a kteří si vydělali bohatství zradou a lstivostí - jako samotný kapitalismus! Nemohu nikoho nazvat aristokratem. Je to spíše nižší vrstva společnosti, jen s více penězi. Do pojmu "aristokracie" zahrnuji, jak se říká, lidi dobrého rodu.

Ne, to, co říkám bylo více platné dříve - v době, kdy rody s dobrou krví nemísili svoji krev s kdejakou lůzou, jak to děláme teď!  Dnes mohou všichni získat rod, všichni se mohou stát v jednom okamžiku bohatými, všichni mohou na druhé udělat dojem lstí a klamem. Staré rody vůdců se utopily v krvi křesťanů a otroků. Potvrzením mé teorie však jsou křesťanské vesnice. Zde se rozdělení na třídy zachovalo ve větší míře než ve městě či větších vesnicích. Rod mé matky se během doby uchoval velmi dobře, protože knězi (a zednáři) byli téměř v každé generaci, ale podobní lidé se jen tak s někým neženili. Tyto skupiny byly nejvíce nesnášenlivé, zcela potlačují nižší třídy. Pokud se tato tradice udržuje od dob rodů vůdců a je stále silnější, tak to znamená, že jsou to tytéž nejušlechtilejší rody a jejich krev není smíšena s krví křesťanů a otroků. To potvrzuje moji teorii na 100%! Dobré rody jsou ještě lepší, zatímco jiné jsou stejné jako dřív.

Před pár lety bylo nepochopitelné, aby nehezký pár mohl dát život dítěti, které se, jak roste, stává krásným člověkem. Z eposů víme, že být tmavovlasý, bylo nepravděpodobné. Autoři si to uvědomovali a zvláště to zdůrazňovali, pokud měl hrdina tmavé vlasy. Dříve mnohé rozdělovalo lidi dle rodů, k nimž patřili. Dnes tomu tak není. Trápí mne pomyslet na to, že aristokracie je svržena a nyní se nachází tak nízko jako ostatní třídy! Elita se velmi promísila s lůzou, a proto již neexistuje, leda ve formě nevelkých semínek, která rostou uprostřed hnoje! Nikdy neslýcháme o tom, že je někdo nadaný, krásný nebo nějaký, "protože je z takového a takového rodu". Takto přemýšlet bylo dříve zcela normální - prostě proto, že tomu tak skutečně bylo, vše určoval rod. Komunisté musí být šťastní, protože přeměnili aristokracii v ostatní populaci!

Takže můžeme souhlasit s tím, o čem mluvím v předcházejícím odstavci. Je to jen přání, chtěl jsem si myslet, že tomu tak bylo, a věřil jsem, že tomu tak jednou bylo - do té doby, než jsem si uvědomil, jak málo je v lidech  čisté, dobré krve.

Toto má vztah i k rasové hygieně - místo toho, aby křesťanství vyčistilo lidi od toho nejhoršího, hniloby,  všechny v hnilobu mění! Proti čemu bojuji, je právě toto. Chci, abychom konali tak, aby nikdo v národě nebyl hnilobou, v každém případě, aby hniloby bylo pokud možno méně, a toho je možné dosáhnout zachováváním instrukcí týkajících se rasové hygieny, popsanými ve "Vargsmålu" výše.

Takže, žiji v minulosti? Jsem staromódní? Nemoderní? Zastaralý? NE! Já - to je zítřek, to je budoucnost!!! Znovu povstaneme a navždy se staneme silným národem!

Skuteční teroristé

Kvůli židovské moci v Norsku jsme nyní zcela na straně Židů. Po dlouhých letech práce na oklamání norského národa, a mimochodem také celého světa, nás "norští" Židé přinutili uvěřit, že Izrael chce mír na Blízkém východě. Celý mírový proces na Blízkém východě je jeden velký židovský podvod! Nás, norský národ, oklamali postavením, které nás nutí být spolu s Židy; klamou nás, abychom sympatizovali s Židy, což z nás dělá vějičku pro muslimské teroristy a potravu pro děla Izraele! Árijci jsou v špinavých tmavých židovských očí tou nejlepší potravou pro děla. Židovka Gro Harlem Brundtlandová, která je bohužel v našem Norsku předsedkyní vlády, se svými židovskými spiklenci - takovými jako Žid Jens Stoltenberg (ministr pro naftu a energetiku v našem Norsku), Žid Thorvald Stoltenberg (ministr zahraničních věcí v našem Norsku), Žid Rune Gerhardsen (vedoucí administrativy v našem hlavním městě) a mnoha dalšími - jsou ony síly, které slouží Židům na náš účet. Že jsi možná nevěděl, že předsedkyně vlády v Norsku je Židovka? Ne, to my vědět nemáme, takové věci se uchovávají v nejhlubší tajnosti. Ano, je Židovka. Její dívčí jméno je Harlem, což je název holandského židovského ghetta. Vůbec její vzhled by měl stačit, i když má modré oči. Proč Gro Harlem neřekne norskému národu, k jakému náboženství patří?  Samozřejmě lze něco zjistit, avšak tohle všechno jsou jen čisté spekulace, a já nevím, zda je židovkou i dle náboženství. Vím, že se narodila buď jako Židovka, nebo jako poloviční Židovka, nebo možná  "pouze" jako čtvrtinová Židovka. Tak tedy, teď je toto židovské spiknutí na mnoho let zamaskováno v podobě "mírového procesu na Blízkém východě". Nyní začínáme zakoušet následky.

Z tohoto důvodu je pro muslimské fundamentalisty Norsko světovým vrahem číslo 2. Jistě, naprosto není třeba vysvětlení, ale pro každý případ řeknu, že největším vrahem muslimů jsou USA s jejich prožidovskou politikou a  nadměrným počtem Židů ve vládě (ve vládě Norska je jich také mnoho, i když ne tolik jako v USA). Musíme ze sdělovacích prostředků slyšet, že fundamentalistické síly jsou velmi silné a nebezpečné. Je to samozřejmě pravda, muslimští fundamentalisté jsou silný mor a nemoc pro celý židokřesťanský svět, neříkají nám však, že židovská moc je 10-20 krát silnější. Jak Židé vysvětlí šestidenní válku?  Cožpak to není zatraceně dobrý důkaz toho, že není třeba, abychom se báli muslimů? Malinký Izrael, zaplavený nejnovějšími zbraněmi, které mu dodávaly USA od doby, kdy byl Izrael 12. května 1948 založen, v krátké době porazil Egypt, Jordán a Sýrii.

Po těchto válkách, které se uskutečnily pod vedením i současného izraelského předsedy vlády mezi dalšími "výherci cen míru", Židé pochopili, že za pomoci převládající vojenské síly USA lze dosáhnout více než za pomoci mírových rozhovorů. Tak zvané "mírové rozhovory", jichž jsme dnes svědky, jsou ve skutečnosti pokusem vyprovokovat válku mezi různými arabskými organizacemi a mezi Izraelem a jednou z arabských organizací. Židé chtějí válku, v posledních letech se pokoušeli podřídit vojenskému režimu jimi utlačované lidi, ale stihl je nezdar!

Nyní znovu utrpěli s válkou nezdar! Nechtějí tuto válku sami začít, na tom není pro světové židovské společenství nic dobrého. Aby nás přiměli uvěřit, že právě muslimští fundamentalisté začínají tuto válku, podnikají různé akce, které provokují muslimy k akcím proti Židům a sionistům po celém světě! Již bylo zmíněno, že na New York bude muslimy svržena atomová bomba (protože v tomto městě žije milion Židů, ještě bývá nazýván "Jew York"). První pokus byl neúspěšný, tak tedy nový bude úspěšný.

Očekává se, že to na Blízkém východě povede k válce mezi Židy, jejich hloupými sluhy jako je Arafat, a těmi muslimy, kteří vystupují proti útlaku svého národa! To je část plánu iluminátů! Pokud nevíš, kdo jsou ilumináti, tak řeknu, že jde o organizovanou židovskou moc! Ilumináti jsou hlavou všech zednářů; ti, kteří tvoří velkou část světových sil kapitálu, také zde na Severu! Ilumináti jsou nejvyšším výborem, složeným z deseti čistých Židů (nikoho jiného kromě čistých Židů nepřijímají!).

K čemu nás nabádají mocí zahalení Židé v Norsku? Skutečně chce být norský národ židovskou potravou pro děla a vějičkou? Vějičkou k vyvolání velké války na Blízkém východě, kterou Židé na 100% vyhrají, o tom jsme přesvědčeni (pokud prohrají, v jejich zpocených rukou zůstanou OSN a NATO). Nyní je zcela zřejmé, že paní Harlem si z nás přeje udělat potravu pro děla a vějičku! Důvod je prostý - prodá celé Norsko a celý norský národ třebas samotnému Satanovi, jen pokud ona, paní Harlem, dostane propustku do dobré společnosti - ať je to OSN nebo EU!

My samozřejmě nejsme Židé, nejsme "bohem vyvolený" národ, jsme hrdí a silní Norové, v židovských očích neužiteční lidé. Vzpomeňte si na slova z Bible, tam se tvrdí, že Židé mají právo zabíjet a vyhánět všechny jiné lidi. Toto není teorie, toto je praxe. Je to politika, kterou Židé realizují všude, kde jen mají možnost. Když se Velké Německo osvobodilo od židovského problému, s ostudou je vyhostilo, tak Židé přinutili ostatní svět odstranit tento nový výhonek z povrchu zemského. Dnes židovskou moc nikdo nepotlačuje. Čeho bychom se měli bát, nejsou muslimští fundamentalisté, právě psychopatická a k člověku nenávistná židovská politika by měla být důvodem k našemu strachu!

A tak se vysmíváme "takovým, jako jsem já". Jsme samozřejmě jen "pomatení idioti" a "nacističtí bastardi". Cožpak nemám všechny důvody znepokojovat se kvůli židovské moci, když je u nás v zemi s bídou jeden dva tisíce Židů, a přitom nejméně předseda vlády - Žid, ministr zahraničních věcí - Žid, ministr pro naftu a energetiku - Židy, a obecně Židé ve vládě, nemluvě o zednářích - "umělých Židech"?! Vezměte si například Narvik, kde všechny funkce ve vládě zaujímají zednáři - tedy "umělí Židé"!

Jak si vysvětluješ, že na Norsko ukazují jako na vraha muslimů № 2? Nevěříš, že muslimové, ti fundamentalisté s tak velkou silou, před kterou nás stále varovali, dobře vědí, nakolik silná je židovská moc v Norsku? Proč musíme utrácet stovky milionů, abychom vytvořili "mír na Blízkém východě, pokud je to jen kvůli tomu, že je u nás v zemi tolik Židů ve vládě? Již jen vnitřní politika Norska je důkazem toho, že je řízena Židy! Ale naše přistěhovalecká politika je jeden z důvodů vymývání naší germánské krve. Jaký účinek na nás budou mít hrozby muslimských fundamentalistů, pokud nikdo z nich nebude v zemi? Jak si vysvětluješ, že je v Norsku plno muslimů? Je to právě proto, že židovská moc potřebuje, aby tu byli, protože nám mohou nahánět strach, utlačovat nás, abychom se báli o svůj život a vrhli se přímo do pasti židovské moci a orodovali o pomoc, a to nás jednoduše vtáhne do války či konfliktu na straně Židů!

Od začátku sem židovská moc pouští muslimy, a tímto způsobem dělá z muslimů naše největší vrahy. Takto se nacházíme zcela ve zpocených a vlhkých rukou židovské moci proto, aby nás přetvořila do podoby vějičky a potravy pro děla! Přirozeně s jednou výjimkou - mě, vždyť jsem pohan. Mě nijak nekontrolují, a tak mě posadili do  vězení, aby se zbavili překážky v požidovšťování Norska!

Právě tyto síly činí to, že lidé se stávají těmi, kým jsem se stal já - ti lidé, kteří milují svůj národ a vlast a kteří nehodlají tiše sedět, zatímco židovská moc se snaží zničit to, co oni milují. Tito lidé se stávají extremisty. Je mi jasné, že každý extremismus je nebezpečný, ale jak, sakra, máme uchránit náš národ a vlast? A pokud je extremistické síly ničí, cožpak se nestáváme takovými extremisty?  Je zbytečné vstupovat do rozhovorů s těmi, kteří si přejí tvou smrt! První, co jsem pochopil je, že Židé chtějí zničit muslimy, protože muslimové se snaží zničit Židy.

Židé nemají svůj národ, nejsou doma nikde na Zemi. Vždycky žili jako parazité na jiných národech a lidech; pokud se národy osvobozují od těchto parazitů (jak to udělalo Velké Německo, když je vyhostilo na západ), tehdy paraziti proti nim bojují! Problém s těmito parazity, Židy, je v tom, že sami nebojují, používají můj národ ve svůj prospěch v podobě předvoje, v podobě vějičky a potravy pro děla! Toto dělali vždy, a přišel čas je zastavit, aby Židé již více nemohli rozeštvávat lidi proti sobě v náboženských válkách. Vždyť ta náboženství byla vymyšlena právě Židy, aby měli možnost stále popuzovat lidi proti sobě. Nyní mají problémy, a potom je krásné vycházet z toho, že "my" jsme křesťané a Arabi jsou muslimové. To je jediný důvod k tomu, abychom proti nim něco měli? V každém případě křesťané, a také já a stejně smýšlející, máme něco proti jiným rasám a národům z biologického důvodu a samozřejmě s jinými následky. Nicméně do té doby, dokud jsme "my" křesťanským národem, budou pro nás muslimové hrozbou právě proto, že obě tato náboženství jsou židovská náboženství, vymyšlená k tomu, aby umožnila Židům štvát lidi proti sobě tehdy, když na tom mohou vydělat!

Pokud chce být moc silnější, tak musí působit za pomoci druhých. Geniální. Parazité si obtočí kolem svých šperky ozdobených, tlustých malíků jak křesťany, tak muslimy. Vyžeňte křesťanskou moc - a vzápětí za ní odejde moc židovská, a naopak; a tehdy v prvé řadě získáme moc nad naším životem a životem našich dětí!

Říkal jsem, že Židé sami nebojují. Tak tomu docela není. Protože oni samozřejmě bojují s pomocí proudových stíhaček a moderních tanků proti vojenským puškám, prakům a kamenům. Nelze to nazývat bojem, je to zbabělé vedení války. Můžeme to nazvat válkou požidovsku, válkou obrněného židovského Goliáše s arabským Davidem s prakem. Ano, snad Arabové nejsou odsouzeni k porážce, však právě Židé nic nevidí, stejně tak i Goliáš byl slepý, aby spatřil v Davidovi hrozbu. V každém případě lze s jistotou říci, že dnes jsou právě Židé obrem se silnou zbraní a Arabové človíček s kamenem a prakem. Zabijte Goliáše!

Protimluvy

Norsko je jednou z těch zemí, které nejaktivněji podporují opozičníky v jiných zemích, co se však děje s opozičníky zde, v Norsku? Já - zdravý, veselý, chytrý mladý člověk jsem byl zavřen jakožto "satanista" a "uctívač ďábla", snažili se mě představit jako duševně nemocného a pomateného. Židovský systém se hanebně pokoušel na mě nalít špínu: nepřetržitě používají lživou propagandu, aby přinutili obyčejné Nory v tisících domovů uvěřit, že jsem takový a takový. Proč? Prostě proto, že jsem opozičník v Norsku, ne zbabělec a ne neškodný komunista s IQ dvanáctiletého, ale reálná hrozba židovskému systému! Ne proto, že jsem velmi bohatý nebo je na mé straně mnoho lidí, ale proto, že mám zatraceně ostrý jazyk, který se odvažuji používat! Nemohli ve mně probudit lásku k penězům, a to je přinutilo použít všechnu jejich sílu, aby mne přivedli tam, kde toto mohou dělat! Tudíž, jednoduché řešení: vězení!

Cožpak to není protimluv, že Norsko podporuje opozičníky v jiných zemích, jejich právo mít různé mínění a právo beztrestně říkat, co chtějí, zatímco samotné Norsko napadá norské opozičníky tak, jak to jen lze? Problém nás, opozičníků v Norsku, je v tom, že "norský" systém představuje všechnu opozici jako zločinnost či rasismus, přímo jako v jiných zemích!

Když vyslovuji své mínění, nejsem opozičník, jsem "rasista", "nacista" nebo "satanista"; když si zachráním život a zabiji toho, kdo se mi ho pokoušel vzít, tehdy mě soudí za "zvláště surovou a promyšlenou vraždu, která byla naplánovaná a promyšlená"! Kde je naše právo být v opozici? Kde je naše svoboda slova a mínění? Kde je naše politická a náboženská svoboda? Neexistují. Je to pouze židovský podvod. Je to lež k vytvoření dojmu, že žijeme v demokracii.

Pro židovskou moc není těžké dát slovo Karlovi I. Hagenovi (lídrovi Progresivní strany, zastávající o něco radikálnější pozici v postoji k přistěhovalcům než ostatní strany - pozn. rus. překl.), neboť to, co on říká, se moc neodlišuje od toho, co říkají sami Židé. Mohou to dělat mockrát a tvářit se, že v zemi existuje svoboda slova, zatímco ve skutečnosti neslyšíme mínění druhých. Nám, opozičníkům, slovo nedají, my jsme "nacističtí bastardi" a "satanisti".

Když "Folkvord" (lídři norských komunistů - pozn. rus. překl.) promlouvá jménem řad komunistů, tak to není pro židovskou moc nebezpečné - prostě proto, že komunismus je pouze jiná forma židovské politiky a nikdo z Norů, kteří mají mozek, nebere tyto podlidi vážně! "Folkvord" a jeho lidské ovce jsou zcela neškodní. Nemají norskému národu co nabídnout, kromě zaplavení země lačnými poloopicemi z třetího světa, které znásilňují norské ženy a po celé zemi šíří pohlavní nemoci (například AIDS - syndrom získaného selhání imunity, který, jak víme, k nám přišel od černochů, kteří měli pohlavní styky s opicemi v džunglích, což je v těchto kulturách naprosto běžné)! Proto je nechá židovská moc mluvit, židovská moc potřebuje "svědky" toho, že "svoboda slova" v naší "demokracii" existuje. Docela tak tomu však není. Žijeme, pokud to lze nazvat životem, pod vládou totalitního židokřesťanského systému, který se aktivně pokouší zničit silné lidi a vymazat je z povrchu země!!

Jasná věc

Odporné filmy Hollywoodu již byly zmíněny dříve. Nyní vidím, že byl vyroben nový film, který se jmenuje "Junior", v hlavní roli s Arnoldem Schwarzeneggerem jako těhotným mužem. Pro některé z vás nebylo překvapením, že režisér, producent i všichni ostatní tvůrci filmu jsou Židé. Fakticky je to pro mě výborná záminka k ukázání toho, jací ve skutečnosti jsou ti velkohubí Židé se svými nebezpečnými filmy. Arnold Schwarzenegger je skvělý příklad Árijce. Známe ho z akčních filmů jako nepřemožitelného nadčlověka, hodně kluků na něj pohlíží jako na nejtvrdšího, a tak dále. Krátce řečeno, je tím, koho by Adolf Hitler zmínil ve správné odpovědi na otázku, jaký má být árijský nadčlověk a jak má vypadat.

A tak Židé přichází do kina. Židům se nelíbí, že se celému světu líbí Árijci. Nelíbí se jim, že Michael Jackson utrácí miliony dolarů, aby se stal bílý, že Germán je výkvět lidstva! A vezmou největšího Árijce, co je může napadnout -Arnolda, a ve filmu ho udělají těhotným. Ukazují toho, kdo se nám líbí, v podobě čehosi nepřirozeně odporného - těhotného muže; muže rodícího dítě. Co je pro muže nepřirozenějším než rodit děti? V celém tomto odporném židovském filmu vidíme, jak jmenovitě Arnolda, tak vcelku árijského člověka ničí, dělají směšným a nemocným!

Sám Arnold je samozřejmě pouhý zrádce rasy a Žid "z nouze", který se prodává a ponižuje se jen kvůli penězům (jako by neměl peněz dost!). Bylo úmyslně uděláno, aby právě on hrál v "Juniorovi" a aby Židé, ti hanební podlidé s obrovským komplexem méněcennosti vůči nám, hezkým Árijcům, nám ještě jednou dokázali, co jsou ve skutečnosti se svým hollywoodským nebezpečím za lidi! Popřemýšlej o tom dříve, než se půjdeš do kina podívat na nový hollywoodský film. Doufejme, že u nás v Norsku bude v kině a televizi více skandinávských a německých filmů. Hollywood je odhalen.

Znovu Hollywood

Dříve jsem ve "Vargsmålu" zmínil, že v Hollywoodu je velmi mnoho Židů. Tady sdělím, kteří Židé pracují v Hollywoodu. Jsou to Markus Loews (Loews Inc.), Jack Warner, Louis B. Mayer, Louis B. Mayer, Frank Loblanc, Frank Rosenfeld, Barney Balaban (Paramount Pictures), Jack, Samuel, Albert a Garry Warnerovi (Warner Brothers), Gordon T. Stalberg (20th Century Fox), David Begelman (Columbia), Louie Wasserman a Jennings Lang (Universal Pictures), Roman Polanski, Norman Lir, Steven Spielberg, Jerry Weintraub, Sidney Pollak, Stanley Kubrick, William Fridkin, Aaron Spelling, John Frankenheimer, Peter Bogdanovič, Oliver Stone, Joe Sedelmayer.

Pokud jde o hvězdy, tak mezi nimi jsou Židé: Victor Borg (Borg Rozenbaum), Ernest Borgnin (Effron Borgnin), Tony Curtis (Bernie Schwarz), Kirk Douglas (Izador Demski), Charles Bronson (Charles Bučinski), Eddie Kantor (Iss Isskovič), Whoopi Golberg (židovka jen náboženstvím, je černoška), Sue Carrol (Judy Hovik), Douglas Fairbanks mladší (Douglas Ullman), Za Za Gabor (Sara Gabor), John Garfield (Julij Garfinkel), Kerry Grant (Larry Litch), Judy Holiday (Judit Tavin), Gerry Houdini (Erik Weiss), Denny Kaye (David Kiminsky), Veronica Leick (Kon Kin), Eleonor Parker (Ellen Friedlob) a také Židé, kteří používají svá skutečná židovská jména nebo ti, u nichž nevím, jak se jmenují doopravdy: Paul Newman, Barbra Streisand, Dustin Hoffman, Woodie Allen, Richard Gere, Natalie Wood, Peter Falk, Betty Greibel, R. Dreyfuss, Bett Davies, Debra Winger, Bette Midler, Sissy Spacek, Goldie Hawn, Alan King, Walter Matthau, Peter Strauss, Rod Steiger, Emmy Irving, Jerry Lewis, Mel Brooks, P. V. Herman, Peter Sellers, Marty Feldman, bratři Marxové, Billy Crystal, Rodnie Dengerfield, Allan Fant, Roseanne Barr, Baddy Hackett a tak dále. Domnívám se, že toto je více než dostatečný důkaz pro mé tvrzení.

Nakonec mohu říci, že Simon a Garfunkel, Barry Manylow, Neil Diamond a Bob Dylan jsou také Židé!

Patrně budeš chtít poznat celá jména z filmů, které jsi viděl, nebo novin a časopisů, které jsi četl. Všechno jsou to Židé!

Misantropie

Nepochybně je udivující, že všichni takzvaní "satanisté" mě nenávidí a chtějí mě zabít, protože jsem zabil jejich velkého hrdinu. V "satanismu", stejně jako v sociálním darwinismu, pohanství a jiných ideologiích, existuje princip, který se nazývá "přežívá silnější". Je mnoho dalších variant tohoto principu, například "silný znamená v právu". Jsou i jiná sporná hlediska, například "soucit je slabost", "dobrota je hloupost", "těž z chyb druhých", "lépe prožít den jako lev, než tisíc let jako beránek", a tak dále v nekonečných variacích.

S mnohým z toho souhlasím, shoduji se s většinou těchto výroků, ale cožpak se ti "satanističtí kamarádi" Øysteina s nimi nemají shodovat také? Pokud ne, tak nejsou satanisté. Mohu říci následující: buď jste těmi, za které se vydáváte, a potom nemáte nic proti tomu, že jsem uplatnil v praxi vaše vlastní pravidlo "kdo je silný, je v právu" a zabil jsem Øysteina; nebo nejste satanisté, a jaký má potom smysl bránit a zbožňovat arcisatanistu Øysteina a obdivovat se mu? Skuteční satanisté budou kašlat na to, jestli zabiju toho nebo někoho jiného z nich; řeknou si, že je to mé právo jako člověka, "právo silnějšího"!

Tak v čem je problém? Pokud byl Øystein tak velký, takový hrdina a král, jak říkáte, cožpak jsem nebyl ještě lepší a silnější než on - vždyť já jsem ho zabil, a ne naopak? Cožpak to není zřejmé? Říkám to proto, že je tak neuvěřitelně směšné slyšet od vás pitomosti o tom, že mě musíte "dostat", protože jsem zabil Øysteina.

Není bezpečné přijít k člověku, který zná satanskou ideologii jako obsah vlastní kapsy, a tvrdit, že jste satanisté, kteří se mají pomstít za zabití Øysteina Aarsetha! Jste sentimentální ženské, které se natolik starají o mrtvého ztroskotance, že si přejí postavit se proti mně z čisté lítosti k Øysteinovi! Netvrďte, že jste "satanisté" nebo přívrženci jiné takzvané "misantropické elitářské ideologie", jste měkcí lidé, hošíci, kteří si sami protiřečí, prašiví mladíci s vážným komplexem méněcennosti vzhledem ke mně! Chci, abyste si uvědomili, že jste obyčejní židokřesťané! Vaše "misantropie" a "elitářství", to není teorie, je to pouhá image a nic víc. Chcete prostě vypadat zajímavější než ve skutečnosti jste! Nemůžete nést odpovědnost za to, co říkáte, můžete jen žvanit. Nepotřebujeme pokrytce - ani židokřesťanské, ani "satanistické"!

Nejste velcí, silní, chrabří a čestní muži, kteří jsou nebezpeční, neboť si přejí čestný boj. Jste přízemní a slabí zbabělci, kteří jsou nebezpeční, protože střílejí do zad, nebo, jak plánoval Øystein, dávají elektrošoky pistolí, aby tě svázali a zabili na opuštěném místě, kde nikdo neuslyší tvůj křik bolesti!

"Satanská" ideologie nepřinese lidstvu nic dobrého, neboť přežívají pouze zbabělci: střílí do zad; útočí, když jich je dvanáct proti jednomu; nebo ti otráví jídlo; nebo přeseknou provaz, když visíš nad propastí, a tak dále; také tě ošidí v obchodě. Přežívají, neboť nemají smysl pro hrdost a čest!

Křesťané zabíjeli naše nejsilnější muže, a tímto způsobem byla naše země pokřtěna, poté jsme jako národ a rasa zdegenerovali! To je na světlo vytažený satanismus! Když mluvím o právu silnějšího, mám na mysli toho, kdo je silnější než druzí v čestném boji a čestném obchodě. To je rozdíl mezi pohanským a židokřesťanským (satanským) právem silnějšího!

Často slýchám, že jsem zabil bezbranného člověka. Když rvačka začala, měl přesně stejné šance zvítězit jako já, avšak já byl rychlejší a od první sekundy jsem převzal iniciativu. V každém případě jsem z nás dvou byl silnější. Když jsem se ho zmocnil, nemilosrdně jsem ho zabil. Na obranu řeknu, že jsem s ním udělal to, co chtěl udělat on se mnou, pokud by situace byla opačná. Neváhal by mě zabít ani vteřinu, kdybych byl bezbranný, tak proč bych se k němu měl chovat jinak? Vážím si druhých natolik, nakolik si oni váží mě, tudíž moje chování k druhým kolísá ve velmi velkém rozmezí!

Nemůžeme projevovat úctu lidem, kteří vůbec nemají úctu k nám nebo našemu přesvědčení. To byla chyba našich předků, chovali se k židokřesťanům jako ke stejným lidem, neboť nepochopili, že židokřesťané neměli úctu k nim, ani k jejich přesvědčení. Nepochopili to do té doby, kdy už bylo pozdě, do doby, kdy se začaly kutálet pohanské hlavy. A tehdy už bylo pozdě, neboť židokřesťané neútočili bez víry ve vítězství, útočili tak, jak můžeme očekávat od satanistů - s taktikou zbabělců a beze cti a s větším počtem!

Právě zde se dostáváme k dvojí morálce, neboť jsme se poučili z fatální chyby našich předků. Mám dvojí morálku a chovám se ke všem různě! Je mi zcela jasné, že děti v Africe umírají hladem jako mouchy, ale pokud budou umírat hladem jako mouchy norské, švédské, islandské nebo jiné germánské děti, tehdy se mně to dotkne, tehdy mně to nebude jedno! Pokud budou umírat jako mouchy čínské děti, tak mě to jen potěší a uspořádám oslavu, protože na zemi je příliš mnoho čínských dětí, a na dnešní dobu by bylo třeba některé z nich ubrat! Ke všem je třeba se chovat různě - dle toho, jak je oceňujeme! Všichni zasluhují rozdílný postoj, nic není stejné nebo stejně cenné! Chovat se ke všem stejně nebo tvrdit, že všichni lidé jsou stejně cenní, znamená ignorovat lidskou různorodost!

Všichni jsme různí a napříště se musíme ke každému chovat různě. Pokládám za spravedlivé masové vraždy a popravy Židů, muslimů a negermánů v Norsku prostě proto, že vím, že oni by udělali s námi totéž, pokud by měli tu možnost. Nehodlám však podporovat zabíjení čestných Norů, v případě nutnosti je třeba je převychovat, pro takové Nory si to přeje jejich rod! Je to různý postoj, je to dvojí morálka, a právě tak musíme přemýšlet - přemýšlet o těch, kteří si zasloužili naši zvláštní pozornost, a o nikom jiném! U takového myšlení je důležité, abychom měli jednotné vědomí národa, abychom se starali o norský národ jako celek, abychom byli fanatickými nacionalisty! Tak náš národ bude dobrý a vzkvétající! Nehraje žádnou roli, jak se daří věci jiným národům. Pamatujte si, že musíme těžit z chyb druhých, nemáme pomáhat druhých těžit z našich chyb. To prvé a nejprvnější je, že my musíme růst a vzkvétat, ne druzí!

Že je to egoistické? Dobře, možná jsem egoistický, ale co z toho? Jsem natolik zaujatý blahobytem mého národa, že sám nejsem egoistický! Je možné, že ty jsi egoistický, ale já ne? Vždyť to ty jsi zaujat tím, aby tě nenazývali egoistickým! To ty chceš obětovat celý národ jen pro to, aby tě nenazývali egoistou. Víš to? Vypadá to, že jsem egoistický, ale mnohem horší je, že celý národ k smrti degeneruje, než že se na mě nebo na tebe  budou podezřele dívat a vysmívat se jako velkému egoistovi! Nestarám se příliš o vlastní pomíjející záležitosti, starám se v podstatě o národ! Když jsem zaujatý svojí ctí, je to totéž, neboť moje čest je ctí národa, ctí Ódina! Právě velkým mužům a ženám národa je možno projevovat úctu věčně! Jsme dnes hrdí na to, že jsme Norové, protože Nansen (slavný norský cestovatel - pozn. rus. překl.) byl Nor, protože Thor Heyerdahl (slavný norský cestovatel - pozn. rus. překl.) je Nor, protože Edward Grieg (velký norský skladatel - pozn. rus. překl.) byl Nor, protože Ole Bull (známý norský hudebník - pozn. rus. překl.) byl Nor, a tak dále.

Právě tato čest jednotlivců nás dělá národem s hrdou jednotou! Právě jednotlivci tvoří duši národa! Takže moje vůle starat se o svou osobní čest není egoismus, je to láska k tomu, co je mnohem větší než ubohý člověk, je to láska k národu! K norskému národu a ke germánskému národu, který zahrnuje všechny syny a dcery Ódina, a ne pouze Nory!

Malebná lež

Jeden novinář, který byl v soudní síni, když se probírala moje záležitost, řekl, že moje proslovy byly "lekcí zla a nenávisti". To prozrazuje mnohé o jeho postoji ke mně. Druzí novináři nejsou o mnoho lepší, věřte mi! Řekl to proto, aby se pokusil ospravedlnit trest, který jsem dostal, ale proč to bylo nutné? Je možné, že samotní novináři, cyničtí tvůrci senzací, pochopili, že je velmi hloupé dávat mladému člověku 21 let vězení jen proto, že vzal cizí život kvůli tomu, aby zachránil vlastní? Museli to ospravedlnit a říkat, že jsem byl "lekcí zla a nenávisti", a napsat o mně plno lží.

Není podobnou lekcí právě to, co říká tento člověk, který mě nenávidí?  Není zlý, když lže a očerňuje mě z jediného důvodu - aby ospravedlnil svou vlastní chybu a chybu druhých? Je to "lekce zla a nenávisti", když jsem řekl, že miluji svoji dcerku? Nebo když jsem řekl, že miluji norský národ? Pokud je někdo z nás i "zlý", tak v každém případě to nejsem já! Co jiného můžeme očekávat od malého, tlustého, bledého, tmavovlasého člověka středního věku, který píše o takovém zdravém, svěžím, krásném a světlém mladém člověku jako jsem já? Nemůžeme od nich očekávat nic jiného, můžeme si však pamatovat, co zde říkám: "Nedoufejte, že člověk s komplexem méněcennosti řekne, že se (z patřičného důvodu) cítí méněcenný!"

Na skromný závěr mohu říci, že dosti málo novinářů nemá patřičné důvody se cítit vzhledem ke mně méněcennými, tak budeme také kritičtí k tomu, co oni říkají a píšou! Můžeme doufat, že o mě zcela přestanou  psát? Je možné, že to už udělali?

Východní "alternativa"

Zdá se mi, že když probíhá rozhovor o rovnováze, vždy se mluví o yin a yang. Tito "okultisté“ mluví o yin a yang; ostatně, dnes všichni mluví o yin a yang, jako by znali, co to je. Když potřebujeme rovnováhu mezi nějakými věcmi, tak se všichni odvolávají na yin a yang- naproti tomu, pokud probíhá rozhovor o válce a míru, bídě a bohatství, a jiných "nepříjemných" tématech, na yin a yang najednou zcela zapomenou a už je nepoužívají.

Na toto téma mohu říci, že Norové mluví o yin a yang, zatímco máme symbol, který označuje v naší vlastní kultuře totéž:

Poprvé jsem uviděl tento symbol jako šperk z doby Vikingů, ale později jsem se dozvěděl, že se používal již v době bronzové. Nazývám tento symbol "Ódinův kříž". Je to totéž jako čtyři svastiky: dvě otáčející se proti směru hodinových ručiček (síly tmy) a dvě otáčející se ve směru hodinových ručiček (síly světla). Tudíž je to rovnováha stejně jako yin a yang. Svastika otáčející se ve směru hodinových ručiček je sluneční kříž, zatímco svastika otáčející se proti směru hodinových ručiček je kladivo Tóra, Mjöllni. Slunce je životodárná síla a Tórovo kladivo zbraň, která rozbíjí dům vrahů Ásů. Proto je zbraň temná síla. Závisíme na ničivých silách, abychom       přežili, stejně jako závisíme na slunečních silách, která dávají život. Musíme se bránit "temnými silami" (zbraní), stejně jako růst díky životodárným silám.

Zde jsou čtyři svastiky a ve středu se nalézá kříž. Jsou to čtyři roční období, dvě darují život (léto a jaro) a dvě ničivé /zima a podzim), čtyři přírodní živly a tak dále.

Ti, kdo si pamatují odstavec o významu svastiky/slunečního kola, lehce poznají, že zde jsou čtyři svastiky a kříž ve středu, který takto označuje totéž, co jediné sluneční kolo, s Duchem uprostřed (kříž) a čtyřmi různými těly člověka (svastiky) okolo.

Proč potom Norové mluví o čínském yin a yang? Máme lepší symbol z naší vlastní kultury, který je tisíce let starý. Je tisíce let starý, ale my ho neznáme? Proč? Kdo utlačuje naši kulturu? Potom, co sem přišla židokřesťanská víra, naše symboly se již nepoužívají.

Znamení šelmy

Všichni víme, že číslo Šelmy je 666, co je však vlastně znamením šelmy? Takzvaný "obrácený kříž" nazývají ještě Petrovým křížem, protože byl dle židokřesťanské mytologie ukřižován hlavou dolů. Nemá to nic společného se "satanismem". Již jsem se zmínil o Davidově hvězdě, židovské hvězdě. Kritizoval jsem je za to, že nezměnili svoji symboliku potom, co se naše znalosti prohloubily. Nyní však chápu, proč se drží svého symbolu! Je to znak Satana, "symbol šelmy"!

Symbol má šest cípů, šest úhlů (jeden na každém cípu) a šest linek, takže se dostanou tři šestky - 666, "číslo šelmy"!

Toto zatraceně dobře dokazuje, že Židé jsou "Satanovým národem" více než jakýkoliv jiný národ. Jejich "bůh" není nikdo jiný než "Satan", zlo světa! Pokud toto samo o sobě nepřiměje křesťany reagovat, tak pak už nevím, co je má k tomu přimět.

Skandinávie

Proč jsou ve Skandinávii tři národy místo jednoho? Cožpak Norové, Dánové a Švédové nejsou jedním národem? Ne, ve Skandinávii jsou tři národy, ne jeden. Bylo tomu tak již odedávna, a to ne pouze proto, že máme tři různé prarodiče - norského Seminga, dánského Skjölda a švédského Yngviho-Freye, ale také z geografických důvodů.

Dánsko je odděleno od Norska a Švédska mořem a v Dánsku je zcela jiná příroda než v Norsku a Švédsku. V Dánsku je tepleji, je rovinaté a lidé žijí hlavně na ostrovech.

Švédsko je tvořeno nevelkými horami, velkým množstvím řek a lesů, zatímco Norsko - včetně Idre a Sernu, Jamtlandu a Harjedalenu, které jsou jediné podobné hory v dnešním Švédsku - je tvořeno vysokými horami, fjordy a hlubokými údolími.

V Norsku jsme vždy žili v malých osadách rozprostřených po pobřeží, zatímco obyvatelstvo ve Švédsku a Dánsku vždy bylo vždy více koncentrováno. V období Vikingů Dánové a Švédové žili hlavně v dědinách, zatímco Norové žili na statcích.

Lidé se stávají takovými, jaká je obklopuje příroda. My Norové jsme měli těžké životní podmínky a vždy jsme se museli učit zůstat sami, poněvadž každý statek se nalézal daleko od jiných. To z nás udělalo silné individualisty!

Zatímco se Dánové a Švédové mohli plavit podél břehu a vyplout na moře jen na krátkou vzdálenost, my Norové jsme se museli naučit navigaci, abychom dosáhli svých cílů. Nor musel žít na rozlehlém statku na hranici mezi mořem a vysokými horami. Ve Švédsku byli vesnice dobře chráněny ze všech stran lesem a poblíž byla pouze jedna řeka, sloužící jako cesta pro lodě. Je smutné o tom přemýšlet, ale je možné, že se v dnešní době Švédové tak bojí vstupovat do boje, protože se bojí vyjít z pohodlí a bezpečného lesa?

Naproti tomu Dánové museli snášet drsnější moře než Švédové, s mnohem přátelštější přírodním prostředím než jsme měli my Norové, místo toho však měli bojovného a útočného souseda - Německo. Malé Dánsko vždy bojovalo se starším bratrem - Německem. Až potom, co padlo Dánsko, byl zbývající Sever definitivně požidovštěn křesťany a padlo i Norsko a Švédsko. Dánsko bylo našim štítem proti židovské moci a dobře se k němu hodí jméno dánských předků (Skjöldungové, od skjöld - "štít" (nor.) - pozn. rus. překl.). Nepřetržitý boj s jižany udělal z Dánů silný národ.

Připadá mi velmi smutné dívat se, jak zbabělými se Švédsko a Švédi během doby stali. Kdysi mocní Vikingové se nyní stali zbabělci. Jejich státní činitelé veřejně prohlásili, že pokud Norsko, Finsko nebo Dánsko budou napadeny jinými státy, tak Švédsko se nechopí meče, aby nám pomohlo. Cítím se věrný. Myslím si, že pokud bude nějaký skandinávský stát napaden jinými státy, tak do hodiny naverbuji za záchranu tohoto státu, včetně Švédska. Nuže, co nyní pociťuji kvůli těmto ušlechtilým myšlenkám? Samozřejmě jsem četl v novinách, že Švédsko se nebude angažovat, aby pomohlo Norsku, pokud ho někdo napadne. Stydím se za svou nevelkou část švédské krve, když toto čtu. Nejprve vstupují do EU, nyní tohle; co bude následovat? Velmi doufám, že  se Švédové poučí a znovu budou hodni úcty sedět u stolu vedle nás, Norů, a Dánů (samozřejmě se rozumí i Islanďanů!). Samo sebou existují i úctyhodní Švédové, ale těch začíná zatraceně ubývat, potkali jste například někdy Švéda válečného hrdinu nebo o takovém slyšeli?

Dánové nemají Švédy rádi už dlouho. Jeden Dán, kterého jsem potkal ve vězení v Oslu, často stával u přístaviště, když připlouvaly lodě ze Švédska a čekal, až nějací Švédové vystoupí z lodě, aby se s nimi popral - jen proto, že jsou Švédové.

Naopak Nory Dánové rádi mají. Zatímco například Dánsko během několika hodin padlo, Norsko bojovalo proti německé invazi mnoho měsíců, než kapitulovalo. To je v Dánsku donutilo si nás vážit.

Hrdinské písně vypráví většinou o  Norech. To lze poznat dle přírody, která hrdiny obklopovala. Například z příběhu o lyžařské soutěži, kde hrdina sjíždí na lyžích z příkrého kopce a zastavuje se u kraje moře. Kde jinde to může být, když ne v Norsku? Všechny severské státy mají tendenci umísťovat hrdiny do svého rodného kraje, avšak je jasné, že většina z nich jsou Norové. Například v Dánsku či ve Švédsku není tolik hor, aby se pod nimi stálo. Samo sebou však bylo mnoho hrdinů i z Dánska, Velkého Německa a Švédska. Jmenovitě v Německu například vůdce Arminius (rok 18 př. n. l. - 19 n. l.), který rozdrtil římskou armádu Publia Quinctilia Vara v bitvě v Teutoburském lese roku 9 (o poloze tohoto místa se dosud vedou spory - pozn. čes. překl.). Zde se svým kmenem Cherusků porazil tři římské legie a obětoval je  Wotanovi tím způsobem, že je po bitvě pověsil na stromech. To zastavilo římskou expanzi do Německa na Rýnu. Patrně Arminius není římské jméno, ve skutečnosti ho nazývali Hermann. Existuje mnoho germánských hrdinů, pohanských hrdinů!

Opovržení

Soucit znamená opovržení. Pokud někoho litujeme, tak jím opovrhujeme! Ti, kteří litují hladovějící děti v Africe, je litují proto, že jimi ve skutečnosti opovrhují. Dívají se na ty děti a myslí si: "Jaká jsou ty děti ubohá stvoření!". Dávají jim peníze či jídlo, aby je neviděli, aby se necítili jako egoisté. Kdyby nebylo těch odporných černošských dětí, mohli bychom se bez hryzání svědomí přežírat všemi pozemskými statky. Dáváme těm "zatraceným negrům" peníze, abychom je neviděli a abychom omluvili naše vlastní nesmyslné obžerství. Čím více peněz dají a čím více pracují, aby pomohli hladovějícím v Africe nebo v jiných místech, tím více cítí hryzání svědomí -      ne proto, že mají mnohem větší svědomí než druzí, ale spíše proto, že mají mnohem větší důvody zakoušet hryzání svědomí než druzí.

Chci s radostí představit opačnou situaci: myslíte si, že Afrika nám například poskytne nějakou pomoc, pokud budeme hladovět my? Ve Rwandě zabíjejí mačetou děti, starce a ženy kvůli tomu, že jsou Tutsiové; řežou se navzájem, protože patří k dvěma různým černošským kmenům a nepřestanou, dokud nepřijde bílý člověk a nastolí pořádek! Zatímco my, přesněji řečeno nacistické Německo, jsme vynalézali raketové technologie; zatímco létáme ve strojích vysoko nad zemí, jezdíme v autech, plavíme se na velkých lodích, které orientujeme v sedmi mořích, a zatímco "tvořiví" Židé vynalézali atomové a vodíkové bomby, všichni černoši ještě běhali v lýkových košilích s oštěpy a všichni v tu dobu byli negramotní, s výjimkou těch, kteří se od bílých lidí naučili část moudrých věcí!

Neustále slyším, že mám myslet o něco víc na "ubohé" hladovějící černochy a na to, že stejně rádi by udělali otroky oni z nás. Ano, je to tak, proč by to neudělali? Myslíš si, že oni by to neudělali, pokud by měli takovou šanci? Pokud se navzájem zabíjí, lidi vlastní rasy, mačetami a kamenují se, proč by z nás neudělali otroky, kdyby mohli? Nikdy z nás nemohli udělat otroky, z nás, bílé rasy, a také z Židů, z toho důvodu, že jsme vždy byli výše než oni.

Dnes si černoši stěžují, že jsme přišli do Afriky a udělali z ní kontinent otroků, a v televizi mluví černoch v obleku se zvonkem v ruce; ale vždyť televizi vynalezli bílí, oblek vynalezli bílí a zvonek vynalezli bílí. Pokud by používal oděv a sdělovací prostředky svého národa, byl by oblečen v lýkové košili nebo plédu a k svému kmeni by křičel. Nikdy by nemohl zapsat, co chce říci, nemohl by poslat dopis do sousední osady - nebo by možná to, co chce říci, uměl sousedovi zakřičet tak zvláštním, zvířecím řevem?

Rádi by měli naši technologii, naše vědění, ano, i naše ženy, ale nás a vás nepotřebují! S radostí by si vzali naše proudová letadla, automatické zbraně a tanky, ale nás nepotřebují, nás - "strašné rasisty" vykořisťující Afriku. Chtějí mít zbraně, aby měli možnost zabíjet sousedy a dělat z jejich žen své otrokyně, ale nás nepotřebují. Není to paradoxní? Nic paradoxního na tom však není!

Ve vězení v Oslu jsem se seznámil s Norem, který jezdil pracovat s pomocí do Afriky. Přivezli zemědělský traktor a celou dílnu na údržbu a opravu traktoru. Učili černochy, jak se to všechno má používat. Pak to místo opustili a asi rok tam nebyli. Když se vrátili zpět, tak stál traktor v neutěšeném stavu, černoši leželi a odpočívali ve stínu, a když zašli do chaty, zjistili, že volant traktoru je místo toho s částí nářadí pověšen na stěně jako dekorace. Černoši se jen zeširoka usmívali!

Proč takovým lidem pomáhají? Musím říci, že je třeba je nazvat "lidmi" se zřejmou výhradou. Toto nebyla jediná příhoda, kterou mi ten mladík mohl vyprávět, a mluvil otevřeně, vyprávěl o celé černošské rase. Černoši nemají ani nejmenší ponětí o tom, co je péče a čistota! Pokud přijedeš do Ameriky, tak uvidíš tři typy domů. Jsou  domy pomalované mnoha barvami, s kameny ležícími na zahradě a pomalovanými různými barvami, a s opilými Indiány ležícími na schodech - tak bydlí Indiáni. Jsou domy s rozbitými rámy, s kusy desek přitlučenými na oknech, s všude se válejícími odpadky a rozlámaným plotem - tak bydlí černoši. A jsou udržované domy s celými okny a v každém případě s krásnou fasádou - tak bydlí bílí. Takový je obrázek USA a výjimky pouze potvrzují pravidlo.

Indiánů bylo v celé zemi 10-20 krát více než bílých, když sem přišli. Slyšíme o zatraceně hrdinných Indiánech, kteří bojovali proti "kovbojům", slyšíme o hrdé kultuře a hrdém indiánském národě. To je všechno nesmysl. Indiáni utrpěli porážku v boji s nevelkým počtem mušketami vyzbrojených křesťanů z Evropy a Skandinávie, což  nedělá vůbec žádný dojem. Znovu nabít mušketu trvalo průměrně dvě minuty, a když se z ní střílelo, tak kulka mohla vyletět jedním i druhým směrem, pokud puška sama neexplodovala. Právě bílí byli hrdinové, kteří zničili drtivou přesilu fyzickou silou, ale také chytrostí a lstí! Bylo jen třeba dát Indiánům alkohol, aby sami sebe rozehnali, potácejíc se v neustálém alkoholovém opojení, zatímco bílí dobývali zemi. Indiáni byli národ, který odehrál na Zemi svou roli a který nyní musel ustoupit vyspělejší rase - bílé! Jejich kultura byla vznešená, ale přežít nemohla.

Židům bylo zakázáno do Ameriky přicházet. Nový kontinent měl být od Židů svobodný, nikdo nechtěl brát židovský problém do Nového Světa. Když byla založena Amerika, tak Židé neměli přístup na slavnost konstituce. Bohužel víme, jaká je teď v Americe situace - žije tu více než  8 milionů Židů a velká část z nich jsou ti, kteří "byli zabiti plynem" za světové války!

Nelíbí se mi a nikdy se mi nelíbili "kovbojové" a v zásadě jsem byl proti emigraci z Evropy a Skandinávie do Ameriky; ale když se dívám na Indiány, opravdu musím říci, že tenkrát je nahradila nadřazená rasa, fakticky dvě, neboť černoši jsou vyvinutější a vyšší vzrůstem než Indiáni a mají dobrou fyzickou sílu, jsou silní a odolní. Jsou to výteční otroci pro bílou rasu - hloupí a silní, lehce vykořisťovatelní! Indiáni nemají takovou fyzickou sílu, jsou neužiteční!

Časem národy umírají a slabé musí ustoupit silným, jako Indiáni v Americe, jako černoši v Africe a jako australští černoši v Austrálii. To je zákon života!

Černochů je v Africe ještě velmi mnoho, avšak v plné míře  jsou pro nás, bílé, otroky, jsou po uši v dluzích a jsou na nás závislí. Jsou otroky také kvůli své zvířecí pohlavní touze, jako v Etiopii, kde je 90% obyvatel HIV pozitivních nebo má AIDS! Teď vymírají Indiáni, naštěstí jich zbylo celkem málo; černošská rasa vymře následně.

Stačí málo a bílá rasa bude zničena, ne proto že jsme horší než jiné rasy na zemi, ale protože máme židovský problém, který zahrnuje křesťanství a islám a také rasu Asiatů, kterých je velice mnoho, a Židy drženou ničivou atomovou technologii!

Naše víra

Chápu, proč má v tomto světě křesťanství tak velkou moc,a proč byli naši Ásové vytlačeni "bohem". Pro lidi je mnohem snazší věřit v boha, než věřit sami v sebe. Křesťané mohou vysvětlit vše pomocí toho, že "cesty Páně jsou nevyzpytatelné", že "Pán je všemohoucí", a když vznikají problémy, tak je možné se jen modlit k "bohu"!    O co je to jednodušší než se postavit problému, než najít příčinu problému a odstranit ji? Vidím, jak se shromažďuje plno křesťanů, spolu zpívají, spolu mávají rukama a upřeně se dívají do vzduchu, spolu poslouchají kněze, jsou stále spolu. Jsou částí velké masy, velké síly. To lidi přitahuje, neboť lidé hledají jistotu a jistotu nachází v tom největším stádě a dnes je to "boží" stádo. Tedy: "stádo ovcí"!

Ódin není všemohoucí, ani jiní Ásové, i všichni dohromady nejsou všemohoucí. Ásové jsou skupina velkých lidí, kteří dřou jako my - lidé. Střetávají se se všemožnými problémy stejně jako my. Nejsilnější z nich má ve skutečnosti vůbec nejvážnější problémy, je neustále zamyšlen a usilovně pracuje na získání toho, co chce. Není to všemohoucí "bůh", který získává vše, co chce, lusknutím prstů. Dře stejně jako my, má stejné problémy jako my a vypadá jako my.

Naši Ásové jsou podobni člověku, jsou smrtelní a usilovně dřou, aby udrželi svoji existenci. Říkají nám, že lenost a přežití se neslučují, že samotní králové, a zvláště králové, se mají dřít pro svůj národ. Říkají nám, že máme řešit problémy, že se nemáme zdávat, že máme přemýšlet o budoucnosti a starat se o další generaci a že nikdy nepřijdeme do žádného "ráje", kde bude všechno jen dobré.

Tento "ráj", v nějž věří židokřesťané, ve skutečnosti narušuje pracovní morálku, radost ze života a lásku k zemi, na které žijeme. "Ráj" nám říká, abychom pracovali kvůli pozdější možnosti lenivět, že na zemi neznáme skutečnou radost a rozkoš; že země je cosi vedlejšího. Náš "ráj" je čest a čest člověk získává prací, námahou a bojem za své bližní.

Provokují mne, když přirovnávají Valhalu k "ráji", "pohanskému ráji". Je to nesmysl. V síni Valefara ("Otec padlých", jedno ze jmen Ódina. Síní Valefara je Valhala - pozn. rus. překl.) jí a pijí, ale mimo síň spolu bojují, a to se opakuje každý den. Jak jsem vysvětlil již dříve, neznamená to doslova příslib života v nebeském království potěšení, kde člověk věčně existuje v jakémsi stavu nirvány.

Aby se člověk dostal do Valhaly, je třeba prokázat  se toho být hoden, je třeba patřit mezi nejlepší. Takový pořádek věcí existuje proto, aby vytvořil mentalitu konkurence, aby člověk stále pracoval na tom stát se ve všem lepší a lepším, abychom se stávali moudřejší a moudřejší. O tom, kam jdou po smrti ženy, není řečeno mnoho, není však zvláštních pochyb o tom, že žena následuje muže tam, kam odchází on. Žena se pohřbívá spolu s mužem, často potom, co on umírá, nebo ji spalují na hranici spolu s ním. Patří jednomu, je to mužská čest a také čest jeho ženy. Tudíž není nutno říkat, že i ženy se dostanou do síně Valefara, ale ne jako einherjové, ale jako valkýry.

Když vidím masy, které se sešly, aby si poslechly toho či onoho kazatele, nebo kněze, nebo římského papeže, nebo prostě přišly na společné shromáždění, tak je to totéž, jako bych viděl masy, které oslavovaly Adolfa Hitlera, když měl projev před německým národem! Jediný rozdíl je v tom, že masy národa velice zřídka zakoušejí náladu a pocit jednoty s druhými jako národ, který slyšel Hitlera. Židokřesťané jsou opojeni "božím" člověkem, zatímco německý národ vůdcem! Není v tom velký rozdíl.

Právě čistý egoismus dělá všechny tyto lidi stejnými, ať se to týká židokřesťanských zrádců nebo hrdého německého národa! Židokřesťané si přejí dosáhnout osobní spásy a dostat se do ráje, zatímco německý národ chtěl mít práci a chléb! Domnívám se, že "bůh" poskytuje mnohým osobní spásu, a my víme, že německý národ měl za vlády Hitlera práci i chléb. Totéž mohou lidé získat i bez víry, potřebují jen iluzi, v kterou možno věřit; potřebují klam, aby v něco věřili. Ať už věří v "boha", nebo Hitlera, nebo v to, co věří nyní - je důležitá jen víra sama v sebe, a ne to, v co věří! Tak proč je třeba uctívat Ásy? Musíme v nich věřit?

Většina lidí je slabých, aby věřili sami v sebe, a je pro ně opravdu důležité v něco věřit, aby se vyvíjeli! Tak proč těm hlupákům nedopřát víru v "boha"? Vždyť jim to dává to, v co mohou věřit! Ve skutečnosti vše není tak jednoduché, neboť tento "bůh", kterého nám vnutili, je židovský "bůh", "bůh" židovského národa, nic víc, nic míň! Uctívají právě Židy a Židy milují, právě oni z toho mají prospěch a nikdo jiný! "Bůh", který přemlouvá "vidět svět", aby "spasil", nemá nic společného s "bohem", je to pouze iluze vytvořená lidmi a zasvěcená židovskému "bohu" těchto lidí. Hitler vytvořil takovou iluzi pro celý německý národ, tak co tě nutí věřit tomu, že jiní lidé nedělají s lidmi totéž i dnes? Samozřejmě že to dělají!

Takže víra v "boha" už není tak cenné dílo nebo radost; vše závisí na tom, jak ovlivňuje život. Věřím v Ódina skrze sebe a věřím sám v sebe! Ódin tímto způsobem dává druhým důvod věřit také sami v sebe, je pouze třeba poznat, že Ódin je ve tvé krvi. Mohu ti dát víru v to, že máš také možnost stát se jedním z největších a nejlepších! Mohu ctít Ódina za to, že jsem silný, rozumný a sebejistý. Kdy tě také budu moci vidět takového? Jsi také jeden ze synů či dcer Ódinových, neboť jsi Germán!

Pokud někdo potřebuje víru, tak může věřit v Ódina skrze sebe! Pokud věříš v boha, tak věříš i v sebe, neboť právě ty umožňuješ existenci boha! Je to cosi na způsob vzájemné závislosti. Člověk potřebuje boha, aby se odlišoval od podčlověka, zatímco bůh potřebuje člověka, aby existoval.

Toto není iluze. Říkám vám své čestné úmysly a "nabízím" vám to, v co je možné věřit, avšak ne jako  sebeklam, ale jako možnost. Je to stejně pravdivé jako to, že jsme potomci Ásů a Vanů. Dávám přednost pohledu na Ódina jako na boha, avšak ne tak, jak můžete pohlížet na jiné Ásy (nebo Vany), jako na svého boha či bohyni, s nimiž se ztotožňujete. V protikladu k židokřesťanům, severogermánští pohané mají na výběr více bohů než jednoho "boha". Možná kvůli tomu větší procento dnešních pohanů tvoří ženy, mohou se ztotožňovat s bohyněmi, což židokřesťané dělat nemohou!

Také je zdravé, pokud věříš výhradně v sebe samého, neboť tímto způsobem také ctíš staré bohy - oni věřili v sebe, ne druhé! To, co mám ve skutečnosti na mysli tím "věřit v boha skrze sebe", lze přeložit různě, a existuje mnoho správných překladů. Do jaké míry, či jakým způsobem věříš v boha skrze sebe a svou krev, je tvá volba, pokud si uvědomuješ svůj původ. Máme své bohy a máme věřit pouze v ně. Pokud pro tebe jsou naši bohové nedostatečně dobří, tak ty sám nejsi dostatečně dobrý buď pro nás nebo pro tvůj původ!

Nemá smysl věřit v cizí bohy, kteří nemají kořeny v našem národě! Nelze být sebejistý a věřit v souseda, je třeba věřit v sebe. Totéž se týká bohů. Tór je starý, téměř zapomenutý bůh, ale ještě pro nás má velký význam, neboť je ho hodně v naší krvi, stejně jako druhých Ásů a Vanů! Naproti tomu, cizí "bozi" v naší krvi nejsou.

Židokřesťanský "bůh" v naší krvi není z jednoduchého důvodu, že nejsme Židé! Je to velmi prosté. Neustále to dokazujeme, obyčejná mládež. Pohanská morálka je v krvi, zatímco je nás třeba nutit, abychom se obecně pokoušeli zachovávat  židokřesťanskou "morálku"!!

Nebe

Pokud se po smrti dostaneme do nebe, tak to bude takzvaná "čtvrtá fáze". První narození, druhá život a třetí smrt již byly v knize podrobně vysvětleny dříve. Židokřesťané mluví o tom, že se všichni mají dostat do nebe. Jakým způsobem je to možné? My (v každém případě já) víme, že čtvrtá fáze je fáze, kdy máme příst nit osudu pro naše příští životy a kdy máme rozmýšlet o tom, co jsme vykonali v posledním prožitém životě. Je to fáze, v níž je všechno dobré, přímo jako v ráji, o kterém slýcháme ve všech mytologiích. Také tam potkáváme soudce, kteří nás mentálně trestají za to, co jsme udělali "špatného" - židokřesťané to nazývají očistcem. Problém je však v tom, že to není ráj, kde se zdržujeme věčně, o čem se nás snaží přesvědčit ta idiotská mytologie. Nebo tomu tak je? Nemohou Židé učinit ze svých mýtů skutečnost? Již jsem psal o chorých židovských pokusech zpomalit tvůrčí rozvoj světa, to však ještě není všechno. Židé si nepřejí jen toto, přejí si také urychlit jeho zničující vývoj!

Vynalezli atomovou zbraň (Žid Einstein vynalezl atomovou bombu v teorii a Žid Oppenheimer vynalezl atomovou a vodíkovou bombu v praxi) - zbraň, které je souzeno vzít život toho, kdo ji používá, pokud nezničí dříve Zemi něco jiného (Zemí mám na mysli také vše a všechny, kdo na ní žijí)! Došel jsem tak k následujícímu závěru: pokud nezůstanou lidé pro vtělení, nedospějeme k věčné existenci v čtvrté fázi? Vždyť není právě v nebeském království popsaném v židovské mytologii vše pouze dobré?

Židé jsou mizerný národ, jsou oškliví, malí, mají uši jako slon a noc jako chobot, široké rty, jsou fyzicky slabí a nemají čest! Všechny jiné národy také Židy nenávidí (včetně nás, Norů, a roku 1951 byl dokonce přijatý zákon o Židech, který zakazoval Židům vstup do země)! Krátce řečeno, jsou národem ztroskotanců! Při sebezničení nemají co ztratit, fakticky to pro ně bude osvobozením od své existence v podobě mizerných parazitů mezi hrdými národy a rasami světa, tak proč by celý svět nezničili? Vyrobili atomovou a vodíkovou bombu, tyto bomby zkoušejí, také chtějí tyto bomby používat nebo donutit ostatní, aby je nepoužívali. Bude to konec, jejich strádání skončí a oni se dostanou do nebeského království, kde bude vše jen dobré!

Židé udělali z křesťanů své agenty, kteří ji mají pomáhat dosáhnout cíle, totéž udělali s muslimy a komunisty! Zvládli to, protože parazité mohou dělat dobře jen jednu věc - vykořisťovat druhé a oni tuto možnost využívají v maximální míře!

Odporná proroctví Židů se ještě všechna nesplnila, protože bez tří ostatních fází neexistuje čtvrtá. Takže za nic nestojí ani náboženství "wicca", neboť oslavují jen tři ze čtyř fází Luny, také židovské království nebeské za nic nestojí, vždyť neexistuje bez tří ostatních fází. Nemohou být v zahradě jen poupata, jsou potřeba i kořeny a listí - květy bez nich umírají!

Hermafrodit Jehova

Křesťanství dnes může nabídnout tak málo, že se snaží lidi nechat pohlížet na "boha" jako na ženu! Zoufale se snaží k sobě obrátit lidi. Máme kněze homosexuály, kněze ženy, a nyní poslední novinka - "bůh" se stal ženou, "bůh" je muž i žena. Velkolepé! Mluvil jsem již o tom, že židovská hvězda symbolizuje židovské přání udělat ze všech hermafrodity? Ano, nyní v každém případě udělali hermafroditem "boha". Popravdě řečeno, nevím, jestli mám brečet nebo se smát. Mohu s jistotou říci, že se mi zdá, že křesťanství a jeho hloupí a slabí sluhové se stávají zrovna tak směšnými, nyní jsou ještě směšnější než dříve, tohle musí vidět velká část lidí! Co bude následovat?

Vývoj

Einstein i Oppenheimer byli oba asi velmi chytří, je však třeba být velmi chytrým, aby člověk vynalezl a zkonstruoval atomovou zbraň? Spíše řeknu, že ti dva byli nejhloupějšími lidmi, co kdy žili, neboť pokud by byli opravdu chytří, nikdy by nevytvořili takovou sebezničující zbraň! Je to nejnerozumnější vynález lidstva!

Právě gnómové vytvořili pro Tóra jeho kladivo Mjöllni - gnómové jsou nevyvinutí lidé, níže stojící tvorové. Židé, kteří vytvořili pro člověka atomovou zbraň, jsou dnešní gnómové, dnešní nevyvinutí lidé a níže stojící tvorové!

Co nyní potřebujeme, je duchovní a mentální vývoj. Materiální vývoj došel tak daleko, že dosáhlo úrovně, kdy ho stěží můžeme využít. Psychologové si začali uvědomovat, že vše je jedním a vším v celé věčnosti, vše je částí všeho ostatního. Tato teorie se jeví nezávislou a novou, ale oni vždy ignorovali to, že my severogermánští pohané toto víme více než tisíc let. Celý náš světonázor je založen na tom, že vše je jedním a vším v celé věčnosti. Vše se pohybuje v kruhu - slunce, životní cyklus, rod, planety i fyzická existence planet.

Dospějeme k momentu, kdy se celý vesmír jednou opět soustředí do jednoho nekonečně masivního, malého bodu, než znovu exploduje a vytvoří základ pro takový život, jenž je nyní. Vše je kruh, vše se odehrává znovu a znovu, vesmír se rodí, žije, umírá a opět se rodí, stejně jako vše ostatní v tomto vesmíru. Není třeba žádných výzkumů, aby to bylo objeveno; je to základní pohanský poznatek.

Objevit to trvalo židokřesťanům dva tisíce let, zatímco my jsme to věděli vždy - naslouchali nám však? Samozřejmě k nám lezou zpátky a přebírají všechno to, co jsme říkali před tisíci lety a ještě říkáme dnes. Ve skutečnosti jsou tyto výzkumy nesmyslné, učí nás to, co už víme. Nemůžeme však dokázat to, co známe, a dokázat písemnostmi to, co odporuje Bibli, protože nám nenaslouchají.

Potřebujeme duchovní a mentální vývoj, nepotřebujeme východní nečinnost, nepotřebujeme jižní lenost a obžerství, nepotřebujeme západní slepou materiální cestu, potřebujeme árijskou moudrost Severu! Potřebujeme rozjímání a magii, potřebujeme Ódina!

Tomu, kdo věří v židovského "boha"

Říkáš, že nemůžeš věřit v Ódina, protože ti neodpovídá, když se k němu obracíš, zatímco "bůh" odpovídá. Ódin ti neodpovídá z jednoho prostého důvodu: Ódin ví, že musíme být sami, abychom se mohli vyvíjet a sílit. Pokud nám bude pomáhat, tak to nebude čestné; toto jen zdůrazňuje proces selekce - slabí se stávají silnými. Proto on nikdy neodpovídá ani tobě, ani mně, ani nikomu jinému. Neboť Ódin je nejsilnější bůh; neprosí, netrpí nouzí, ani nežádá pomoc od druhých, kromě sebe. Spoléhám se na svou vlastní sílu a moc, a pokud mi nebudou stačit, tak raději zahynu a ustoupím tomu, kdo je silnější. Tak mohu zemřít a později se znovu narodit s novou šancí aspoň nás posunout na cestě evoluce.

Ty v každém případě od svého "boha" žádáš, aby ti odpovídal, když se k němu obracíš; já však od svého boha nic nežádám! Činí mě to mnohem silnějším než ty! Ty od svého "boha" žádáš, já svému bohu dávám! Co mu dávám? Dávám mu velkou úctu a vážnost, může být na mne hrdý, na svého silného a věřícího syna. Výměnou nic nežádám, a to je skutečná láska, kterou je možno dávat a obětovat se za ni, bez závazku mít něco výměnou!

Víra v boha, který neodpovídá, když se k němu obracíš, vyžaduje mnohem větší víru. A pouze ti, kteří mají silnou a skutečnou víru, mohou v takového boha věřit. Takže nejsilnějším bohem je právě Ódin, neboť nikomu neodpovídá, ale mlčenlivě sedí a dívá se, kdo má tak silnou víru, že věří v něho, v Otce všeho - v Ódina!

Obžerství

Již jsem mluvil o tom, že nepotřebujeme jižní lenost a obžerství. Dost lidí se domnívá, že obžerství se více hodí k západnímu světu, já s tím však nesouhlasím. Západ se může přežírat více, než teď činí, zatímco na jihu se přežírají neustále, dokud je to možné. Jediný důvod, proč nežerou neustále, je jejich lenost; jsou příliš leniví a neiniciativní, aby se snažili dostat tolik jídla, kolik mohou sežrat. Přežírají se však, pokud tu možnost mají. Příliš nestrádají nedostatkem zdrojů, mají všechno, neumí se však podle toho správně zařídit, a proto bez pomoci bílého člověka umírají. Těch pár boháčů, co tady je, se neustále přežírají, jsou tak tlustí, že sotva chodí. Je to příklad toho, jací by byli oni všichni, kdyby měli takovou možnost. A to všechno se děje kvůli jejich mentalitě. Dobrým příkladem je pohlavní pud. Tady na jihu to s tím skutečně přehánějí a následkem nejsou jen hromady hladovějících dětí, ale také šířící se smrtelné pohlavní nemoci, které předem rozhodují o osudu národa. Jih páchá sebevraždu kvůli svému vlastnímu obžerství a pohlavní rozkoši. Jih páchá sebevraždu přežíráním se jídlem, dokud je to možné, aby v následujících měsících umírali hladem, místo toho, aby dlouhou dobu jedli s rozumem; sníst takové množství, jaké je možné (ostatně, když mluvím o jihu, mám na mysli státy a lidi žijící na jih od Evropy).

Naší vlastní silou a mocí

Dnes je 50. výročí "osvobození" Norska. Jsem Nor, nacionalista a chci sám bránit Norsko (nebo jiný germánský stát) před uchvatitelskými silami, ale toto výročí je pro mě dosti smutná záležitost. Unavil jsem se a omrzelo mne o tom přemýšlet. Pamatuji se na verš z jedné písně: "za války bylo všechno dobré". Vím, že to autor bohužel myslel ironicky, ale zajímá mne, jestli na tom nebylo něco pravdy.

Mnozí lidé, které jsem za svůj život potkal, mluvili o tom, že se jim stýská po tom Norsku, jaké bylo před válkou a v době války. Bezprostředně po válce se však dobré Norsko vydalo na šílenou cestu - s židozednářským vedením a národním, kulturním a duchovním úpadkem.

Je špatné slavit osvobození, ve skutečnosti slavíme náhradu dobré a čestné německé okupace za židozednářskou křesťansko-komunistickou okupaci!  Nemáme co slavit, máme být smutní a já jsem smutný kvůli ztrátě Norska! Kdo se chopil moci v Norsku potom, co se ho Němci (proti své vůli) vzdali? Právě Židé, zednáři, komunisté, "lesní kluci" (norský odboj za války - pozn. rus. překl.) a "Norové", kteří odpalovali bomby, torpédovali a potápěli norské lodě v norských vodách! Tito "Norové" mají ruce rudé od čisté a dobré norské krve! Tito "Norové" zabíjeli a terorizovali ty Nory, kteří se pokoušeli zachránit si život, pouze proto, že se  pokoušeli vést normální život doma.

Němci nás okupovali pět let, židovská moc nás drží v okupaci už let padesát. Jak jsme to mohli dopustit? Proč nejsou za této okupace také nějací "lesní kluci"? Řeknu ti proč: železná ruka židovské moci nás svírá tak pevně, že sotva můžeme dýchat. ; a žádný kontinent nás nepodporuje, poněvadž 90% světa bojovalo za druhé světové války na straně židovské moci! Musíme bojovat sami a musíme bojovat jediní, nikdy se však nevzdáme. Nikdy nesložíme meče a nevzdáme se, ať už je k vítězství třeba ještě padesát let! Mohou zabít mě, mohou zabít tebe, ale nikdy nemohou zničit kořeny našeho boje. Jsme rozkvétající poupata na novém výhonku, který nikdy nezemře. Jsme věrné děti a vojáci Ódina! Vracíme naši zemi, vedeme bitvu ne na život, ale na smrt! Nikdy se nevzdáme!!!

Zbabělci

Strach je přirozený jev. Pociťujeme ho, abychom věděli, že máme být ostražití. Kdybychom neměli strach. Brzy bychom se zabili; bylo by příliš málo hranic, které bychom se neodvážili překročit. Příkladem je Tý, který byl zmrzačen, protože neznal strach. Mýtus, v kterém Tý nebo Tyr, Tir či Tue, jak byl ještě nazýván, přišel o ruku, je  důležitý mýtus pro výklad přechodného období v předkřesťanské době. Holmgongu (souboj - pozn. rus. překl.), či holmgang, jak dnes říkáme, pochází z dávné minulosti, až z epochy Vikingů. To byla doba, kdy byl Tý nejhlavnějším severským bohem. Tý, bůh války, byl nebojácný, proto slovo tyredd znamená nebojácný. Vlk Fenriz běhal po Ásgardu a působil Ásům a Ásynjím neklid a nejistotu.Nikdo si neuměl vlka ochočit, tak divoký a velký byl tento vlk, a pouze Tý se odvážil to udělat.

Fenriz je zobrazením lidské zuřivosti a agrese, které se v té době dostaly mimo kontrolu. Bohové se báli toho, co mohl Fenriz natropit, tj. ztratit kontrolu nad lidmi, protože Tý, který byl dominantním bohem, jim dal zdroj zuřivosti a zvířecí agrese. Rozhodli se Fenrize svázat. Vlka nezabili, i když věděli, že bude vrahem Ódina, protože bylo zakázáno prolévat krev na posvátnou zem. Vytvořili řetěz, který nazvali Löding ("to, co zastavuje") a svázali jím Fenrize, předstíraje, že jde o hru. Bez velkých problémů se osvobodil. Tehdy udělali silnější řetěz, který nazvali Dromi ("to, co zpomaluje"), a opět jím Fenrize svázali. Vlk si lehl, napnul se a vytrhl se z řetězu s takovou silou, že jeho kusy se rozletěly do všech stran. Tak se vytrhl z Dromi. Dodnes máme dvě rčení, které se používají v tom případě, pokud se někdo má osvobodit nebo se dostat z potíží. V takových případech se říká: "kéž se dostane z Lödingu" nebo "kéž se vytrhne z Dromi". Nakonec gnómové udělali provaz, který měl Fenrize udržet. Tento provaz nazvali Gleipni, byl udělán z kočičích kroků, ženských vousů, kořenů hor, medvědích šlach, rybího dechu a ptačích slin. Proto teď neexistuje ani jedna z těchto věcí. Nakonec  Fenrize přilákali na jeden nevelký ostrov a svázali ho za podmínky, že Tý mu dá ruku do tlamy, aby vlka nepodvedli. Řetězy vydržely a Ásové se zachránili, s výjimkou Týho, který přišel o ruku. Fenriz zůstával divoký a šílený a kousal. Vzali lano Gelgja, které bylo připevněno k řetězu, a upevnili ho na velké skále Gjöll, kterou zakopali hluboko do země; potom vzali velký kámen a zakopali ho ještě hlouběji jakožto kotvu. Tento kámen se nazývá Tviti. I vzal Tór svůj meč a strčil ho Fenrizovi do čelistí, probodl vlkovi hřbet, a takto stojí Fenriz den za dnem a příšerně vyje. Slina, která stéká z vlčí tlamy, se nazývá Van. A tak bude ležet až do ragnaröku.

Měli bychom zdůraznit dvě věci - Fenriz se má stát vrahem Ódina, tj. zuřivost a agresivita lidstva ho zahubí, a Tý přišel o ruku, a tudíž o své místo ve společnosti. Stal se zmrzačeným bohem. Poté, co se stal Tý zmrzačeným, Ódin, Tór a Frey se stali prvními bohy Severu. Princip "silnější má pravdu" byl změněn na nový princip, a to "duchovně silnější má pravdu". Tý byl fyzicky silnější. Nyní se k tomu vrátíme v souvislosti s holmgongem: za vlády Týho bylo zvykem vyřizovat spory mezi nesouhlasícími lidmi tím, že se posadili do loďky a měli veslovat k ostrovu: pouze jeden měl připlout živý, tudíž on měl pravdu. Tý zajišťoval vítězství toho správného. V době Vikingů byl tento postup změněn: na kopci vyznačili kruh o průměru tři metry a do něho vešli dva lidé k souboji. Pokud někdo z nich vyjde za hranici kruhu, tak prohrává, a boj obyčejně končil první kapkou krve spadlou na kopec. První, komu vytryskla krev, obyčejně prohrával. V době Vikingů k boji na smrt tak často nedocházelo. Tý byl zmrzačen, protože vůbec nepociťoval strach, a z tohoto důvodu  ztratil svůj vliv, neboli lépe řečeno, velkou část svého vlivu. Jeho jistota nechala vražedného Fenrize ukousnout jeho ruku, tudíž se stal slabší než druzí bohové. Poslední varianta holmgongu, kterou zde popíšu, je měkká forma prvotní varianty, kde se bojovalo do smrti, samozřejmě s výjimkou toho případu, pokud jeden z vojáků byl natolik nečestný, že se živý vzdal, nebo když jeden z nich byl tak raněn, že již nemohl bojovat - útočit na člověka, který spadl na zem, je nečestné. Protože byly i takové souboje, kde jeden z vojáků nemohl bojovat dál do smrti jednoho z nich, protože   s takovými těžkými zraněními zřídka přežívali kvůli úrovni medicíny té doby. Tohle však bylo dokonce dobré - lepší přijít o život, než ho zkazit.

Mimochodem, posvátný ostrov Týho se nachází v Hordalandu, jihozápadně od Bjorngvinjaru. Toto místo se nazývá Tysnes a ještě tam stojí kamenné obelisky z doby bronzové. Je to jasný znak uctívání Nertuse, které bylo popsáno Tacitem v jeho knize "Germania". Není známo, kdo je Nertus, předpokládáme však, že je to jméno Njörda předtím, než byl ve větší či menší míře nahrazen (či rozdělen, jak vidíme) dvěma svými dětmi - Freyjou a Freyem. Je docela možné, že jde o druhé jméno Země, matky Tóra a jedné z žen Ódina. Pokud je tomu tak, potom rituál popsaný v Tacitově "Germanii" je rituál plodnosti a spojení se Zemí.

Ze starších bohů byli Ull, Nerbus a Tý ve větší či menší míře nahrazeni jinými bohy a zapomenuti. Po příštím ragnaröku vystřídají dnešní bohy jiní. Ódina vystřídají jeho synové Vídar a Váli, Tóra jeho synové Módi a Magni, Freye jeho dcera Hnoss, a tak dále. Je to věčný proces a ve skutečnosti je to pouze změna jmen, neboť stejní bohové dál žijí ve svých potomcích jako my lidé.

Vrátíme se k tomu, s čím jsem začal, a to k zbabělosti. Jak jsem řekl, potřebujeme bázeň, abychom nebyli zmrzačení jako Tý nebo ještě hůře. Existují dva druhy bázně: možno reagovat strachem a reagovat vztekem. Pokaždé různě: vztek je třeba tehdy, když vidíš, že tě někdo chce zabít, a strach je třeba tehdy, když stojíš na kraji propasti a držíš se, abys nespadl.

Teď žiji, protože jsem reagoval vztekem místo strachem, když jsem slyšel, že homosexuální komunista má v úmyslu mě zabít! Pokud bych pocítil  jen strach, tak bych byl zbabělec, který by měl brzy zemřít.

Hrdost

Hrdost může občas člověka zaslepit  - jak v dobrém, tak v zlém. Na jedné straně může skýtat velkou chrabrost; na druhé straně může vést k tomu, že člověk jde naslepo po cestě, která nikam nevede, a nemůže se otočit a uvědomit si, kam jde.

Probouzíme se

V severské mytologii je mnoho věcí, které lze snadno pochopit. Vlastně je logické, že Mími byl zabit Njördem, nebo snad nezapomínáme časem? Také je logické, že grimstunové a jotnarové nesnáší sluneční svit, nebo snad svítí slunce za špatného počasí a bouřky? Nekontrolovatelné síly přírody se projevují zřídka, když slunce laská zemi svými paprsky. Nikdy jsem neslyšel, aby profesoři takto interpretovali mýty. Opravdu, proč by vlastně měli? Vždyť  "profesorové" severské mytologie se do dnešní doby zabývali hledáním věcí v severogermánské mytologii, které pocházejí z židokřesťanské mytologie! Zdá se, že se v podstatě zabývají právě pokřesťanšťováním severské mytologie! Pokouší se odzbrojit pohanství. Proto nikdo z těchto "profesorů" nemůže jasně interpretovat pohanství tak, jak by mělo být interpretováno - z pohledu, který představují hrdinská vyprávění a ságy!

To se týká všeho v této antikultuře, v níž žijeme. Musíme být stále na pozoru, aby nás neoklamali. Musíme stále myslet sami, protože pokud se budeme spoléhat na to, co nám přednesou otroci antikultury, tak nás jistě oklamou! Už dost potlačování norského národa židokřesťanskou misantropií, už jsme si jí vytrpěli dost! Tisíc let jsme strádali kvůli této antikultuře a nyní je norský národ připraven opět povstat, konečně jsme se stali národem! Začíná to osobním odmítnutím antikultury, například znesvěcováním hrobů a pálením kostelů, to je však jen začátek. Po uplynutí nějaké doby může být Ódin hrdý na své syny a dcery a Tór bude bojovat bok po boku s norskými einherji a my se znovu staneme jedním národem!

Každé spálení kostela je rána do odporné tváře "boha". Až skončíme, "bůh" a jeho slabí andělé budou mrtví! A tehdy je hodíme do moře. Mořská hlubina se stane jejich domovem, spolu s druhými jotnary. Ódin se nevrací zpět, protože nás nikdy neopustil. Vrací se právě síla Ódina; je možné, že konečně dostal novou porci jablek Idunn?

Pohlavní život

Již dříve jsem v knize tvrdil, že ženy se rodí proto, aby se uchovávaly pro jednoho muže, a že žena mu má být věrná celý život. K mé velké radosti jsem pro to objevil moderní vědecký důkaz v jednom článku. Žena má kolem své vagíny velmi silnou imunitní obranu, protože zde se vytvoří život, a je to nejdůležitější část těla, která potřebuje nejlepší ochranu.

Žena se přizpůsobí semeni svého partnera asi za rok. To se zajistí právě tím, že v té době ona nemá s druhými pohlavní kontakt. Zvyká si na semeno muže a její imunitní obrana přestává útočit na buňky semene. Když z vůle muže otěhotní, imunitní obrana se chová k plodu jako k cizímu tělu v organismu. Proto se riziko potratu zvětšuje u ženy, která měla mnoho partnerů za krátkou dobu předtím, než otěhotněla.

Pokud mají všechny děti v rodině stejného otce, riziko se ještě zmenšuje. Tímto způsobem muž ochraňuje ženský imunitní systém na devět měsíců bojem proti cizím tělům v organismu, a u té ženy, která se uchovává pro jednoho muže celý život, se imunitní obrana téměř neoslabuje. Pokud žena změní muže, její imunitní obrana se mění, aby se přizpůsobila semeni nového muže, a to trvá skoro rok. Žena, která v životě často střídá partnery, stále oslabuje svou imunitní obranu! Obrana se opotřebovává nebo se stává tak silnou, že v těhotenství se staví plodu na odpor tak silně, že se nemůže vyvinout tak, jak by měl.

Ginnungagap

Pohanské vidění života je v mnohém chmurné. Zatímco si nikdy nemáme naříkat a máme být pozitivní, za námi se stále houpe kyvadlo: ragnarök. Je to pohled, dle něhož svět pokaždé zaniká kvůli apokalypse. Nezávisle na tom, co děláme, vše je předurčeno řízením osudu. Týká se to všeho, všechno má svůj osud. "Člověk předvídá, osud přikazuje". Když umíráme, vstupujeme do přechodné fáze, říše mrtvých, kde máme přebývat, dokud pro nás norny neupředou novou nit osudu. Tyto norny se jmenují Urd (minulé), Verdandi (současné) a Skuld (budoucí), a náš nový život určuje život, který jsme žili do doby, než jsme umřeli (minulé), čemu jsme se za tento život naučili, čím jsme nyní (současné), a to, čemu se máme naučit a čím se stát v budoucnosti (budoucí). A znovu se rodíme. Prožíváme množství životů, než svět jednou zanikne.

Číslo devět je pro Germány posvátné. Je to číslo konce, poslední číslo (mezi čísly od 1 do 9, jiná opravdová čísla nejsou a 0 není číslo). Mnohokrát jsem objevoval teorii, že historie o Ódinově pověšení se na Yggdrasil, je pouze kopie mýtu o ukřižování Ježíše (či vsazen na kůl, jak se později říkalo). Toto není správné. Ódin se pověsil sám - Ježíš byl ukřižován; Ódin se probodl kopím - Ježíše probodl římský voják; Ódin visel na provaze - Ježíš byl pevně přikovaný; a konečně, Ódin visel na stromě sám, zatímco Ježíš visel s mnoha jinými. I důsledky pověšení jsou rozdílné: Ódin vešel do stavu mezi životem a smrtí, zatímco Ježíš zemřel proto, aby pak vstal z mrtvých a znovu zemřel (pokud vůbec zemřel na kříži). Ódin dál nežil. Naučil se runy z jejich druhé strany, ze strany smrti. A opět se dostáváme k numerologii, poněvadž Ódin visel devět dní a devět nocí, kdežto Ježíš visel pouze jeden den (a noc?).

Ódin je číslo počátku, počátek něčeho nového, a to sakra dobře svědčí o tom, že pověšení Ježíše bylo počátkem největšího a nejhoršího moru na světě, jmenovitě křesťanství! Ódin visel devět dní a devět nocí, devítka je číslo konce, poslední číslo a číslo přípravy na nový cyklus. Před 1 je 9 (po 9 je 10, a poněvadž 0 není číslo, tak 10 je jako by 1  (1+0=1)). Visel nocí i dnem, aby se připravil a ukončil jak tmu, tak i světlo na světě, jak ženské, tak mužské. Zbabělci často vidí devět světlých a devět temných valkýr, které za nimi přišli. Konec přichází pro dobré i špatné, je to však také začátek nového života ve Valhale, v říši mrtvých. Devítka je jediné číslo, které je obsaženo ve všech druhých číslech, jak je ukázáno níže:

1 x 9 = 9
2 x 9 = 18 (1 + 8 = 9)
3 x 9 = 27 (2 + 7 = 9)
4 x 9 = 36 (3 + 6 = 9)
5 x 9 = 45 (4 + 5 = 9)
6 x 9 = 54 (5 + 4 = 9)
7 x 9 = 63 (6 + 3 = 9)
8 x 9 = 72 (7 + 2 = 9)
9 x 9 = 81 (8 + 1 = 9)

Právě devět měsíců žena nosí dítě - konec těhotenství - takže je to ještě číslo života, stále však na něm spočívá temný stín, neboť číslo života je i číslem zániku. Život a smrt se navzájem silně prolínají a stávají se jedním a tímž: existováním. Smrt je pouze část naší existence. Dobře víme, že zemřeme, že se musíme věčně dřít, a vše se stává nesmyslným… Copak není skutečný svět? Není skutečný odpočinek? Není opravdový klid? Ne, je pouze namáhavá práce, navěky. Víme vždy o všem, co se stane, neboť je to předurčeno. Známe náš osud - v každém případě mnozí z nás - vše je pouze opakování toho, co jsme vykonali a jak jsme žili dříve - v minulém životě, v minulých světech, v minulém vesmíru. Teď usilujeme o čistou singularitu, abychom se stali opět jednotnými, pokaždé však, kdy se staneme jednotnými, se narodí ještě jeden člověk, a vše se musí začít znovu. Není počátku, není konce - věčnost. O to hůře než ostatní si počínáme - vynakládáme úsilí s germánskou efektivností, abychom  zabránili tomu, co se má stát. Musíme však přesně jako Ódin stále prosit Urd o radu, obracet se k naší minulosti o radu, a ta vždy ví, co se má stát. My nemůžeme udělat nic k zabránění tomu, aby se to opakovalo. Taková je existence, ať se nám to líbí nebo ne.

Cizí

Jsem modrooký člověk. Mé oči jsou modré a já jsem čestný. Ti, kdo jsou sami čestní, snadněji věří, že ostatní jsou spíše dobří než nečestní; lidé se domnívají, že druzí myslí jako oni. "Vargsmål"  není o nic extrémnější než kterákoliv jiná propagandistická kniha (čti: kniha, která šíří učení), neskrývám to, že přemýšlím. Nepokouším se zamaskovat to, co říkám a ve skutečnosti si přeji.

Pokud by v "Aftenposten" (norské noviny - pozn. rus. překl.) bylo přímo napsáno, že chtějí zničit celou naši rasu a udělat ze všech zdegenerované bastardy, že chtějí všechnu dobrou krev v germánském národě vymýt krví Pákistánců a jinou nečistou krví, četl bys to nebo to bral vážně? Ne, Židé vědí, že jejich záměry jsou zcela nepřijatelné, a proto je musí zakrývat takovými slovy, jako je "solidarita", "lidská práva", "radost dávajícího", "mír", "harmonie", "božství", "sjednocení", ale také křesťanstvím a jinými židovskými náboženstvími! Tohle samozřejmě chtěli vždycky, i proto tak zatraceně dovedně maskovali svou propagandu! V této dovednosti zřejmě zcela předčí všechny ostatní, vždyť mohou používat dobré Germány s čistou krví k tomu, aby bojovali za zničení své vlastní rasy! To je také důvod, proč tolik Židů studuje psychologii a psychiatrii, neboť takto se věnují studiu lidských slabostí, které mohou využít v boji za zničení nás všech, jak jsem dříve vysvětlil v původu přeludu o věčném ráji! Pokud ve tobě Žid najde slabost, tak je s tebou konec!

Říkám právě to, co si myslím, říkám přímo, čeho chci dosáhnout. Něco podobného jsi u ostatních nikdy neviděl, pouze u opravdových, poctivých a čistokrevných Germánů! Nejsou jiní čestní lidé, kromě Germánů. Všichni druzí jsou prolhaní. Na jihu se nám vysmívají, lze nás tak lehce oklamat - ne proto, že jsme hloupí, ale protože jsme čestní! Jeden můj známý z Jižní Afriky (původem Řek) ze sebe může vysypat přes dvacet pohrdlivých přízvisek, které mají Řekové pro Skandinávce - a všechny kvůli tomu, že Skandinávce lze tak lehce oklamat všemi možnými způsoby. Jsme modroocí, čestní lidé, neočekávající z nějakého důvodu podvod. Na jihu lžou o všem, kecají s tebou, kdykoliv mohou, klamou tě vždy, pokud z toho mohou něco získat!

Odkud to vím? Ne, mě samotného neklamali, ale znám mnoho takových lidí: Italy, Řeky, pár Portugalců a pár Španělů, a také znám takové lidi, kteří podobné věci zažili, když pracovali na jihu. Mezi Nory, kteří sedí ve vězení, jich má velká část jihoevropskou krev.

Nepotřebujeme disertační práci o eugenice, abychom věděli, že je to fakt. Lidé z jižních států soustavně lžou od přírody! Mimochodem, lze říci, že čím dál od Skandinávie jdeš, tím méně čestnosti nalezneš, možná s výjimkou Japonců - v každém případě pouze pravých Japonců. Japonci se samurajským chápáním cti a krve mohou být skutečně čestní.

Já jsem mimochodem žil rok v Iráku a byl jsem v Sýrii, Libanonu, na Kypru a ve vězení. Pro ty, kteří to neví, mohu říci, že v norských vězeních je plno cizinců, v zemi průměrně 40%. V oddělení věznice v Oslu, kde jsem seděl, bylo 80% barevných cizinců, 10% bílých cizinců a 10% Norů. Stráž a služba s námi komunikovali anglicky, když jsme měli dostat oknem ve dveřích jídlo, protože si zvykli, že nikdo nerozumí norsky. Proto mluvili se všemi anglicky, nicméně tak špatně, že to stále museli opakovat. Naštěstí toho po pár týdnech nechali, když zjistili, že jsem Nor. Jeden strážný ze Sarpsborgu stál u okna dveří a měl radost, že do oddělení přivezli nového Nora. Konečně si mohl aspoň s někým promluvit normálně. "Vítejte v Norsku".

Nevšiml jsem si žádného rozdílu mezi barevnými cizinci, které jsem potkal na svobodě, a těmi, které jsem potkal ve vězení. Všechno je to banda podvodníků a výjimky jsem si nevšiml!

Kompenzace

O co více je možné milovat celý národ než jednotlivce? O co je větší národ než jednotlivci, z nichž se skládá? Někdo se mi může nelíbit, v každém případě mohu nenávidět jednotlivce, ale mohu je milovat jako celek. Nehledě na všechny ztroskotance, mrzáky, zbabělce a hlupáky mezi Nory, přesto mohu milovat národ vcelku.  Cožpak není mnoho idiotů mimo nás? Nestojí za to milovat všechny kvůli tomu, co představují, nikdy si nemůžeme zamilovat všechny samotné jedince v národě, můžeme však milovat národ!

Právě láska nás zajímá nejvíce a nejčastěji, obyčejní muži a ženy na ulici na ni nejvíce myslí. Přejí si "najít pravou lásku", být "šťastní". Co je ve skutečnosti pro některé "štěstí"? Pro mě je štěstí mimo hranice vší logiky, nelze se stát šťastným! Štěstí je fiktivní koncepce, je stejným bohem jako ostatní bohové. Pokud nalezneme štěstí, tak v každém případě povede k našemu zániku.

Zcela souhlasím, že lidé vytvořili bohy, ne naopak, když mluví o takových bozích, jako je štěstí, láska, a bohužel, peníze a moc. Také si přeji moc - moc, abych se vyvíjel, abych se stále stával silnějším a lepším v každém životě, který prožívám. Tím, že to dělám, dělám silnějším a lepším můj národ - to společenství, v kterém se znovu narodím.

Tím, že nechávám slabé rasy a národy vymřít, také bráním tomu, aby se někdo z nás narodil v méně vyvinuté rase. Kdo může říci, co je méně vyvinutá rasa? Já - moje duše, můj duch a moje tělo a krev. Je to forma moci - obstojný bůh, neboť bůh mi dává možnost něco zlepšovat místo toho, abych proti něčemu bojoval, a jmenovitě proti mému národu.

Moc má dvě stránky: jedna utlačuje prostě kvůli moci; druhá - tu, kterou představuji já - utlačuje slabé kvůli moci. Toto jsou dvě velmi odlišné věci, neboť slabé má být potlačeno a vyrváno s kořenem, a to bude dobré pro nás všechny, včetně utlačených a vyrvaných s kořenem.

Dnešní stav je takový, že vše se vyjadřuje penězi. Ne všichni připouští, že je tomu tak, ale ve skutečnosti tomu tak je, ať se nám to líbí nebo ne, počítaje v to i štěstí a lásku. Pokud někdo ztratí bližního kvůli nešťastné náhodě, dostává kompenzaci v penězích v té úměře, v jaké tohoto člověka miloval. Ne přímo, samozřejmě, ale nepřímo. Plačící dcera, která ztratila svého otce, dostává více peněz než ten, kdo se k jeho smrti zachovává  chladně: láska se vyjadřuje penězi. Otec byl v penězích cennější pro plakající dceru než pro toho, kdo se k tomu zachovává chladně. Je to hypotetický příklad, ale je málo pochyb o tom, že jde o obyčejné popsání problému. Ilustruje skutečnost. Vše se počítá v penězích, absolutně všechno! Dokonce k urážce cti přistupují s korunami a eurem! Přinuťte někoho, aby se za něco omluvil, a dostanete vše v korunách a euru!

Psychopatologie

"Muži, jsi zbytečný". Tento titulek mne ohromil, když jsem jednou listoval novinami. Krátký úvod zní takto:

"Věřil jsi, že muž je vysoký, svalnatý a má malé pozadí. Ano, takové ještě lze potkat. Ale jen počkej. Brzy si my ženy budeme muset vybírat z mužů s širokým pozadím a úzkými rameny."

V tomto článku se říká, že v budoucnu budou všichni muži následkem genetického výběru vypadat jako Woody Allen. V článku se tvrdí, že fyzická síla, průbojnost, chrabrost a široká ramena se staly v éře počítačů příliš patetické. Muži se blíží tomu, že se stanou asexuálními hybridy. Již dnes existují jedinci, kteří vůbec nemají vousy. Kvalita semene se zhoršuje a zhoršuje. Fakticky už nebudeme dělat děti normálně - Ole Fjurand (norský vědec  - pozn. rus. překl.) tvrdí, že na tom pracuje. V budoucnu budeme "chodit za nákupy" do "DNK laboratoří" a dostávat mezi nás nové lidi pomocí továren na plody.

K mojí velké radosti se jako příklad "vymírající podoby" mužů používá Arnold Schwarzenegger, ale Woody Allen jako příklad budoucího člověka, "Homo electus", jak ho nazývají. Jaké jiné srovnání by mohlo být lepší, pokud jde o rozkrytí plánů těchto psychopatů ohledně lidstva? Woody Allen, ošklivý Žid s brýlemi - a Arnold Schwarzenegger, skutečný Árijec.

První, co mě ohromilo, bylo, že autorem tohoto článku měl být Žid! Nikdo jiný nemůže nejen tvrdit takové věci, ale také říkat, že to bude osvobozením, že muž má odejít ze světa. Dvě strany novin oslavujících asexuálního hybrida muže a ženy. Co jsem říkal o tom, že si Židé přejí udělat ze všech hermafrodity? Co jsem říkal o tom, že si Židé přejí zničit Árijce, učinit, aby zdegenerovali?

Je možné, že ve skutečnosti jsme my i náš svět zdegenerovali natolik, že toto proroctví o budoucím člověku je vlastně pravda, a ne pouze židovský přelud? Dokud však existují takoví lidé jako já, budeme dělat dobré, zdravé a silné árijské děti přirozeným způsobem! Nadával jsem, když jsem ten článek četl; jen ze vzdoru chci dělat děti s krásnou Árijkou, jen abych zahanbil toto proroctví. Chci zavolat kamarádkám a poprosit je o návštěvu jen proto, abych je mohl oplodnit, aby tito Židé seděli se svým širokým zadkem a úzkými rameny a dívali se na mé zdravé tělo a silné árijské dítě, které může dát výprask jejich židovským degenerantům. Pak si mohou být "Homo electus", jak jen budou moct, pak mé dítě, "Homo Deus", zahanbí všechny Židy a všechna jejich proroctví (přeludy)!

Již mám dceru, podobá se moderní a nádherně přírodní árijské matce a velmi mne hřeje u srdce, když čtu takový hnůj, jako je onen článek. Bystré árijské dítě má mnoho kladných rysů, ne pouze obyčejné štěstí.

Bohužel mají částečně pravdu, týká se to však jen části populace. Druhá část, takoví jako já, budou jako dřív dál plodit bystré děti. Nevymřeme, jak ním tvrdí (doufám). Dnes se rodí více a více chlapců, kterým nikdy neporostou vousy, chlapců se silnými alergiemi, špatnou imunitou, astmatem, chlapců s tělesnými problémy či poškozeními mozku, jejichž příčinou jsou špatné a odporující si geny (rasové míšení), a tak dále. Probíhá znečišťování.

V posledním století, zvláště posledních padesát, degenerujeme nelidsky rychle, princip "slabší přežívá" a degenerace zcela zničili lidstvo a zvláště bílou část lidstva, zvláště árijskou. Útoky na árijskou rasu se staly zvláště silné po pádu nacionálněsocialistického Německa. Zdá se, že se všichni pokouší zničit árijskou rasu, vedeni, přirozeně, Židy! Naše rasa se systematicky podrobuje výpadům, každodenně v novinách - ti, kdo myslí norsky, to vidí - v náboženstvích (židovských náboženstvích), v politickém systému (nejvíce horliví jsou komunisté, jak bylo řečeno dříve), v zábavě (zvláště hollywoodské filmy), v posměšcích (například posměšky na blondýnky), v hudbě, na hodinách dějepisu ve škole, a tak dále.

Také árijská ideologie se s větší či menší efektivitou soustavně podrobuje výpadům. Na příkladech je vidět, jaká se používá ironie, například v tomto textu z jedné norské učebnice pro studenty univerzity:

DIKTÁTOR

Holínky klapají
Holínky klapají
Hravé jako štěňata
a hloupé jako ovce
Holínky klapají
Holínky klapají
Zapomenutá válka, která byla včera
Možná se stanu diktátorem,
Kterého se bude bát celý svět
Měj projevy, dívej se na mapu
Nechej si narůst trochu knír

1. sloka se opakuje

Možná se stanu diktátorem
Pošlu je na rovník
Ať zbarví zemi krví
Ať tam polehají a zemřou
Možná se stanu diktátorem
Možná se stanu diktátorem

Tento text napsala skupina "Raga Rockers" ("Ræva Fuckers"). Trochu větší skladba je také zahrnuta v knize "Führer je mrtev" Haralda Sverdrupse, který se vysmívá Adolfu Hitlerovi. První, co mě ohromilo při otevření kapitoly o historii literatury od roku 1940 do 1990, byla skladba Nordala Griega z roku 1936:

SPRINTEŘI

Černoch Owens běží,  
Předbíhá Němce.
Světlý stadion se diví
,
A Führer se rozčileně mračí.
Pomyslete však s potěšením na všechny
Židy a Židovky,
Kteří běželi ze všech sil po ulici:
Znovu jste je dohnali!

Černoch Jesse Owens vyhrál v Německu na Olympiádě roku 1936 čtyři zlaté medaile, toto se neustále zdůrazňuje a využívá jako "důkaz" toho, že árijská rasa nepředčí všechny ostatní. Proto se posmíváme hloupým rasistům a pociťujeme menší odpor k "nacismu" a hodláme to neustále připomínat. Zdá se, že oni nechápou, že to, že Jesse Owens vyhrál čtyři zlaté medaile, ani na vteřinu nemění naše mínění o nadřazenosti a dokonalosti naší rasy. No ano, někteří černoši jsou fyzicky nejsilnější z celého lidstva, ale co  z toho, pokud jsou hloupí jako zvířata? Takoví Árijci jako Koss, Deli a ostatní (bohové vědí, jak se všichni jmenují), stále vyhrávají zlaté medaile jak v letních, tak zimních sportech, nejsou však poctěni ani slovem. Tiše, tiše!

Tady je kapitola z učebnice, která se nazývá "Vliv řeči", kde se uvádí dva příklady propagandistických řečí a jeden plakát. Plakát pochází z Národní sbírky, je na něm nápis "S Nory za Norsko", kdy písmeno "o" ve slově "Norsko" je zobrazeno jako sluneční kolo, a obrázek pořádného Árijce. Většina pravých Norů si na tento plakát pamatuje, hlavně z jiné literatury. Řeč je však výňatek z jednoho proslovu Mussoliniho, který měl u jiné příležitosti, a druhá řeč je výňatek rozhovoru s Hitlerem. Je to přirozeně výňatek, protože studenti nemusí sami pochopit význam řeči. A čím zásobují tyto studenty na univerzitě - naprosto protiárijskou propagandou. Sláva výuce v naší zemi!

To jsou jen některé příklady z učebnice o 400 stranách. Jsem ohromen. Dál zdokonaluji své norství, a abych to mohl realizovat, musím se , sakra, mučit takovou posranou literaturou. Za podmínky, že budu materiály pro své vzdělání, je dosti příjemné vylepšovat své norství, nechodit do školy a nedostávat oficiální vzdělání. Fakticky tvrdím, že je možné se lépe naučit norství bez takových učebnic, než s nimi. To, co jsem prostudoval v učebnicích pro gymnázia a univerzity, je nepochybně psychopatologie, "výuka pro duševně choré". Označuji se za psychopatologa.

V posledních letech se stavím k školním učebnicím spíše jako k psychopatologii, než k čemukoliv jinému. Závěr je tento: škola a její učebnice jsou skutečným morem cizích (židovských) myslí a cílů! S takovou výukou mnohdy dostáváme to, že naše děti se rodí bez penisu a větším množstvím alergií než je vlasů na hlavě (a na tváři nikdy mít vousy nebudou). Vzpomínám si, jak jedna moje známá ucítila, že mozek mrtvého člověka páchl benzínem. Byl pitván, a když otevřeli hlavu, udeřil je zápach benzínu. Měli byste vědět, že pach duše vzniká z takového vyššího vzdělání. Zápach zkaženosti.

Kobka smrti

Mnozí si asi pomyslí, že jsem proti vzdělání, když uslyší, o čem hodlám promluvit. Ne, v každém případě tomu tak není, jsem však proti "vzdělání", které dnes můžeme získat a získáváme. Školy a mateřské školy vedou k úplnému zničení silných a bystrých lidí,  právě zde se nachází základ ničení. Musíme dlouho sedět ve školních lavicích, musíme zpívat hromadně židokřesťanské písně, musíme se socializovat, musíme se utvářet dle přesného obrazu ustanovenému Židy a komunistickými běhnami v červených punčochách!

Chodba za třídou je poslední místností, kde ještě žijeme. Život pro většinu Norů končí právě zde, neboť ve třídě  je zabijí, vezmou jim život. Samozřejmě ne život fyzický, ale duchovní a intelektuální!

Jedna žena z Bergenu v televizním debatním programu přirovnala odevzdání dítěte do mateřské školky k vymytí mozku. Musím říci, že toto je nejlepší přirovnání, které jsem vůbec kdy slyšel. Mateřská školka mi v každém případě vzala život, moji radost ze života. Po ukončení mateřské školky jsem nikdy neměl skutečné přání žít,  od té doby jsem nikdy nenalezl v životě skutečnou radost. Mateřská školka a škola mi pomalu, ale jistě vzaly moji radost ze života. "Vymytí mozku". Můj život spočívá na pocitu dluhu, na povinnosti udělat život lepší pro ty, kteří přijdou po mně. Nemám nic proti odnětí života , jsem však proti ničení života! Jak mateřská školka, tak škola spolu ničí naše životy.

Leckdo jako já ztratil život z důvodu "osvobození žen". To se týká celé mládeže narozené potom, kdy vznikly mateřské školky. "Mateřské školky". Můžeme je stejně dobře nazvat koncentračními tábory, kde feministické svině soustřeďují své děti, zatímco v sobě rozvíjejí mužské vlastnosti!

Gymnázium je nejintenzivnější fáze požidovšťování žáků! Universita je další pokračování tohoto intenzivního požidovšťování, gymnázium je však dosti špatné samo o sobě, ničí poslední zbytky zdraví v duších žáků! Někdo možná přežije, takových je však málo. Universita má nahradit vakuum v duších židovskou socialistickou duší, a právě takovou duši žáci dostávají - vše je natřeno jednou barvou!

Vzdělání je pouze úspěšný vedlejší efekt, je to záminka pro židovskou moc, aby nás podvodem zapojila do své satanské mašinérie! "Nacisté" umisťovali méněcenné, Cikány a Židy do koncentráků, dnes jsou všechny děti a celá mládež umísťováni do koncentráků!

Jaká je tedy alternativa? Alternativou je matka, které je doma se svými dětmi; je to otec, který pracuje poblíž domu (například farmář) ; a rodiče, věnující více času a síly svým dětem. Nemohu myslet na nic jiného, než na to, být doma se svými dětmi. Celá výuka se může provádět  pomocí hry či formou hry a podobným způsobem můžeme napomoci učení zaujmout místo v srdci dítěte místo toho, aby se dávalo místo nenávisti a nevraživosti, jak to dělá škola.

Ještě si pořád pamatuji, co mě učil můj otec, a nejen co, ale i jak, kde a v jakém prostředí a kdo další byl přítomen, pokud někdo přítomen byl. Dole v domě na ulici Odinsvei, když mi bylo 5-6 let (pokud si pamatuji), mne učil, jak mám držet nůž, že nikdy nemám řezat proti sobě, ale od sebe; učil mne, jak mám podávat nůž druhým, pokud o to požádají. Stál nade mnou a nakláněl se, aby mi ukázal, jak drží nůž, a přisedal si na jedno koleno. Nikdo jiný tam nebyl, jen já a můj otec s kapesním nožíkem s červenou střenkou. Všechny uzly a jejich názvy jsem se on něho naučil se svým bratrem, když jsme stáli na přístavišti, které sám udělal na chatě, když jsme měli v létě prázdniny. Cvičili jsme s šedým provazem na vyčnívajícím trámu, který byl rohovou podpěrou na přístavišti.

Mohl bych pokračovat v uvádění příkladů věcí, které jsem se naučil od svého otce, a tedy k čemu mám dobrý vztah, ale zastavíme se u toho. Jde o to, že to, co mne učili on nebo matka, se u mě pojí s něčím pozitivním, zatímco vše, co jsem se naučil ve škole - naučil jsem se tam máločemu - se pojí s čímsi nepříjemným a negativním, s nucením a hrozbami. Kromě toho, že jsem se naučil základy aritmetiky, počítat, psát a číst, jsem se ve škole nic nenaučil. Všechen dějepis, pravopis nad úroveň základů, matematiku, fyziku, biologii, náboženství, a tak dále jsem nastudoval při čtení knih sám, poněvadž mne to zajímalo a v mnohém to rozvinulo moji úroveň znalostí. Škola byla úplně k ničemu. Je dosti směšné, že jsem se naučil vše, co nechtěli, abych se ve škole naučil - naučil jsem se například nenávidět socialismus, nenávidět slabost, nenávidět tento systém a židokomunistické běhny v červených punčochách!

Jediná dobrá výuka je ta, kterou dají rodiče svým dětem, a to, co se sami naučí. Naučte děti číst, psát a nějaký další jazyk, s ostatním si poradí samy, neboť toto vše se u nich pojí s čímsi dobrým a důvěryhodným, a proto děti mohou získat vzdělání při hře. Bude zajímavé číst, protože "mě to naučila máma". V tom je smysl.

 

Autor: Varg Vikernes
Ruský překlad: Sverd

Český překlad: Wolf
Původní ruský text:
www.burzum.org